Víš, kolik toho o tobě ví internet?

Mám hrozně ráda kriminálky a vždycky si při sledování vzpomenu na toto. “Na internetu nikdo neví, že jsi pes.” Nebo to tak aspoň dřív bývalo. Ale jak roste internet, roste i větší množství digitální stop, které za sebou necháváme. Nyní už je snadné i pro neodborníky dohledat o druhých spoustu informací. Je úplně běžné, že personalisté při/před pohovorem projedou váš profil na facebooku, instagramu, nebo jen zadají vaše jméno do googlu. A pokud máte veřejně na profilu fotky z vaší včerejší kalby, tak nebudete úplně nejvhodnějším pracovníkem třeba na pozici PR managera.

Digitální stopy, které za sebou necháváme, můžou být jak aktivní, tak pasivní. Aktivní jsou takové, které zanecháváme vědomě a řadí se mezi ně například:

• profily na sociálních sítích
• SMS, emaly, chaty,…
• blogy, komentáře, recenze a jiné příspěvky na sociálních sítích
• údaje o firmě

Pasivní stopy jsou takové, které vznikají při interakci s internetem a nemáme takovou možnost je ovlivnit, jako když sami něco tvoříme. Jedná se např. o:

• IP adresu
• historii vyhledávání
• cookies (neboli návštěva nějaké stránky)
• údaje o poloze

Všechny své zanechané digitální stopy prakticky nemáme možnost kontrolovat, jediné jak by se tomu dalo vyhnout je žít někde v jeskyni, či podzemí, než jakékoliv počítačové technologie, nikam nechodit a ještě nejlépe s nikým nekamarádit, protože to že vy nemáte facebook, ještě neznamená, že se vaše společná fotka na něj nedostane. A možnost nějaké kontroly se navíc ještě váže jen k aktivně zanechané stopě, tu pasivní neovlivníte, ani kdybyste byli Britská královna, nebo prezident Ameriky.

Než ale začnete panikařit, že o vás už všici ví, tak se můžete uklidnit. Ano, samozřejmě, že už vás facebook, google a FBI má dávno v merku, ale pořád to neznamená, že ty stejné informace musí mít o Honza Vomáčka od vedle.

Základem je používání rozumu a nastavení soukromí. Nenechávat svůj facebook profil veřejně přístupný komukoliv a nedávat na něj všechno, co se vám v životě uděje. Používat různé přezdívky, nejlépe i různé emailové adresy, snažit se zakrývat svůj styl, aby si nikdo nemohl spojit Františka Peterku z facebooku, s Cestovatelem_po_Toskánsku z instagramu, Největším knihařem na blogu a se Silák005Grum ve WOWku.

Kdysi jsem viděla nějaký pořad zaměřený na děti a bezpečnost na internetu, bohužel si ani za zlaté sele nevzpomenu, jak se to jmenovalo, ale ti kluci, kteří to točili, tam měli výbornou hlášku:

“Na internetu zveřejňuj jen to, co jsi ochotný ukázat svojí babičce.”

Musím s tím souhlasit, protože kdyby spousta (nejen) puberťáků musela svojí babičce ukázat, co tam všechno dělá, tak by se rozhodně chovali jinak.

Co je ještě další stinnou stránkou digitální stopy, tak čím víc a veřejně toho po sobě zanecháváme, tím snadnějším jsme terčem pro šikanu. Přiznávám, že článek o šikaně na internetu jsem už psala v rámci digitálních kompetencích a nechce se mi k tomu znovu vracet, protože některé příběhy, které jsem v rámci studia četla byly velmi silné, tak jen velmi velmi stručnosti. Základní 3 pojmy, které se se šikanou na internetu pojí je kyberšikana, sexting a kybergrooming. Pokud o tom chcete vědět víc, tak vás můžu odkázat na svůj článek (najdete ho ve zdrojích), případně na samostudium.

Závěrem jen řeknu, buďte opatrní v tom co zveřejňujete, protože co se dá jednou na internet, to už na internetu zůstane navždy. A i když se budete vážně vážně moc snažit, nikdy ten boj nevyhrajete.

Zdroje:

https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa

https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/dobre-vedet/digitalni-stopa/

https://www.jaknainternet.cz/page/3651/digitalni-stopa/

https://medium.com/edtech-kisk/%C5%A1ikana-na-internetu-8ffee2c98fa4 (můj článek o šikaně na internetu)