Výhody a nevýhody portfoliové výuky
Pod pojmem portfolio si většina z nás představí prezentační nástroj výsledků libovolných činností, například může jít umělecké portfolio, kam si umělci vkládají své nejlepší práce a následně se jím prezentují, nebo o finanční portfolio investic. Portfolio se však může za jistých postupů stát také výkonným edukačním nástrojem, kdy k funkci prezentace a reprezentace připadá také funkce hodnotící.
Z edukačního pohledu slouží portfolio jako prostředek k učení, nikoliv tedy k učení žáka jako takového. Portfolia můžeme rozdělovat různě — na digitální nebo analogová dle typu nosiče, dále se rozlišují dle jejich požadované role ve výuce, zde se může jednat o portfolia hodnotící, pracovní či již zmiňované prezentační. (Straková, 2010) Tyto typy se lišší například množstvím shromažďovaných materiálů či časovými etapami, kdy je aktivně využíváno. Primárním cílem portfolií ve vzdělávání je však monitoring a případná sebereflexe žáka, a to při manipulaci s tímto nástrojem, tedy například třídění zařaditelných materiálů, jejich prezentaci a obhajobu i reflexi při sledování dřívějších prací. (Tomková, 2007)
Portfolia ve výuce mají mnoho nezpochybnitelných výhod, počínaje možností posouzení schopností žáka jako jednotlivce i ve skupině dalších žáků. Digitální portfolia dále například poskytují výhodu snadného a rychlého sdílení materiálů. Pro žáka samotného může být tento nástroj skvělým podkladem pro hledání budoucího zaměstnaní či k příjímacím řízením v dalším studiu. Nepochybně také přispívají k seberozvoji, rozvíjí stránku kritického myšlení, zejména v případech, kdy sám tvořitel musí přemýšlet nad obsahem a způsobem prezentace. (MŠMT, 2007)
Každá edukační metoda má však svá negativa. Mezi hlavní uváděné a vypozorované patří časová náročnost, zejména tvořitele, ale i hodnotitele, a s tím spjaté příliš rozsáhlé počty materiálů, které se špatně zpracovávají. Další mezeru může představovat také zneužití materiálů v portfoliu, tento aspekt platí zejména u digitálních portfolií, ale třetí strana může zneužít i analogové artefakty. (MŠMT, 2007)
Téma portfolií ve výuce je velmi rozsáhlé, s portfolii (vzdělávacími i jinými) pracujeme téměř denně a v podstatě o tom mnoho z nás neví, spadá sem totiž například i LinkedIn a jiné sociální sítě). V této přípravě bylo v rámci možností poskytnuto pouze nastínění celé problematiky tohoto nástroje, který je stále více využíván ve všech stupních vzdělávacího systému. Zdali převyšují pozitiva či negativa také zcela jistě nelze stanovit, záleží na prioritách hodnotitelů i tvořitelů. Co vše může portfolio zahrnout a jaké dopady může mít se stále dozvídáme a s rozvíjejícím se trendem můžeme očekávat, že budeme mít co sledovat i do budoucna.
Zdroje:
FUKÁRKOVÁ, Barbora. Analýza studentských portfolií v oboru informačních studií a knihovnictví. Brno, 2018. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce RNDr. Michal Černý. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/lssjj/
MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. In: Cermat, 2007. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php
STRAKOVÁ, Jana. Typy portfolií a jejich využití ve výuce. In: Metodický portál: Články [online]. ISSN 1802–4785. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/9879/TYPYPORTFOLII-A-JEJICH-VYUZITI-VE-VYUCE.html
TOMKOVÁ, Anna. Žákovské portfolio a jeho cíle v primární škole. Metodický portál RVP [online]. Praha, 2010, 03.08.2007. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/1543/ZAKOVSKE-PORTFOLIO-A-JEHO-CILE-V-PRIMARNI-SKOLE.html/
