Výhody a rizika užití studentských portfolií ve výuce
Studentské portfolio je účelně vytvořená sbírka (nejen) studentských prací, která prezentuje práce, pokrok a úspěchy daného žáka v jedné nebo více oblastech [1].
Takováto otevřená kolekce může sloužit mnohým účelům a samotná tvorba portfolia je poměrně náročným úkonem, jenž při své realizaci trénuje studentovy schopnosti z mnohých odvětví.
Již během samotného plánování tvorby daného portfolia je potřeba naplánovat jakým způsobem bude student své práce prezentovat — zda se bude jednat o webovou či fyzickou formu, zda budou jednotlivé příspěvky koncipovány formou článků, či například pouze pomocí grafických výstupů. Zároveň se jedná o poměrně rozsáhlou práci, což studenta motivuje k důkladnějšímu plánování tak, aby později případně dané příspěvky nemusel přepracovávat. Velkým přínosem tedy je, že již před samotným vznikem procvičuje studentovy schopnosti návrhu obecnějších konceptů, které následně bude aplikovat na jednotlivé části.
V momentě, kdy má student koncept svého portfolia rozmyšlený začíná jeho samotná tvorba. Ta se může zahrnovat, jak popis již existujících prací, tak i soustavné přidávání čerstvě dokončených děl. Tento moment považuji za jeden z nejdůležitějších z hlediska inovace pedagogických postupů v českém školství. V mnohých případech se totiž stává, že se probere daná látka, student vypracuje úkol či napíše test, ten je ze strany pedagoga ohodnocen a výsledná známka je studentovi jedinou zpětnou vazbou. Tvorba portfolia však zapojuje ještě diametrálně odlišný pohled. Kromě hodnocení pedagoga se totiž připojuje i pohled studenta na svou odvedenou práci a zamyšlení nad průběhem celého procesu, k němuž je donucen při shrnování celé práce do příspěvku svého portfolia.
Typy portfolií
Obecně se portfolia rozdělují na dva typy — pracovní a reprezentační [2]. Pracovní fungují jako průběžný deník provedených úkolů. Reprezentační pak slouží k prezentaci vybraných děl, jež ukazují schopnosti studenta a mohou být vytvořena jak intencionálně, tak i pouze výběrem nejlepších prací z existujícího pracovního portfolia. Právě u reprezentačních portfolií se pak dá nahlížet na portfolia i jako na přípravu pro následující sebeprezentaci — ať už se jedná o přijímací zkoušky na navazující studium či pracovní pohovory. Dané práce popisují to nejlepší, čeho je student schopen a dává mu možnost předvést odvedenou práci z minulých studií.
Rizika užití portfolií ve výuce
Ne vždy však portfolia musí být pouze výhodnou. Jedno z největších rizik leží právě při pedagogově volbě mezi zavedením pracovního či reprezentačního typu, a tedy i při volbě adekvátního rozsahu příspěvků. V případě zavedení nesprávného typu totiž může dojít ke zbytečnému zahlcení studenta vypracováváním příspěvků, jež jsou tvořeny na témata, která pro jeho budoucnost nemají přílišnou hodnotu. Naopak tvorba reprezentačního portfolia ve věku, kdy žák neplánuje prezentovat své schopnosti na základě prací (typicky základní škola) je taktéž nevhodná a mělo by větší smysl pracovat na rozvíjení slohových schopností studenta. Je tedy potřeba zvažovat účel, jaký má dané portfolio v daném studiu splňovat a na základě toho se rozhodnout pro jednu, druhou anebo také žádnou z variant.
Obecně jsou portfolia široce použitelným nástrojem, jenž může pomoci při praktickém propojování studentových schopností z různých oborů a jeho vlastní reflexi k absolvovaným kurům a vypracovaným dílům. Z pedagogického pohledu je však potřeba celý koncept s jasně danými cíli rozmyslet a naplánovat, tak aby nedocházelo k vypracování nesmyslného množství či rozsahu daných příspěvků a nezaváděl se tento koncept způsobem „jen aby se něco dělo“.
Zdroje
[1] Paulson, F. Leon, Pearl R. Paulson, and Carol A. Meyer. “What makes a portfolio a portfolio.” Educational leadership 48.5 (1991).
[2] TOMKOVÁ, Anna. Žákovské portfolio a jeho cíle v primární škole. Metodický portál: Články [online]. 03. 08. 2007, [cit. 2020–04–08]. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1543/ZAKOVSKE-PORTFOLIO-A-JEHO-CILE-V-PRIMARNI-SKOLE.html. ISSN 1802–4785.
