Výuka v MS Teams během pandemie

V době pandemie, kdy došlo k uzavření škol a přechodu na domácí neboli distanční výuku, musely základní, střední i vysoké školy v českém i zahraničním prostředí velice rychle reagovat na tyto změny. Pro umožnění výuky v takto zhoršených podmínkách tedy začaly ve větší míře využívat digitální technologie. Tento netradiční semestr byl pro vyučující časově náročnější než obvykle, ale přinesl i svá pozitiva. Naučili jsme se více přemýšlet o tom, co a jak učíme, jak efektivně využít možností nabízených softwarů a technologií.[7]

Konkrétními technologiemi byly nástroje pro distanční výuku, mezi které patří i Microsoft Teams. …do té doby to byla velmi málo využívaná součást balíčku Office 365…[3] Po uzavření škol se ale v konkurenčním boji podobných nástrojů podle Brdičky (2020) staly vítězem, jelikož je začalo využívat velké množství institucí, včetně Masarykovy univerzity. …výběr nástroje pro distanční studium vyžaduje zvážení kritérií, jako je efektivita, kvalita služeb, ochrana dat, možnosti parametrizace pro různé typy uživatelů, uživatelská ergonomie a náklady (překlad vlastní).[8]

Jarníková (2020) definuje MS Teams jako program pro komunikaci v týmech, který je součástí balíku MS Office 365. MS Teams umožňují definovat týmy v rámci tříd či učitelských sborů, a u každého týmu vytvářet kanály informací podle předmětů. Dále lze chatovat, organizovat videokonference, vkládat soubory nebo testy.

MS Teams (…) splňují důležitou podmínku usnadňující práci učitelům i studentům — umožňují realizovat převážnou část všech potřebných úkonů v jednom prostředí…[7] Podle Sobaitha, Salema, Hasaneina a Elnasra (2021, s. 3) by tento technologický nástroj mohl pracovat s celou institucí nebo s jednotlivými programy, a lze ho použít při výuce, která je face-to-face, hybridní nebo i zcela online.

Uživatelé MS Teams mohou vytvářet virtuální třídy a spravovat je stejně jako skutečné třídy, kde mohou studenti komunikovat se spolužáky a učiteli. Tato interakce může probíhat prostřednictvím online třídních schůzek, chatu, příspěvků či online hodnocení (překlad vlastní).[8] Podle Krsmanović a Petrović (2021, s. 192) patří k nejcennějším funkcím tohoto nástroje videozáznamy přímých online přednášek, které motivují studenty k revizi nebo opětovnému přístupu k výukovému materiálu.

MS Teams mohou pracovat buď online, nebo přes aplikaci. Je s nimi ale možné pracovat i off-line, ke zpětné synchronizaci nicméně dochází až po opětovném připojení k internetu. MS Teams mají mobilního klienta, který funguje i jako komunikační klient (jako Skype, Viber…), ale s tou výhodou, že nesdílí své telefonní číslo (překlad vlastní).[5]

Ačkoliv se MS Teams dostaly mezi podobnými nástroji do popředí, jak už bylo i zmíněno, existuje vedle nich řada dalších, podobných technologií. Patří mezi ně Zoom, Google Meet či Moodle, který svého času patřil k nejpopulárnějším vzdělávacím softwarům. Učitelé mohu sdílet obsah se studenty, zadávat jim práce a různé úkoly, připravovat dotazníky, známkovat jejich práci, dávat zpětnou vazbu či komunikovat (překlad vlastní).[5]

Mezi podstatné výhody Moodle patřilo, že byl zdarma, vícejazyčný a pokrýval řadu funkcí potřebných pro vedení přednášek. Nicméně, v posledních letech došlo k vyvinutí řady dalších alternativ. V posledních letech průzkumy ukázaly, že učitelé někdy bojují s Moodle, zejména pokud chtějí něco víc (plynulejší komunikaci se studenty) (překlad vlastní).[5] Co se tedy týče okamžité interakce či podávání zpětné vazby, MS Teams v tomto mají nad Moodle navrch.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, přechod z kontaktní výuky na tu distanční nebyl jednoduchý, a to nejen pro učitele, ale i pro žáky a rodiče. …tradiční způsob vzdělávání se od vzdělávání bez osobního kontaktu student-učitel a bez osobních kontaktů mezi studenty, na který všechny typy škol musely přejít, radikálně liší.[1]

Na vysokých školách se zase studenti potýkali s problémem přístupu k vybavení či knihovnímu fondu, což do značné míry bránilo jejich vzdělávání. Ačkoliv byl přechod na distanční vzdělávání vzhledem k pandemii nutný, mnoho škol a univerzit na našem území i v zahraničí nedisponovalo dostatečným technologickým vybavením. Různé univerzity (…) povzbuzovaly své členy fakulty k používání bezplatných digitálních platforem pro spolupráci… (překlad vlastní).[8]

Sobaih, Salem, Hasanein a Elnasr (2021, s. 1) uvádí, že používání MS Teams pomáhá studentům získat přístup k informacím a výukovým zdrojům, má pozitivní dopad na budování jejich znalostí a kritické hodnocení a celkově vykazuje pozitivní zkušenost s učením.

Distanční výuka dále pomáhá studentům cítit se méně ostýchaví při kladení otázek, na druhou stranu ale může vést k tomu, že se studenti cítí méně zapojeni do výuky. Proto tento způsob vzdělávání vyžaduje velké úsilí od vyučujících. Praktická práce a projekty, které vyžadují specifické laboratorní vybavení, zároveň ale nejsou pro distanční studium vhodné.

…MS Teams mají několik výhod, jako je motivace studentů být disciplinovanější, snadná interakce s vrstevníky a lektory a optimální podpora pro správné výukové prostředí pro studenty (překlad vlastní).[8] Na druhou stranu vyžaduje internetové připojení a často nebývá uživatelům dostatečně vysvětleno, jak s tímto nástrojem zacházet. Zároveň tento nástroj není příliš výhodný pro laboratorní hodiny, jak už bylo uvedeno, a ani pro odesílání dlouhých odpovědí, jako jsou například otázky na esej.

Může také docházet k nedostatečné interakci mezi studenty i učiteli, jak už bylo zmíněno, a nedostatek komunikace může snižovat motivaci k učení. Je také třeba zmínit možné problémy s webovou kamerou či zvukem, který může vést ke snížení kvality vzdělávacího procesu. Za tímto účelem je používání MS Teams jako online vzdělávacího nástroje stále v plenkách, zejména ve vysokoškolském vzdělávání (překlad vlastní).[8]

Použité zdroje:

1. BĚLOHLÁVEK, Radim, 2021. Výuka v době koronavirových restrikcí. Matematika–Fyzika–Informatika [online]. 30(1), 55–59 [cit. 2022–05–05]. Dostupné z: https://mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/529

2. BRDIČKA, Bořivoj, 2020. Teamsy integrují cizí LMS. Metodický portál RVP.CZ [online]. [cit. 2022–05–05]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/22502/TEAMSY-INTEGRUJI-CIZI-LMS.html

3. ČAPKOVÁ, Halka, 2020. Zkušenosti s výukou online v prostředí MS Teams. CASALC Review [online]. 10(1), 184–185 [cit. 2022–05–05]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/casalc-review/article/download/14222/11895

4. JARNÍKOVÁ, Jitka, 2020. Koronavirus a digitální gramotnost u nás ve škole (gymnázium) — 1. část. Metodický portál RVP.CZ [online]. [cit. 2022–05–05]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22468/koronavirus-a-digitalni-gramotnost-u-nas-ve-skole-gymnazium-1.-cast.html

5. KRASNA, Marjan a Igor PESEK, 2020. Influence of Moodle and MS Teams on teaching-learning-studying (TLS) processes. 2020 43rd International Convention on Information, Communication and Electronic Technology (MIPRO) [online]. IEEE, 2020–9–28, 612–616 [cit. 2022–05–10]. ISBN 978–953–233–099–1. Dostupné z: doi:10.23919/MIPRO48935.2020.9245356

6. KRSMANOVIĆ, Ivana M., Vesna M. PETROVIĆ, ed., 2021. The use of MS Teams in ESP instruction during the COVID-19 pandemic: students’ attitudes towards the e-learning environment. ZOGHLAMI, Naouel, Cédric BRUDERMANN, Cédric SARRÉ, Muriel GROSBOIS, Linda BRADLEY a Sylvie THOUËSNY. CALL and professionalisation: short papers from EUROCALL 2021 [online]. Research-publishing.net, s. 189–193 [cit. 2022–05–10]. ISBN 978–2–490057–97–9. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED616972.pdf

7. RYBIČKOVÁ, Marta, 2020. Jarní “covidová” mozaika z České republiky. CASALC Review [online]. 10(2), 90–102 [cit. 2022–05–05]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/casalc-review/article/view/14485

8. SOBAIH, Abu Elnasr E., Amany E. SALEM, Ahmed M. HASANEIN a Ahmed E. Abu ELNASR, 2021. Responses to COVID-19 in Higher Education: Students’ Learning Experience Using Microsoft Teams versus Social Network Sites. Sustainability [online]. 13(18) [cit. 2022–05–05]. ISSN 2071–1050. Dostupné z: doi:10.3390/su131810036