Významné ženy v historii vzdělávání
Na chvíli se zastavte a zamyslete se nad významnými osobnostmi ve vzdělávání. Pokud se vysloví jména jako Jan Hus, Jan Ámos Komenský, Jean Jacques Rousseau, John Locke, jistě si vybavíte, o koho jde. Ovšem ve vzdělávání se prosadily také ženy. Tento příspěvek je určen některým z nich. I když jich bylo daleko více, které by si zasloužily pozornost.
Marie Terezie (1717–1780)
Marie Terezie, jedna z nejvýznamnějších panovnic v evropských dějinách, se do našeho podvědomí dostala zejména díky svým reformám. A to zvlášť díky jedné z nich, když byl roku 1774 vydán Všeobecný školní řád. Tím pro mladou generaci ve věku 6 až 12 let zajistila povinnou školní docházku. Školy přešly z kontroly církve na stát. Cílem bylo zvýšení gramotnosti a umožnění základního vzdělávání všem dětem bez ohledu na to, z jaké sociální vrstvy pocházely. Došlo k rozdělení škol na tři stupně: triviální, hlavní a normální, a to podle toho, kde se nacházely. Díky reformě došlo rovněž k lepšímu postavení učitelů, které nově začal vyplácet stát.
Bohuslava Rajská (1817–1852)
Vlastním jménem Antonie Reissová byla významná pedagožka a manželka spisovatele Františka Ladislava Čelakovského. Na svou dobu byla Bohuslava výraznou osobností. Patřila k průkopnicím dívčího vzdělávání, sama prošla učitelským kurzem a roku 1839 založila Společnost dívek českých, kde ženy např. překládaly knihy z francouzštiny a němčiny. Později svou kariéru upozadila před rodinnými povinnostmi a její funkci přebrala Elenora Jonáková.
Eliška Krásnohorská (1847–1926)
Vlastním jménem Alžběta Pechová byla spisovatelka, básnířka, překladatelka, autorka známých libret, žena, jež se zasloužila o dívčí vzdělávání v českém prostředí. Byla velkou průbojnicí ženského hnutí, stala se redaktorkou Ženských listů, kde bojovala za lepší postavení žen. Významným činem bylo založení prvního dívčího gymnázia Minerva v celé Evropě, jelikož její snahou bylo otevřít ženám cestu k vysokoškolskému vzdělávání. Za tuto zásluhu získala titul doktora filosofie na Univerzitě Karlově. Krásnohorská svým působením velmi podpořila tehdejší emancipaci žen a feministické hnutí.
Eliška Machová (1858–1926)
Brněnská rodačka, jež se významně zasadila v ženském spolku Vesna, do kterého vstoupila roku 1882. S její pomocí a iniciativou byl přeměněn na vzdělávací. Ženy tak měly prostor naučit se mnoha různým oborům a rozšiřovat své vzdělávání. V období 2. světové války a pozdějšího nástupu komunismu byl spolek zrušen, nicméně v devadesátých letech došlo k jeho obnovení a funguje dodnes se stejným cílem a principem, jenž mu dala samotná Eliška Machová.
V období 19. století stálo za lepším vzděláváním a postavením dívek celá řada žen. Uveďme proto i jména jako Marie Steyskalová, Božena Hrejsová, Ida Jarníková, Anna Borkovcová, Lidmila Žofková ale i známější ženské osobnosti jako Božena Němcová nebo Karolina Světlá, které v ženách objevovaly touhu po vědě a vzdělávání. Tyto ženy prosadily myšlenky emancipace a otevřely tak možnost lepšího vzdělávání žen, které do té doby neměly příliš možností studovat a projevovat se i jiným způsobem než hospodyně a manželky významných mužských představitelů. Důležité je na závěr říct, že výše zmíněné ženy dokázaly vyvrátit jakýsi mýtus o učitelství, které v té době patřilo pouze mužům a ženy neměly příliš jednoduchou cestu k tomu stát se učitelkami.
A koho by zajímalo téma z historického pohledu, problémy a překážky ve školství o něco podrobněji, jistě stojí za poslechnutí podcast Přepište dějiny s dílem Škola základ života:
BUŠKOVÁ, Milena. Ženy v pedagogice. Diplomová práce. Brno: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií. 2012.
ČESKÝ ROZHLAS. Byla múzou salónů, své touhy a ideály ale obětovala stárnoucímu muži. Osudové ženy: Eliška Machová. Dvojka [online]. 2021 [cit. 2024–05–22]. Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/byla-muzou-salonu-sve-touhy-a-idealy-ale-obetovala-starnoucimu-muzi-osudove-zeny-8500950
ČESKÝ ROZHLAS. Eliška Krásnohorská: první žena v České akademii věd a umění. D-dur [online]. 2016 [cit. 2024–05–22]. Dostupné z: https://d-dur.rozhlas.cz/eliska-krasnohorska-prvni-zena-v-ceske-akademii-ved-a-umeni-5169834
DOHNALOVÁ, Gabriela. Postavení žen v české pedagogice. Diplomová práce. Brno: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií. 2012.
GROMAN, Martin a STEHLÍK, Michal [podcast]. 2022. Škola základ života. Přepište dějiny. Online. Dostupné z: https://open.spotify.com/episode/5Sb6sf7xETWh8EYOPhKpr2?si=a39bca6672fa440f
