Výzvy a příležitosti internacionalizace vzdělávání
Aby mohlo dojít k plnohodnotnému spojování národů, je mezinárodní směřování vzdělávání v dnešní nezbytností. Dle Dřevojánkové globalizace proměňuje vzdělávací systémy, které reflektují nové potřeby společnosti. Také uvádí, že globalizace a zvýšená prosperita z obecného hlediska přináší možnosti, ale i sociální nerovnosti a konkurenční tlaky. Dřevojánková také uvádí, že vzdělání se stává klíčovým faktorem ekonomického růstu a kvality života. Nové pedagogické koncepce jsou nezbytné k přípravě mládeže na život v neustále se měnícím světě (Dřevojánková, 2007, s.42).
Jaké jsou příležitosti?
Jednou z klíčových příležitostí internacionalizace vzdělávání je dle mého názoru větší diverzita studentů a pedagogů. Vzdělávací instituce se stávají „centry“, kde se setkávají lidé různých kultur, národností a zkušeností. Tato rozmanitost může přinést nové perspektivy, podněcuje kreativitu a rozšiřuje obzory.
Dále internacionalizace vzdělávání umožňuje studentům a pedagogům zkoumat různé přístupy k vzdělávání. Dle Štěrbové z Vysoká škola ekonomické v Praze (VŠE) internacionalizace vzdělávání hraje klíčovou roli v strategickém rozvoji školy. Také uvádí, že aktivní podpora mobility studentů a rozvoj cizojazyčných programů umožňuje zkoumání různých přístupů k vzdělávání, což přispívá k inovativnímu rozvoji vzdělávacího procesu (Štěrbová, 2021).
A co výzvy?
Určitě lze zmínit, že jazykové bariéry mohou být jednou z hlavních výzev internacionalizace vzdělávání. Studenti a pedagogové mohou čelit obtížím spojeným s komunikací v cizím jazyce, což může omezovat jejich schopnost efektivně se zapojit do vzdělávacího procesu a sdílet své myšlenky a znalosti.
Kulturní rozdíly mohou také představovat výzvu. Různé kultury mají odlišné hodnoty, normy a způsoby myšlení, což může vést k nedorozuměním a konfliktům v akademickém prostředí. Je důležité vytvářet prostředí vzájemného respektu a porozumění, aby se překonaly kulturní bariéry.
Administrativní překážky, jako jsou různé požadavky a byrokratické procedury, mohou také komplikovat mezinárodní mobilitu studentů a pedagogů. Aktuálně je proces uznávání zahraničního vzdělávání složitý a plný administrativních překážek pro uchazeče. Dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v příloze strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol přinesla novela zákona o vysokých školách z roku 2016 částečné zjednodušení, avšak uznávání zahraničního vzdělávání zemí EU stále vyžaduje další zefektivnění, včetně zavedení automatického uznávání. Tato problematika je prioritou Evropské unie a Boloňského procesu. Dle MŠMT hrají důležitou roli v tomto procesu centra ENIC-NARIC. Další úsilí se soustřeďuje na ratifikaci a implementaci globální úmluvy o uznávání kvalifikací vysokoškolského vzdělávání, schválené na 40. Generální konferenci UNESCO (MŠMT, 2021, s.10).
Zdroj:
1) DŘEVOJÁNKOVÁ, J. (2007). Proces globalizace a jeho dopad na vzdělávání. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filosofie. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/9779
2) Štěrbová, L. (2021). Strategie internacionalizace. Dostupné z https://strategie.vse.cz/rozvoj-a-strategie/dlouhodoby-strategicky-zamer/strategicky-zamer-vse-pro-roky-2021-2025/strategie-internacionalizace
3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2021). Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 [Příloha Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/uploads/odbor_30/DH/SZ/Strategie_internacionalizace_2021_.pdf
