Veršotepající technologie

ZdePos
ZdePos
Jan 30 · 6 min read

Přivykli jsme, že nám stroje usnadňují práci. Rovněž jsme pozitivně přijali skutečnost, že technologie jsou schopny augmentovat naši paměť. Ale myslet na strohý počítač ve spojitosti s uměním stále není příliš běžným jevem. Obzvláště u poezie nám vytane na mysl představa kostrbatého textu jako z Google překladače. Nicméně umělý a umělecký se nemusí nutně vylučovat. O tom, že robotem vygenerovaná báseň se může vyrovnat dílům lidských veršotepců, a také o rozličných technicko-poetických možnostech, bych chtěla pojednat v následujících řádcích.

Poezie v současné době nabývá spousty podob. Našla své příznivce na Instagramu, verše básnířky Rupi Kaur se prosadily ze sociální sítě až do knihkupectví již ve dvou básnických knihách. V listopadu 2018 se Poetizer rozšířil na webovou platformu. Básně na internetu se stávají virálními objekty, poetická interakce se posouvá do nových rozměrů. Na tuto situaci lze nahlížet různě. Můžeme jásat, že poezie žije, reaguje na aktuální dění a expanduje. Taktéž můžeme pochybovat o kvalitě říkanek narychlo poslaných do éteru, poezii tvořit sami nebo sahat jen po sbírkách skutečných zavedených autorů.

Poezie a umělá inteligence

A pak jsou tu již zmínění roboti skládající básně. Jak je to vůbec možné? Jak fungují? A jak takové básně znějí? Strojovou poezii v knižní podobě zviditelnil Jiří Materna. Iniciátor sbírky Poezie umělého světa naznačil genezi textů. Základ robotického básníka tvořila neuronová sít Long Short-Term Memory, kterou bylo nutno natrénovat na korpusu textů, aby byla schopna analyzovat texty a následně generovat vlastní struktury. Materna využil texty několika tisíc autorů ze serveru Písmák.cz. Dále uvedl podstatnou skutečnost, neuronová síť totiž pracuje na úrovni písmen, dle aktuální pozice vybírá následující nejsmysluplnější variantu pokračování slova. O podobě výsledných básní se lze přesvědčit v ukázce z knihy, kterou na svou stránku Nedělní chvilka poezie.cz zařadil pro zajímavost básník Karel Škrabal.

Za hranicemi České republiky se tématem robotické poezie zabývá například Oscar Schwartz, jenž figuruje jako spolutvůrce hry Bot or not. Jedná se o parafrázi Turingova testu sloužícího k rozlišení člověka od umělé inteligence. V tomto případě jsou rozhodovacímu procesu předloženy dvě básně, jedna napsaná člověkem, druhá vygenerovaná počítačem. Už jen popisem této testovací techniky se dostáváme na docela tenký led při distinkci lidského či skutečného básníka od robotického. Mnohdy je totiž vyjádření verdiktu nesmírně obtížné, básně vytvořené algoritmem dokáží působit velice konzistentně a nerozeznatelně. Algoritmy jsou učenlivé a zároveň reflektují korpusy, které jim byly poskytnuty k nastudování, od vymezené databáze facebookovských zpráv či statusů po kompletní dílo některého zvučného jména z řad velikánů světové poezie.

Verše ve veřejném prostoru

Originální počin na poli UI poezie se podařil čínské designérce Yuxi Liu. V rámci své magisterské práce na edinburské univerzitě vytvořila robotického básníka dokonce opatřeného pojízdnou fyzickou podobou roztomilého vzhledu. Veršotepající stroj pojmenovala Poet on the shore. Vozítko s umělou inteligencí se pohybuje po pláži, díky senzorům je schopno zaznamenávat atmosféru místa, která je “inspiruje” k vygenerování básně. Verše poté vepisuje za jízdy do vlhkého písku, kde setrvají, dokud je vítr nerozfouká či voda nespláchne. Poetická efemérnost je tak vyjádřena mimořádně efektně. A nejen to, nejedná se o izolovaný projekt prováděný mezi čtyřmi zdmi sterilní laboratoře výpočetní techniky, nýbrž přenáší poezii do veřejného prostoru a k lidem zajímavým způsobem.

V souvislosti se strojem na poezii ve veřejném prostoru se vám pravděpodobně vybaví poetický jukebox Poeziomat. Událost instalace první recitující roury v Praze zdokumentovala například reportáž České televize. Sám propagátor zpestřování veřejných prostranství Ondřej Kobza byl jedním z přednášejících předmětu Blok Expertů na FF MU na jaře 2016. Od podzimu 2018 nabízí Poeziomat reprodukci básní i v brněnské metropoli. Obdobný přístroj pojmenovaný Veršostroj navrhli studenti KISKu. Zpravodaj Univerzitní a vědecké knihovny v Hradci Králové publikoval výstižný článek o Veršostrojích.

Generování textů

Tématiku strojového generování textů podrobně zaznamenal literární vědec Karel Piorecký. Jakkoliv by se mohlo jevit, že experimenty s počítačovou tvorbou umělých textů patří k novátorským trendům, studie nazvaná Česká počítačově generovaná literatura a otázka autorství literárního textu vás překvapí a přesvědčí o netušených historických souvislostech. Počátky těchto aktivit jsou datovány již do přelomu padesátých a šedesátých let 20. století a mezi českými průkopníky v této oblasti zastával čestnou pozici náš přední translatolog Jiří Levý.

Piorecký mimojiné připomíná Google Poetics, který bych málem opomenula. Zřejmě každý se někdy pousmál nad našeptávanými možnými cíli ve vyhledávači.

Zapátráte-li na internetu, můžete objevit rozličné veršotvorné aplikace, například DaDaGenerátor, který jsem vyzkoušela. Do pole stačí vepsat či nakopírovat text, do malého políčka číslicí určit počet slov na řádek a kliknout na tlačítko generovat. Pro tuto experimentální báseň jsem zvolila text uvedený v ISu v sylabu předmětu Digitální kompetence: “Cílem předmětu je ukázat širší kontext digitálních kompetencí. Vycházíme přitom z DigComp, který definuje pět kompetenčních oblastí, v rámci kterých by se měl každý občan rozvíjet. Snaží se ukázat, jak jednotlivé kompetence ovlivňují a mění informační společnost a jaké dopady může mít jejich rozvoj nebo naopak absence. Současně se snaží také o jejich praktické prohloubení.” Předkládám pro ilustraci dvě varianty, které jsem mezi jinými pokusy získala:

Výsledné texty působí nekoherentně a úsměvně. Podstatné však je brát zřetel na poznámku u vygenerovaného textu: lze jej libovolně upravit, přizpůsobit, “učesat”! Tedy při generování básně ze zadaného textu se nechat inspirovat a vlastním přičiněním text přetvořit do srozumitelnější formy.

Další básnickou pomůckou, kterou disponuje všehoschopný internet, může být nástroj k vyhledávání vhodných rýmů. Například online rýmovací slovník www.rymy.cz. Pro názornou zkoušku jsem zvolila slovo knihovna. Před započetím vyhledávání lze upravit preference s ohledem na gramatické kategorie, cimrmanovské rýmy, archaismy, vulgarismy atd. Zvýraznila jsem tedy zájem o cimrmanovskou shodu zakončení veršů a akceptovala jsem gramatické odlišnosti. Obdržený počet záznamů činil 4104 rýmů. Především uvedená přídavná jména stojí za povšimnutí nejen z poetického hlediska: děkovná, čarovná, kočovná, žertovná, hudbymilovná, společenskovýchovná…

Serióznějším nástrojem mapujícím českou poezii 19. a počátku 20. století je Korpus českého verše, který aspiruje na výrazné obohacení školní výuky. S nadsázkou si dovolím vzpomenout problematiku zapamatovatelnosti historických dat Járy Cimrmana. Rovněž literární historie často klade před žáky a studenty seznamy dat, jmen a děl. Memorování veršů příznivě ozvláštní hlubší sonda do tvorby jednotlivých autorů, třeba která slova vkládal konkrétní básník do svých veršů nejhojněji? Jak oblíbená byla mezi různými autory rýmová dvojice láska-páska? Takové údaje zahrnuté do vyučované látky by dozajista usnadnily zapamatovatelnost poetického kontextu a mohly by u studentů vést k vytvoření vřelejšího vztahu k poezii celkově.

Inspirace

Do uvedeného výčtu bych ještě ráda zařadila projekt Guerilla Poetring, který k ostatním, sice okrajově, ale také patří. Básnířka Blanka Fišerová přes Facebook iniciovala aktivitu, která propojuje jak poetickou kreativní činnost, zájem o poezii, oživení veřejného prostoru, tak sdílení absolvovaných snah na sociální síti. A tedy slouží jako perfektní uzavření tohoto článku.

Kam až se rozpínají meze textotvorné kreativity? Kdy už jde o přešlap k nonsensu nebo dadaistické neužitečnosti? Věřme, že strojová poezie tu autentickou lidskou potřebu exprese jen tak nenahradí. Pokud by nás ovládly skeptické myšlenky, pocit, že vše už bylo napsáno, anebo tvůrčí krize, pak existuje možnost přijmout algoritmizované programy jako katalyzátory naší vlastní tvořivosti, případně jako učební pomůcky a facilitátory k přiblížení se našemu bohatému literárnímu kulturnímu dědictví.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

    ZdePos

    Written by

    ZdePos

    EDTECH KISK

    Educational Technology, KISK Masaryk University