Videohovory ano, ale…
Lesk a bída distanční a hybridní výuky
Co je to Zoom fatigue?
Doslova „vyčerpání ze zoomování“ se stalo shrnujícím pojmem pro pocity emočního i fyzického vyčerpání z videohovorů. Nejedná se pouze o Zoom, ale o všechny typy videkonferenčních platforem, jejichž využívání se během pandemie stalo základem nového normálu pro práci i vzdělávání. (Fosslien & Duffy, 2020) Toto vyčerpání se projevuje v rovině fyzické — od únavy přes problémy se zrakem, tak psychické, kdy u mnoha lidí došlo k rozvoji úzkostí nebo ztrátě motivace. (Fauville, Luo, Queiroz, Bailenson, & Hancock, 2021)
Únava z videohovorů má čtyři hlavní příčiny:
- Nadměrné množství intenzivního očního kontaktu
Zatímco při běžné frontální výuce náš pohled těká z vyučujícího přes spolužáky k poznámkám nebo prostředí, v online výuce se soustředíme čistě na obličeje na obrazovce. Zároveň velikost a běžný úhel, pod kterým řečníka v online prostředí vidíme, by náš mozek v reálném prostředí interpretoval jako intenzivní situaci, která buď povede k páření nebo konfliktu. „Když používáte Zoom mnoho a mnoho hodin, jste konstatně v tomto hyper vzrušeném stavu,” uvádí Bailenson ve studii.
2. Neustále koukání na sebe sama
Většina aplikací po celou dobu videohovoru zobrazuje i samotného účastníka. Ten se neubrání pohledům sám na sebe a autoři studie se odkazují na dřívější výzkumy, které ukazují, že při toomto pohledu jsme velmi kritiční. S pohledem na vlastní obdélníček na obrazovce před námi se pojí negativní emoce. Autoři studie emoční zátěž tohoto vjemu srovnávají s tím, když by nás v reálném světě pronásledoval někdo po celý den se zrcadlem.
3. Nedostatek pohybu
Autoři studie poukazují i na provázanost kognitivních schopností a pohybu. Dlouhé bloky a striktní držení se v zorném poli kamery způsobuje strnulost a pohyb omezuje.
4. Zvýšená kognitivní zátěž
Vysílání a přijímání neverbálních projevů je v online prostředí velmi stížená. A tak i činnost, která je nám v osobní komunikaci zcela přirozená, je rázem vyčerpávající a náročná.
(Fauville, Luo, Queiroz, Bailenson, & Hancock, 2021)
Poněkud paradoxní je, že všechny čtyři zmíněné oblasti je možné poměrně snadno ošetřit drobnými úpravy rozhraní platforem pro videohovory (Ramachandran, 2021), ani ty nejběžnější k nim však nepřistoupily. Výsledky zmíněné studie publikované v úvodu roku 2021 přitom prolétly mainstreamovými médii a konkrétní návrhy a doporučení přinášely.
I proto je důlěžité tento fenomém zohlednit při plánování distanční nebo hybridní výuky a přijmout jednoduchá opatření, které mohou Zoom fatigue u studentů a žáků pomoci předcházet. Příkladem může být:
- nevynucovat zapnuté kamery,
- jasná deklarace toho, že je v pořádku během výuky absolvovat např. krátkou procházku,
- edukace účastníků o tom, jak si přizpůsobit pracovní prostředí tak, aby na ně naše obličeje nezíraly příliš zblízka
- zařazení „videopřestávek“, tedy úseků, kdy výuka probíhá pouze v audio podobě a všichni její účastníci si vypnou kamery aj.
Pokud si chcete zjistit vlastní úroveň Zoom fatigue a zároveň se zapojit do studie, která ji mapuje, můžete tady.
Zdroje
Fauville, G., Luo, M., Queiroz, A. C. M., Bailenson, J. N., & Hancock, J. (2021). Zoom Exhaustion & Fatigue Scale. Computers In Human Behavior Reports, 4. https://doi.org/10.1016/j.chbr.2021.100119
Ramachandran, V. (2021). Stanford researchers identify four causes for ‘Zoom fatigue’ and their simple fixes [online]. Retrieved May 19, 2022, from https://news.stanford.edu/2021/02/23/four-causes-zoom-fatigue-solutions/
Fosslien, L., & Duffy, M. W. (2020). How to Combat Zoom Fatigue [Online]. Retrieved from https://hbr.org/2020/04/how-to-combat-zoom-fatigue
