Virtuální realita jako nástroj moderního vzdělávání
Virtuální realita se poslední dobou dostává do povědomí mnoha lidí jako nejnovější a progresivní technologický trend, jehož prostřednictvím můžeme provádět mnoho různých věcí, jako je hraní interaktivních her, pořádání společenských setkání nebo tvorba rozličných výukových scénářů. Z mnoha těchto trendů těží nově se formující oblast vzdělávacích metod a prostředí. Díky takřka neomezeným možnostem při tvorbě výukových scénářů najde virtuální realita své využití téměř ve všech oblastech vzdělávání. Umožňuje tak provádět své uživatele prostředím francouzské revoluce v hodinách dějepisu, proletět se kolem všech planet Sluneční soustavy v rámci výuky zeměpisu, detailně prozkoumat lidskou kostru pod dohledem školitele anatomie, či zorganizovat konverzační setkání pro zájemce o zdokonalení se v nějakém cizím jazyce. Ve všech těchto případech je mnoho benefitů spojených se zapojením virtuální reality do vzdělávacího procesu jasných na první pohled. Tím hlavním z nich je možnost spojit si teoretickou učební látku s konkrétním vizuálním jevem, přičemž dochází k lepšímu zapamatování si klíčových poznatků a jejich uložení do hlubší paměti, čímž je možné si získané znalosti uchovávat delší dobu. U teoreticky těžko představitelných témat jako jsou některé oblasti fyziky a fyzikálních zákonů je jejich prožití na vlastní kůži neocenitelným pomocníkem pro lepší pochopení daného jevu. Většina zmiňovaných scénářů hovoří o použití virtuální reality jako o nástroji pro skupinové vzdělávání na úrovni základních, středních a vysokých škol. Jak se však ukazuje v reálné praxi, své uplatnění najdou modelované vzdělávací scénáře i na poli korporátního a dalšího celoživotního vzdělávání. Příkladem může být například implementace krizových scénářů prezentovaných ve virtuální realitě do klasických školení bezpečnosti práce a požárních scénářů nebo jiná školení, jejichž cílem je zefektivnit, zrychlit a zkvalitnit tradiční pracovní školení běžně vedených formou frontální výuky, která může být v mnoha ohledech pro předávání požadované informace nevhodná.
Mnoho odborných zdrojů, které hovoří o virtuální realitě jako o nástroji pro vzdělávání, zároveň zmiňuje prvek takzvané gamifikace jako jeden z klíčových aspektů pro ještě efektivnější předávání informací a to především pro nižší věkové skupiny a nižší stupně vzdělávání. Svou roli však může sehrát i v dalších oblastech. Pojem gamifikace můžeme vysvětlit jako aplikaci herních elementů a principů do procesů, které nejsou primárně určeny k hraní jako takovému a nemluvíme o nich primárně v herním kontextu. Jedná se tak o jeden z několika způsobů, jak získat pozornost studenta a zefektivnit jeho cestu k naplnění výukových cílů. Průměrná doba plné pozornosti studenta zároveň s použitím gamifikačních prvků v čase roste. Virtuální realita tak může být za použití výukových scénářů s aspektem hry efektivním způsobem vzdělávání a může tak společně s dříve zmíněnými výukovými scénáři sehrávat stále významnější roli v tradičním vzdělávacím prostředí.
Jisté překážky k zapojení virtuální reality do každodenního vzdělávání sice pořád existují, dochází však k jejich postupné eliminaci. Sledovat tak trendy v oblasti virtuální reality se jistě vyplatí a to nejenom na poli edukace.
