Vliv informační společnosti na změny ve vzdělávání

S nástupem informační společnosti dochází k různým změnám ve všech oblastech lidské společnosti. V rámci přechodu od industriální společnosti ke společnosti založené na znalostech je především nutné akcentovat tuto změnu ve vzdělávání. Změny ve vzdělávání přinesou nejen zvyšování úrovně znalostí a kompetencí v oblastech souvisejícími s ohromným rozšířením informačních a komunikačních technologií, ale taktéž pomohou lidem lépe se přizpůsobit propojenému a neustále měnícímu se prostředí ve kterém žijí.

Změny vyvolané příchodem

Rozšířením informačních a komunikačních technologií dochází ke globalizaci celého světa. Celý svět je tak doslova propojený a z toho důvodu již není při vzdělávání kladen důraz pouze na individuální potřeby jedince, ale je nutné se rovněž zaměřit na společenské potřeby a kooperaci. Zřejmá je i nutnost kontinuálního vzdělávání po celý život jedince, která je především determinována neustálým vývojem nových technologií. Proto dnes poukazujeme na skutečnost, že vzdělávání je celoživotní. Celoživotní vzdělávání je rozloženo do třech typů vzdělávání, tedy do formálního, neformálního a informálního vzdělávání.

Na všech úrovních vzdělávání se nyní hojně pracuje s pojmem „gramotnost“ a „kompetence“. Oba pojmy slouží pro charakteristiku různých oblastí vzdělávání, přičemž v rámci informační společnosti je větší pozornost věnována hlavně počítačové gramotnosti, informační gramotnosti či mediální gramotnosti.

Dále je možné sledovat různé nadnárodní či národní programy, které mají za cíl vést změny ve vzdělávání a klást důraz na rozvoj lidských znalostí a kompetencí. Příkladem může být dokument Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, který je výsledkem několikaleté práce Národního vzdělávacího fondu (NVF).

Změny a rozšíření obsahu

Vzdělávání v informační společnosti je orientováno především na sociální potřeby jedince, komunikační a informační média či aktuální stav technologií a vědy. Dnes dochází především k posilování role rozvíjení informačních, počítačových či mediálních kompetencí. Jedinec, který chce participovat na chodu informační společnosti, by měl disponovat nejen kompetencemi spojenými s komunikačními technologiemi, ale také by měl být schopný definovat svoji informační potřebu, měl by znát způsob, jak se k potřebným informacím dostane a měl by vědět, jak tyto informace vyhodnotí a použije. Obzvláště důležitý aspekt je rozvíjení umění etického zacházení s informacemi při jejich šíření či interpretování.

Vzdělávací cíle

Cíle jsou zřejmé, zvýšit vzdělanost a kompetence, které jsou v informační společnosti žádané. Cílem vzdělávacích institucích by mělo být připravení vzdělávaného jedince na život v informační společnosti tak, aby byl konkurenceschopný a mohl přispívat společnosti jako celku. Nutno podotknout, že ve vzdělávání je nyní patrný důraz nejen na informační a komunikační technologie, ale i na rozvoj sociálních, duchovních a morálních hodnot, které přispívají k žádoucím vztahům k ostatním lidem. Cílem je rovněž připravit vzdělávané na neustále se měnící či turbulentní podmínky na trhu práce, jelikož o dnešní době lze říci, že jediné neměnné je právě změna.

Zdroje:

SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007. ISBN 9788073672300.