Ovlivňuje multitasking naši produktivitu?
Společnost si již zvykla na stále se zrychlující fungování světa. Pro velké množství lidí takovéto zrychlování znamená, že musí stíhat za kratší čas, mnohonásobně větší množství práce. Takovéto prostředí zároveň komplikuje fakt, že mnohé aktivity jsou třetími stranami vyžadovány v nějaký konkrétní čas. To může mít za následek nutnost umět současně pracovat na více úkolech zároveň — tzv. multitasking [1].
V minulosti se již poměrně velké množství vědců zabývalo otázkou, zda je takovýto způsob práce efektivnější nebo naopak v konečném důsledku zpomaluje výslednou práci. V roce 1994 publikoval Harold Pashler práci [2], jejíž závěry zpochybňují do té doby široce přijímané představy o pozornosti. Zjistil, že člověku řešícímu dva poměrně jednoduché problémy, vyžadující rozvahu nad výběrem akce a zapojení paměti, dělá střídání kontextu problémy, jejichž důsledkem může být snížená efektivita. Konkrétněji uvádí, že se snižuje reakční doba na druhý prezentovaný stimul. Naznačuje také, že za samotné zpomalení dává za vinu právě rozhodování a přístupu do paměti, které zpomaluje ostatní, rychlejší procesy.
Generační rozdíly
Je proto velice zajímavé, zaměřit se na sledování využití multitaskingu v současné době. Dle výzkumu z roku 2009 [3] je multitasking nejvíce využíván generací současných teenagerů — takzvanou Net Generation. Hned za touto skupinou respondentů se umístila Generace X, tedy lidé narození přibližně v letech 1965 až 1985, a až jako poslední se v počtu využití multitaskingu umístila generace z let 1946 až 1964. Tyto výsledky se dají také interpretovat tak, že starší generace mají tendenci pořádně se soustředit na jeden úkol a jakmile jej zvládnou, pokračují dalším. Čím následně mladší generace, tím více má sklon k přemýšlení nad více úkoly zaráz a střídá tak častěji kontext témat.
Multitasking ve výuce
V případě, že bychom se zaměřili na multitasking přímo v prostředí výuky, pak zjistíme, že jej studenti během učení využívají velmi často. Z hlediska výkonnosti se však ukazují rozdíly mezi jednotlivými úlohami, jež student vykonává. Studenti, kteří během učení se využívají služeb rychlé online komunikace (Facebook, SMS aj.), dosahují signifikantně slabších studijních výsledků než studenti, jež se daným mediím během učení vyhýbají [4]. Ukazuje se však, že studenti, jež takto při učení využívají kanály jako e-mail či dohledávání informací neprokazují známky slabších studijních výsledků. Nad těmito výsledky však autor samotný diskutuje, jelikož vyvracejí výsledky již dříve provedených výzkumu. Ačkoliv je zdůvodňuje především účelem, kvůli kterému se daná média využívají, naznačuje také, že daná data by bylo vhodné v budoucích výzkumech prozkoumat hlouběji, popřípadě se výsledky pokusit verifikovat.
Výzkumy tedy obecně naznačují, že trend práce na více úkolech zaráz bude ještě dále stoupat. Je však otázkou, do jaké míry je tento trend žádaný a v jaké chvíli začne společnost opět cítit potřebu vyšší soustředěnosti na jeden konkrétní úkol. Bude také zajisté zajímavé sledovat, zda tento trend neovlivní již současné společenské změny ovlivněné s koronavirovou krizí.
Zdroje
[1] Definition of multitasking noun from the Oxford Advanced Learner’s Dictionary [online]. [cit. 25.3.2020]. Dostupné na: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/multitasking?q=multitasking
[2] Pashler, H. (1994). Dual-task interference in simple tasks: data and theory. Psychological bulletin, 116(2), 220.
[3] Carrier, L. M., Cheever, N. A., Rosen, L. D., Benitez, S., & Chang, J. (2009). Multitasking across generations: Multitasking choices and difficulty ratings in three generations of Americans. Computers in Human Behavior, 25(2), 483–489.
[4] Junco, R., & Cotten, S. R. (2012). No A 4 U: The relationship between multitasking and academic performance. Computers & Education, 59(2), 505–514.
