Vliv rozvoje technologií v oblasti andragogiky

Eliška Bínová
Jun 10 · 9 min read
Fotografie: Vlada Karpovich, Pexels

Úvod

Technologický vývoj ovlivňuje nejrůznější oblasti, jako jsou například průmyslové oblasti, oblast vzdělávání, zdravotnictví, či kultury a umění. Cílem této práce je zmapovat vývoj informačních technologií v procesu vzdělávání, zejména v oblasti andragogiky.

Nejprve se soustředím na samotný rozvoj technologií, změny ve společnosti, jež s tímto rozvojem technologií souvisí, a představím také pojem informační společnosti. Poté se zaměřím na možnosti užití informačních technologií v oblasti andragogiky v různých formách vzdělávání. Bude se jednat o formy tradičního vzdělávání, distanční formy výuky a e-learningové výuky. Dále se také budu zabývat tím, jaký dopad může mít užití informačních technologií na studenty a vyučující.

Článek si klade za cíl čtenáře informovat o technologickém pokroku v rámci edukačního procesu a o možnostech užití technologií ve výuce v rámci oblasti andragogiky.

Rozvoj technologií

Moderní technologie se neustále vyvíjejí. Tento vývoj technologií má značné dopady na různé oblasti, jež se na základě tohoto procesu potýkají s různými změnami. Jedná se například o oblast vzdělávání, průmyslovou oblast, zdravotnictví, umění, kulturní oblast a další. Vývoj technologií také ovlivňuje rozvoj společnosti.

Co jsou to vlastně technologie a jak je možné tento pojem definovat? Definice tohoto pojmu není jednoznačná a existuje jich více. Pojem technologie pochází z řeckého slova „techné“, jehož význam lze interpretovat jako umění, či dovednost. Všeobecně se jedná o schopnost jedince nabývat znalosti o tom, jak zacházet s určitým předmětem a tyto znalosti poté aplikovat.[1]

V této práci se zaměřím zejména na rozvoj informačních technologií. Informační technologie je takový druh technologií, jež souvisí s informacemi, s jejich vytvářením, sdílením a šířením, organizací a zacházením. Pojem informační technologie byl poprvé užit v 50. letech 19. století. Velmi rozšířeným se stal však až v pozdější době díky velkému rozvoji počítačů, tedy v 80. letech 19. století. V souvislosti s počítači se také vyvíjela počítačová síť, jež předcházela internetu.[2] Na začátku 90. let 20. století došlo k rozvoji World Wide Webu.[3]

Informační společnost

Fotografie: ThisIsEngineering, Pexels

Jak již bylo zmíněno výše, rozvoj technologií ovlivnil také život lidí ve společnosti. Pojem informační společnost nemá jednotnou definici. Jednotlivé definice vycházejí z různých hledisek. Prvním hlediskem je hledisko technologické. Z tohoto hlediska lze určit počátek vzniku informační společnosti v 70. letech 19. století, a to z důvodu rozvoje různých moderních technologií, jež se staly součástí společnosti, a společnost jimi byla ovlivněna. Jedná se například o počítače, televizi, nové technologické vybavení do kanceláří, mezi něž patří například textové procesory, poskytování různých informačních služeb v digitálním prostředí a další.[4]

Ekonomické hledisko se zabývá ekonomickým růstem v oblasti práce s informacemi a užíváním informačních technologií.[5] Dalším předmětem zájmu tohoto hlediska je zjištění, jakou hodnotu mají informace v ekonomickém sektoru.[6] Takové hledisko označuje společnost jako informační právě tehdy, pokud se velké množství činností v ekonomické oblasti soustředí právě na oblast informační.[7]

Třetím hlediskem pro zkoumání informační společnosti je hledisko související s oblastí sociologie, přičemž se klade důraz zejména na proces změny profesí, kdy je čím dál více lidí zaměstnáno v oblasti informačních technologií na úkor manuálních prací.[8] Třetí hledisko je tedy založeno na přesvědčení, že pokud v dané společnosti pracuje více obyvatelstva v informační oblasti, jedná se o informační společnost.[9]

Součástí informační společnosti jsou nejen informační a komunikační technologie, ale také sociální sítě. Jedná se o komunikační technologii, jež je velmi populární v současnosti. Cílem sociálních sítí je sdílení informací a komunikace mezi jednotlivými uživateli. Sociální sítě také slouží jako zdroj informací, jichž je zde k dispozici opravdu velké množství.[10]

Andragogika

Pojem andragogika označuje vzdělávací metodu dospělých jedinců. Poprvé jej užil učitel německého původu Alexandr Kapp ve 30. letech 19. století. Kapp se snažil tuto metodu definovat, vymezit a odlišit ji od pedagogiky, s níž sice souvisí, ale liší se v tom, že se týká pouze dospělých a jedná se o metodu, nikoli o vědu.[11]

Užití informačních technologií

Ačkoli je na využití technologií zaměřena e-learningová a distanční výuka, ukáži, že užití informačních technologií v rámci tradičních vzdělávacích metod může mít pozitivní vliv na průběh výuky.

Mezi klasické metody výuky patří slovní metody zahrnující přednášku na určité téma, či popis nějakého předmětu, nebo jevu. Dále se jedná o metody dialogické, jako je například vedení diskuse na dané téma, nebo rozhovor. Mezi klasické výukové metody jsou také zahrnuty nejrůznější písemné práce a práce s různými materiály, jako jsou knihy, pracovní sešity, či učebnice. Další kategorií klasických metod jsou metody názorně demonstrační, mezi něž lze zařadit například pozorování určitého předmětu nebo jevu. Poslední kategorií jsou metody dovednostně praktické, například různá praktická a výtvarná tvorba, či práce v laboratořích.[12]

Zahrnutí informačních technologií do formy výuky, jež bude mít podobu slovních výukových metod, může mít podobu různých doplňujících interaktivních prvků. To může spočívat v tom, že vyučující doplní svůj výklad tematickým videem, ukáže studentům obrázky o daném tématu, či o konkrétním jevu, nebo použije zvukové doplňky. Tyto interaktivní prvky také pomohou vyučujícímu daný jev, či konkrétní předmět lépe popsat, vysvětlit a znázornit. Studenti si tak udělají lepší představu o daném tématu a výuka pro ně může být přínosnější.

Při využití dialogických metod vzdělávání lze také využít různé informační technologie. Pomocí informačních technologií lze například odůvodnit své argumenty užité v diskusi, či se zhlédnout a inspirovat se již zaznamenanými rozhovory a dialogy, z nichž si studenti mohou vzít příklad.

Při pozorování konkrétního jevu, či předmětu, tedy při metodách názorně demonstračních, může být užití informačních technologií užitečné například tím, že si studenti nebo vyučující mohou dohledat doplňující informace o daném jevu či předmětu, různá videa, obrázky, již provedené studie, experimenty a pozorování. Výsledky a závěry ze svého pozorování zase mohou studenti sdílet s ostatními lidmi na internetu, například na sociálních sítích.

V rámci užití metod dovednostně praktických je možné se na internetu různým způsobem inspirovat, ať už se jedná o provedené experimenty v rámci laboratorního výzkumu, nebo praktické či výtvarné tvorby. Stejně jako u předchozích tradičních metod vzdělávání je možné tyto poznatky prostřednictvím internetu sdílet s ostatními.

Je vidno, že také v rámci tradičních vzdělávacích metod je možné využít různé informační technologie za účelem oživení a doplnění výuky, a také pro rozvoj představivosti studentů.

Distanční vzdělávání

Fotografie: Julia M. Cameron, Pexels

Distanční vzdělávání je taková forma výuky, při níž nejsou studenti a vyučující v přímém kontaktu. Studenti a vyučující spolu komunikují prostřednictvím informačních technologií, využívají nejrůznější komunikační programy a platformy. Distanční forma vzdělávání je vhodná pro všechny, kteří se z nějakých důvodů nemohou účastnit výuky kontaktní. Mezi takové důvody patří například špatný zdravotní stav či osobní problémy.[13] Dalším případem, kdy je vhodné využít distanční výuku, je současný stav koronavirové pandemie.

Během distanční výuky je možné užívat různé online nástroje pro vzájemnou interakci mezi studenty, různé sdílené dokumenty a interaktivní prvky.

Distanční vzdělávání s sebou přináší také různé výhody a nevýhody. Výhodou může být zejména to, že se studenti mohou výuky účastnit i přes různé zdravotní a osobní problémy. Studentům je také poskytnut více individuální průběh výuky.[14] Díky této formě je možné také zachovat výuku v průběhu celosvětové pandemie.

Nevýhodou této formy výuky může být nezbytnost vlastnit technologické pomůcky, konkrétně počítač či tablet. Někteří studenti takováto vybavení mít nemusí, a proto jsou značně znevýhodněni, zejména tehdy, pokud se jedná o celosvětovou pandemii a distanční výuka je vyžadována u každého studenta. Další nevýhodou může být ztráta sociálního kontaktu mezi studenty a ztráta motivace ke studiu.[15] V roce 2021 byla provedena studie, v níž bylo zjištěno, že distanční výuka během pandemické doby zapříčinila u studentů pokles, nebo úplnou ztrátu motivace, prožívání stresu a úzkostí.[16]

Distanční forma vzdělávání tedy může být v nějakých situacích studentům nápomocná, avšak má i jisté nevýhody.

E-learningové vzdělávání

Fotografie: cottonbro, Pexels

E-learning je způsob vzdělávání pomocí informačních a komunikačních technologií. Je možné zde spatřit podobnosti s distančním vzděláváním, avšak e-learning na rozdíl od distančního vzdělávání může probíhat také v rámci kontaktní výuky a může sloužit k doplňujícím účelům. Metoda e-learningového vzdělávání je často realizována pomocí online kurzů, ať už se jedná o samostatný kurz, či kurz, jenž zahrnuje doplňující obsah ke kontaktní výuce.[17]

Zprostředkovatel obsahu e-learningových kurzů může být sám učitel, nebo e-Tutor. Od konce 20. století role e-Tutora spočívá nejen ve zprostředkování komunikace v rámci vzdělávání, ale e-Tutor má také na starosti podporu studentů, řešení různých technických potíží a jeho úkolem je studenty při studiu motivovat.[18] Úkolem e-Tutora také může být aktualizace obsahu kurzu, kontrola správnosti materiálů a je zodpovědný za chod kurzu. Studentům uděluje zpětnou vazbu a motivuje je k dalšímu vzdělávání a zapracování na nedostatcích.

Dopady informačních technologií ve vzdělávání

Rozvoj informačních technologií a jejich užití ve vzdělávacím procesu může mít různé dopady na studenty a vyučující.

Vyučující mohou mít k rozvoji technologiím a k jejich užití ve vzdělávání kladný i záporný přístup. Lidé v oblasti školství se zavedením technologií do procesu vzdělávání často nesouhlasí kvůli tomu, že dopady užití těchto technologií nejsou zcela předvídatelné. Tento postoj zapříčiňuje situaci, kdy vývoj technologií postupně přetváří všechny oblasti, zatímco v oblasti edukační se tyto změny příliš nerealizují.[1] Někteří učitelé jsou otevřeni novému přístupu výuky, jsou ochotni poznávat nové způsoby učení a užívat technologie, někteří užití technologií zcela odmítají. Jiní učitelé technologie při výuce využívají, avšak pouze při některých činnostech, jako je například užití interaktivní tabule, či hodnocení úkolů pomocí zvoleného softwaru.[2]

Technologie ve vzdělávání může mít na studenty pozitivní vliv, protože díky technologiím může být výuka pestřejší a zajímavější díky užití různých interaktivních prvků, kooperativních či soutěžních online nástrojů. Technologie ve vzdělávacím procesu mohou tedy učení studentů pozitivně ovlivnit, avšak například distanční výuka, jež se odehrává pouze v online prostředí, může mít na některé studenty negativní dopady.

Závěr

Cílem tohoto článku bylo zmapovat různé možnosti užití informačních technologií v oblasti andragogiky. Existují různé formy vzdělávaní, jež jsou založeny na využití technologií. Ve své práci jsem dospěla k závěru, že technologie mohou být užity také v tradičních formách vzdělávání, jako jsou například metody slovní či názorně demonstrační. Dalšími formami vzdělávání, jež jsou založeny na technologiích, jsou například distanční forma vzdělávání a e-learning. Tyto formy vzdělávání mohou mít na studenty různé dopady a jednotliví vyučující mohou mít na zavedení technologií do výuky odlišný názor.

[1] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Flow. ISBN 978–80–88123–10–1, s. 184.

[2] Tamtéž, s. 184.

[3] TERRAS, Melissa, RUKOWSKI, R., ed. The Rise of Digitization: An Overview. Sense Publishers [online]. 2010, 3–20 [cit. 2021–6–10], s. 7.

[4] WEBSTER, Frank, 2006. Theories of the Information Society [online]. Third edition. New York: Taylor & Francis e-Library [cit. 2021–6–9]. ISBN 0–203–96282–6. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/fss/jaro2012/ZUR286/um/22759680/Webster_-_Theories_of_Information_Society.pdf, s. 8–9.

[5] Tamtéž, s. 12.

[6] Tamtéž, s. 13.

[7] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Flow. ISBN 978–80–88123–10–1, s. 306.

[8] Tamtéž, s. 14.

[9] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Flow. ISBN 978–80–88123–10–1, s. 306.

[10] ČERNÝ, Michal. Informační společnost. Metodický portál RVP [online]. 27. 10. 2011 [cit. 2021–6–9]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13697/INFORMACNI-SPOLECNOST.html/.

[11] VETEŠKA, Jaroslav, 2016. Přehled andragogiky: úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Praha: Portál. ISBN 978–80–262–1026–9, s. 16.

[12] ZORMANOVÁ, Lucie, 2017. Didaktika dospělých. Praha: Grada. ISBN 978–80–271–0051–4, s. 144.

[13] Tamtéž, s. 176.

[14] Tamtéž, s. 177.

[15] Tamtéž, s. 177.

[16] BROWNING, Matthew H. E. M., Lincoln R. LARSON, Iryna SHARAIEVSKA, et al. Psychological impacts from COVID-19 among university students: Risk factors across seven states in the United States. PLOS ONE [online]. January 7, 2021, 16(1) [cit. 2021–6–09]. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0245327.

[17] ZORMANOVÁ, Lucie, 2017. Didaktika dospělých. Praha: Grada. ISBN 978–80–271–0051–4, s. 189–190.

[18] ROTTA, Mario. The e-Tutor in Learning 2.0 Scenarios: Profile, Professional Empowerment, and New Roles [online]. 2010, 1–24 [cit. 2021–6–10]. Dostupné z: doi:10.4018/978–1–60566–826–0.ch009.

[19] BRDIČKA, Bořivoj. 4. průmyslová revoluce. Metodický portál RVP [online]. 02. 05. 2016 [cit. 2021–6–9]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20857/4-PRUMYSLOVA-REVOLUCE.html.

[20] BRDIČKA, Bořivoj. Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií. Metodický portál RVP [online]. 20. 05. 2019 [cit. 2021–6–9]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22103/TYPY-UCITELU-Z-POHLEDU-VZDELAVACICH-TECHNOLOGII.html.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Medium is an open platform where 170 million readers come to find insightful and dynamic thinking. Here, expert and undiscovered voices alike dive into the heart of any topic and bring new ideas to the surface. Learn more

Follow the writers, publications, and topics that matter to you, and you’ll see them on your homepage and in your inbox. Explore

If you have a story to tell, knowledge to share, or a perspective to offer — welcome home. It’s easy and free to post your thinking on any topic. Write on Medium

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store