VR při lékařském výcviku

Teddy Bear
Mar 27 · 2 min read

Virtuální realita je v současnosti vnímána především jako výplň volného času a mnozí odborníci jí předpovídají velkou budoucnost v zábavním průmyslu. Může však VR najít uplatnění ve výuce? Simulace reality má relativně dlouhou tradici při učení se novým a nebezpečným věcem, jejichž napodobování ve skutečnosti je buďto naprosto vyloučeno, nebo představuje zbytečnou finanční zátěž. Proto má VR pro výuku kořeny v armádním výcviku a civilním letectví a kosmonautice.

Simulace obecně se ve výuce používá i v lékařství. Dnes poměrně běžnou záležitostí je používání funkčních figurín při výcviku náročného urgentního příjmu na pohotovosti, nebo první pomoci přímo na místě výjezdu. Virtuální realita oproti figurínám představuje posun směrem k větší realističnosti. Současné specializované, či běžně dostupné komerční brýle pro virtuální realitu umožňují kompletní simulaci 3D prostoru včetně potlačení čistě technických nedostatků, které měly za následek nevolnost a dezorientaci i špatné vidění, a to i několik desítek minut po sundání soupravy. Ačkoli latence je stále považována za hlavní problém, od budoucích generací VR zařízení můžeme očekávat značná zlepšení při výuce lékařů po stránce komfortu i realističnosti. Již nyní se používá VR v kombinaci s haptickými senzory, které dovolují simulovat manipulaci s lékařskými nástroji i tkání. Zajímavostí je i možnost výcviku empatie s pacienty, kdy je student medicíny vržen do běžných každodenních zážitků znevýhodněného pacienta.

Ačkoli VR simulace má některé nesporné výhody oproti ostatním simulacím, nabízí se i kritika ohledně zavádění špatných návyků, které mohou omezovat lékaře v práci, či dokonce ohrozit pacienta na životě. Je docela možné, že v nepřesvědčivé simulaci se lékaři naučí špatné pohyby díky pomalé odezvě. Takto „nešikovný“ chirurg se už jen těžko odnaučí zlozvykům a nemůže svou práci vykonávat. Někteří kritici namítají, že nahrazení reálných pitev simulací sice vyřeší některé etické problémy, ale zároveň povede k odcizení lékaře od pacienta. Také lékaři nemusí být zvyklí na příliš syrovou realitu jejich řemesla a mohou pociťovat nevolnost při kontaktu s živou tkání a specifickému odéru. Zatím existuje málo publikací o efektivitě výuky přes VR oproti tradičnějším postupům — to není kvůli tomu, že by VR nepřinášela žádné benefity, ale je to relativní novinka ve vzdělávání lékařů a na přesvědčivé výsledky si musíme počkat.

Plně imerzivní simulace pomocí VR má ve výuce lékařů v současnosti nezastupitelné místo především při výuce anatomie, kdy lékaři mohou procházet skrze tělo a pozorovat orgány, kosti a tepny z jakéhokoli úhlu při jakémkoli zvětšení. To doposud žádná jiná metoda výuky nenabízela. Ačkoli pořízení VR zařízení představuje značnou finanční zátěž pro jakoukoli lékařskou fakultu, tak v dlouhodobém výhledu představuje ekonomické řešení pro udržitelnou výuku. Není pochyb o některých výhodách hromadného nasazování VR při výcviku lékařů, ale na posouzení vhodnosti této metody si budeme muset počkat na generaci lékařů, kteří budou delší dobu působit v praxi.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Teddy Bear

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University