Augmented Reality in K-12 Education

Tomáš Marek
Dec 2, 2017 · 3 min read

Výpisky z četby: kapitola o rozšířené realitě z knihy Mobile Technologies and Augmented Reality in Open Education. Autorkami jsou Lisabeth J. Leighton a Helen Crompton z Old Dominion University v USA.

Kromě očekávaného obecného shrnutí AR a teoretického opakování (definice AR, možnosti realizace AR: marker-based, location-based) autorky v úvodu také přínosně shrnují dosavadní výzkumy k tématu AR ve vzdělávání. Citují především ty výzkumy, které zachytily potíže s implementací AR do běžné výuky. Učitelé se podle nich bojí nejen nedostatku podpory ze strany vedení a IT, ale bojují i s nedostatkem vlastních zkušeností s AR a strachem ze selhání technologie během procesu výuky. Zvláštní je, že autorky ve svém přehledu výzkumů bez pozastavení přejímají tvrzení, že technologie AR jsou již široce dostupné pedagogům, ale samy pak pracují především s technologiemi na úrovni Oculus AR nebo HoloLens — u kterých lze o široké dostupnosti úspěšně pochybovat.

Zřejmě se jedná o citace z výzkumů, které probíhaly v době, kdy bylo AR fixované na displej mobilního zařízení. Tato cesta se logicky ukázala jako nepříliš zajímavá, s nevyrovnaným poměrem mezi technologickou neohrabaností a případnými edukačními přínosy. Autorky dále předkládají výčet technologií s možnostmi vzdělávacího uplatnění. Jejich praktické příklady bohužel nejsou verifikovatelné (“…jedna univerzita v Americe využívá…”) a užití komerčních názvů technologií je nejednotné (Hololens, HoloLens a Holo Lens v jednom odstavci).

Zajímavějším přínosem textu je snaha podložit smysluplnost využívání AR ve výuce. Autorky se nejprve snaží ospravedlnit využití AR skrze zásady tvorby autentických vzdělávacích aktivit v digitálním prostředí podle Reevese, Herringtona a Olivera, když tvrdí, že AR je schopno tyto podmínky naplnit.

AR is a tool that can be used to meet each of these criteria. It is versatile in that it can be used across subject areas and it has real-world relevance as it has the student directly connected with actual tasks that a person would do in the real world.

Dívají se na AR ve světle tří vzdělávacích trendů: prvně považují AR za metodu naplnění student-centered přístupu ve výuce. Sahají zde i po Bloomově taxonomii a tvrdí, že by studenti mohli sami vytvářet svůj AR obsah. AR také chápou jako cestu ke kontextové výuce. V neposlední řadě popisují vztah mezi vizualizací a technologií rozšířené reality. Zmiňují zde provázanost s mobilními aplikacemi; prezentují názor, že učitelé budou vytvářet vlastní mobilní aplikace a zmiňují i využití QR kódů. Nevycházejí u toho bohužel z všeobecně přijímané definice informační vizualizace, a tak opět stírají již tak nejasné hranice mezi technologiemi. Shrnutí textu pak vyjadřuje naděje pro využití technologie AR ve vzdělávání.

Slibný název příspěvku je matoucí. Ve skutečnosti jde o vyprázdněný text, slepený z citací a definic, často nesouvisejících, bez vnitřní soudržnosti, prolepený mnohdy nerelevantními příklady z praxe (kam zmizelo K-12?). Na nekvalitě mnoho přidává nedostatečná korektura finálního textu.


LEIGHTON, Lisabeth J. a Helen CROMPTON. Augmented Reality in K-12 Education. KURUBACAK, Gulsun a Hakan ALTINPULLUK, ed. Mobile Technologies and Augmented Reality in Open Education [online]. IGI Global, 2017, s. 281–290 [cit. 2017–12–02]. Advances in Educational Technologies and Instructional Design. DOI: 10.4018/978–1–5225–2110–5.ch014. ISBN 9781522521105. Dostupné z: http://services.igi-global.com/resolvedoi/resolve.aspx?doi=10.4018/978-1-5225-2110-5.ch014

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Tomáš Marek

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University