Využití portfolia jako jediného prostředku pro hodnocení kurzu

Osobní portfolio je běžným prostředkem vyjádření svého studijního a profesního života už od 80. let 20. století v řadě zemí, např. v Irsku, Anglii, Belgii či Portugalsku. (Píšová, 2007)

Portfolio má mnoho definic. Pro srovnání zde uvedu 2, pro mě osobně nejvýstižnější. McMilan (2004, str. 235) definuje portfolio jako „účelný, systematický proces shromažďování a hodnocení studentských produktů za účelem zdokumentování pokroku směrem k dosažení cílů učení nebo prokázání toho, že bylo dosaženo cíle učení“. Porter a Cleland (1995, str. 154) definovali portfolio jako „sbírku artefaktů doprovázených reflexivním vyprávěním, které nejen pomáhá studentovi porozumět a rozšířit učení, ale vyzývá čtenáře portfolia, aby získal náhled na učení a studenta“.

Tato studie pojednává o využití studentských portfolií jako jediného prostředku hodnocení pro jazykový kurz umění v Libanonu. V dnešní době je tradiční způsob hodnocení pomocí známek nejrozšířenější, a učitelé se častokrát bojí experimentovat (využívat nových způsobů hodnocení), které by mohly být užitečnější a přínosnější pro samotné studenty. Hlavním cílem tedy bylo zdokumentovat, co si studenti kurzu osvojili během semestru, a jestli hodnocení pomocí portfolia bylo efektivnější než hodnocení tradiční. Celková doba pozorování byly 4 po sobě jdoucí roky. (Bahous, 2008)

Autor očekával, že portfolio bude podporovat a rozvíjet sebehodnocení studentů (student lépe pochopí hodnotící kritéria a dokáže identifikovat v čem je dobrý, a na čem by bylo dobré zapracovat). Dále by mělo portfolio poskytnout studentovi širší pohled na používání cizího jazyka, a dát jim prostor pro přemýšlení o svém učení. Studenti by poté měli být více kreativní a více by měla vyniknout jejich osobnost. Jednoduše řečeno by měl být učitel jakýmsi mentorem, který podporuje studenty k vlastní reflexi a zhodnocení svých dovedností a výkonů v kurzu. (Bahous, 2008)

Toto zkoumání přineslo inovativní výsledek. Používání portfolia na hodnocení učení studentů byl významný z mnoha aspektů. Studenti více reflektovali a sebehodnotili svou vlastní práci. Byli si zároveň vědomi svých studijních výsledků a výkonů, a celkově s nimi byli více spokojeni. Značný posun byl viděn také v komunikaci se svými spolužáky, a své učení více konzultovali se svým učitelem kurzu. Výzkumník doporučuje použití portfoliového hodnocení v kurzech, jelikož se tento způsob ukázala jako velmi účinný pro zapojení studentů do celého procesu učení. (Bahous, 2008)

Pro více informací zde přikládám odkaz na studii: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02602930701562866?scroll=top&needAccess=true

Zdroje:

BAHOUS, Rima. The self‐assessed portfolio: a case study. Assessment & Evaluation in Higher Education. 2008, 33.4: 381–393.

MCMILLAN, James H. Classroom assessment: principles and practise for effective instruction. Third edition. Boston, MA: Pearson. 2004.

PÍŠOVÁ, Michaela (ed.). Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice. 2007. ISBN 978–80–7395–024–8.

PORTER, Carol a Janell CLELAND. The portfolio as a Learning Strategy. Boynton/Cook Publishers. 1995. ISBN: 0–86709–348-X.