Vzdělávání (se) na sociálních sítích

Zdroj obrázku: Midjourney

Sociální sítě se v posledních letech staly nedílnou součástí našeho života — ať už je to Facebook, Instagram, YouTube nebo třeba X, téměř každý z nás má alespoň jednu oblíbenou sociální síť, kterou využívá několikrát týdně, ne-li denně. O negativním vlivu sociálních sítí toho bylo napsáno mnoho — a přestože je to důležité téma, v tomto příspěvku se budeme věnovat spíše tomu, jak pro nás sociální sítě mohou být přínosem.

Kromě pasivního konzumování obsahu či komunikace s přáteli totiž mohou být sociální sítě skvělým nástrojem, jak si rozšiřovat obzory a učit se. A to nenásilnou, zábavnou formou — podobnou fenoménu microlearningu.

Microlearning jako moderní nástroj pro vzdělávání

Microlearning je fenomén, který začal být v posledním desetiletí velmi populární. Jedná se o poskytování malých, snadno stravitelných kousků informací, které se zaměřují na konkrétní téma, a využívá se v mnoha různých situacích — ať už v korporátním světě pro typicky neoblíbená školení BOZP, nebo pro učení se jazyků ve snad nejznámější microlearningové aplikaci Duolingo.

Výhody microlearningu jsou nesporné — při konzistentním přijímání malých kousků informací nedochází k přehlcení informacemi, malé množství nových znalostí si člověk snadněji zapamatuje a při pravidelném opakování také udrží v paměti. Microlearning je navíc časově nenáročný, protože jednotlivé „sessions“ by neměly být delší než přibližně 10–15 minut. Jednou z nevýhod může být ale to, že pro účely microlearningových aplikací mohou být informace zjednodušené, nebo vytržené z kontextu — je proto důležité si uvědomit, že microlearning sám o sobě nestačí pro komplexní pochopení některých témat — je spíše vhodným doplňkem.

Microlearning + sociální sítě = edukativní profily!

Právě rysy microlearningu můžeme najít v edukativních profilech na sociálních sítích, kterých je i v česko-slovenském prostředí čím dál tím více. Toto vzdělávání na sociálních sítích se primárně opírá o obsah vytvářený uživateli, kteří se specializují na různé oblasti znalostí — od cizích jazyků přes češtinu až po dějepis nebo chemii.

Typově může takový obsah zahrnovat infografiky, textové příspěvky, podcasty a livestreamy, ale i krátká a vtipná videa nebo memes, díky čemuž se často tvůrcům takového obsahu daří oslovit velmi široké publikum.

Největší benefit edukativního obsahu na sociálních sítích je to, že uživatelům nenásilnou a zábavnou formou zprostředkovává zajímavé informace, aniž by uživatelé měli nutně pocit, že se něco učí. Z vlastních zkušeností vím, že se tak často (a ráda) dozvídám i o tématech, která by mě běžně neoslovila.

Velkou přidanou hodnotou je také možnost připojit se do různých zájmových skupin — to je možné zejména na Facebooku, kde existuje nepřeberné množství skupin orientovaných na různá témata. Pocit sounáležitosti a komunity je i v učení velmi důležitý a nalezení lidí se stejnými zájmy a cíli může být skvělou motivací pro vlastní učení a rozvíjení se.

Výhody a nevýhody vzdělávání se na sociálních sítích

Mezi největší výhody edukace na sociálních sítích patří její přístupnost a flexibilita — a to jak časová, tak finanční. Obsah je každému dostupný kdykoliv a kdekoliv, kde je přístup k internetu a většina zdrojů je dostupná bezplatně, případně za minimální poplatek — mnoho tvůrců totiž v současné době využívá subscription platformy jako je Patreon nebo HeroHero, kde svým sledujícím za měsíční poplatek zpřístupňují obsah navíc, případně také možnost větší interakce nebo setkávání se. Interaktivita a zapojování komunity je další z nesporných výhod ­– sledující mohou interagovat jednak s tvůrcem, ale také s ostatními a tím se navzájem dál inspirovat. Tvoří se tak komunity lidí s podobnými zájmy, které mohou z online prostředí přerůst také do offlinu.

Čerpání informací na sociálních sítích má ale také své nevýhody. Jednou z nich může být to, že na sociálních sítích se tvůrcem může stát prakticky každý. Ačkoliv tedy v mnoha případech skutečně jsou, tvůrci edukativního obsahu nemusí být nutně odborníky na téma, o kterém hovoří. Je tak důležité mít neustále na paměti, v jakém prostředí se člověk na sociálních sítích nachází a přistupovat k informacím kriticky — sledovat profily, které jsou důvěryhodné a ideálně uvádějí zdroje svých informací, a faktické informace si ověřovat. Další z nevýhod souvisí s prostředím sociálních sítí jako takových — jednak se zde nedá očekávat systematické učení, ale sociální sítě jsou také nadesignované spíše k pasivnímu konzumování obsahu a zejména k tomu, aby na nich člověk trávil co nejvíce času. Je tedy třeba být obezřetný, aby se člověk od konzumování zajímavého a inspirativního obsahu nedostal k bezmyšlenkovitému „doomscrollování“.

Efektivní využití sociálních sítí: Od doomscrollování k inspiraci

Jak jsme již zmínili, sociální sítě skrývají velký potenciál k čerpání inspirativního obsahu a učení se — pokud je ale používáme vědomě a přistupujeme k nim jako k nástroji, který nám má sloužit. Abychom minimalizovali potenciální nevýhody sociálních sítí a využili je na maximum, je dobré k nim přistupovat vědomě. Zde se téma vzdělávání prolíná také s tématem digitálního wellbeingu a efektivního využívání sociálních sítí obecně:

• Před každým vstupem na sociální síť je dobré se rozmyslet, co na ní chci dělat a kolik času na ní chci skutečně strávit. (pomoci s tím může např. aplikace OneSec a aplikace sledující čas strávený na obrazovce)
• Jednou za čas je dobré si „uklidit“ v tom, jaké profily sleduji a proč.
• Algoritmus většiny sociálních sítí funguje tak, že nám ukazuje více obsahu podobného tomu, s čím nejvíce interagujeme — toho se dá do nějaké míry využít. Když budu interagovat s inspirativními profily, nebo např. s profily v cizím jazyce, který se chci naučit, i v doporučení objevím více podobných profilů.

Pokud dokážeme sociální sítě využívat vědomě a cíleně, mohou pro nás být inspirativním místem plným zajímavostí a ideální místem k učení. A nejen k získávání faktických informací — ale také rozšiřování obzorů, učení se o zkušenostech odlišných od těch našich, o jiných národech, jazycích, kulturách. Stejně tak se pro nás mohou stát místem, kde objevíme „tu svou“ komunitu, místo a lidi, se kterými sdílíme podobné hodnoty a koníčky.

Výběr z inspirativních edukativních profilů na česko-slovenském Instagramu:

Pro účely tohoto příspěvku jsem se pokusila zmapovat zajímavé edukativní profily z českého a slovenského prostředí, které se zaměřují na edukaci. Seskupila jsem je do čtyř tematických okruhů. Vynechala jsem pouze profily zaměřené na výuku cizích jazyků — těch je totiž na sociálních sítích nepřeberné množství, rozhodně však mnohé z nich také stojí za sledování.

První tematický okruh se týká českého jazyka a lingvistiky obecněji:

• Červená propiska je profil věnující se především gramatice a pravopisu. Dvě korektorky, Karla a Sabina, sdílí perličky z českého jazyka především formou infografik, ale svým sledujícím nabízí také možnost procvičení si vlastních dovedností formou interaktivních kvízů ve stories.
• Běžící češtinář, vlastním jménem Jarmil Vepřek, se zaměřuje také na český jazyk a různé češtinářské, pravopisné a gramatické chytáky, svůj obsah ale směřuje především na žáky základních a středních škol — věnuje se totiž přípravě k přijímacím zkouškám a maturitám.
• Slovenský profil Čo hovoříš sdílí zajímavosti z oblasti lingvistiky, zejména (ale nejen) z češtiny a slovenštiny. Ve velmi zdařilých grafikách se věnuje především nářečím, hovorovým jevům v jazyce, ale také různým sociolingvistickým nebo historickým zajímavostem.

Druhý okruh se týká literatury a historie:

• Velmi známou osobností na české scéně je zde Karolína Zoe Meixnerová a její projekt Literární hysterie. Básnířka se proslavila na českém Instagramu nejprve vtipnými videi, kterými popularizovala období národního obrození a 19. století v literatuře obecně — vydala také knihy, ve kterých se pouští do zákulisí a příběhů známých autorů a autorek. Komunitní rozměr má její Literární klub dam, který funguje na platformě HeroHero a pro který pořádá také různá offline setkání.
• V podobném duchu se nese profil Bulvární historie — sdílí zajímavosti o významných postavách české historie. Přestože autor není odborník, jak sám říká, dbá na to, aby čerpal z relevantních zdrojů a nesdílel zavádějící informace.
• Popularizaci a vysvětlování historických událostí se věnuje profil a podcast Hodina dějepichu.
• V podobném duchu se pak nese také slovenský profil Dejepis Inak.
• Čistě na 19. století se pak zaměřuje profil Zapadlý vlastenec — připomíná významné osobnosti, na které se často v běžných učebnicích zapomíná.

Posledním okruhem jsou přírodní vědy:

• Profil Olinium chemistry popularizuje chemii, odpovídá na záludné otázky svých sledujících a také boří mýty o tom, že chemie je jen nudná disciplína.

Závěr: Sociální sítě jsou dobrý nástroj (ale špatný pán)

V tomto příspěvku jsme se věnovali tomu, jak se pro nás sociální sítě mohou stát inspirativním prostředím a nástrojem pro učení (se). Sociální sítě jsou velkým fenoménem, který z našich každodenních životů jen tak nevymažeme — je proto dobré zajímat se, jak je můžeme na maximum používat tak, aby sloužily ony nám a ne naopak. Vzdělávat se skrz sociální sítě může být jedna z těchto možností — vědomě do obsahu, který skrze sociální sítě konzumujeme, přidávat takový, který nás rozvíjí, rozšiřuje naše obzory a díky kterému se učíme každý den něco nového o tématech, ve kterých se tolik neorientujeme, je skvělý způsob, jak udělat náš čas strávený na sítích o něco smysluplnější. Obsah na sociálních sítích se sice nemůže stát plnohodnotnou náhradou soustředěného studia a učení se v souvislostech, může nám ale poskytnout mnoho inspirace pro naše další bádání a učení se.