Vzdělávání v době postcovidové
Propuknutí pandemie COVID-19 na začátku roku 2020 mělo rozsáhlý dopad na různé sektory v naší společnosti včetně primárního, sekundárního
a terciálního vzdělávání. Školy musely velmi rychle přejít na nouzovou online výuku a začít mnohem více využívat informační technologie. Tato skutečnost měla pozitivní dopad na digitální kompetence učitelů, žáků
a studentů. Česká školní inspekce ve své zprávě uvádí, že „zhruba 30 % ředitelů hodnotilo posun rozvoje digitálních kompetencí pedagogického sboru jako velmi výrazný a 60 % jako výraznější posun k lepší úrovni.“[1]
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy během svého šetření zjistilo, že školy nakoupily ze zvláštních prostředků poskytnutých na začátku školního roku 2021/2022 přes 74 tisíc digitálních zařízení.[2] Což výrazně pomohlo k možnému zkvalitnění výuky nejen během pandemie, ale i po ní.
Díky nové technice zakoupené během pandemie je nyní příležitost využívat kombinovanou formu výuky tam, kde je to možné a kde je taková výuka efektivnější. Jednou z možností je hybridní výuka. Ta je typická tím, že výuka probíhá jednak ve třídě — fyzicky a zároveň je streamována přes komunikační platformu (např. MS Teams, Google Meet, Zoom), těm, kteří se z nějakých důvodů nemohou nebo nechtějí účastnit výuky fyzicky. Další možností je doplňovat frontální výuku ve třídě e-learningem.
Pedagogové se také naučili mnohem více do výuky zapojovat digitální nástroje. Tuto skutečnost potvrzuje například Martin Lána, ředitel ZŠ a MŠ Máchovka v Děčíně: „Učitelé už některé věci implementovali, že už vidí, že třeba věc, kterou psali na papír, můžou zvládnout digitálně, protože je to mnohem rychlejší.“[3]
A jaké digitální nástroje mohou pedagogové využívat? Například internetovou platformu Padlet, ta může sloužit jako virtuální tabule, kterou mohou žáci a studenti využívat při skupinové práci. Některé školy i po skončení pandemie nadále využívají Google Classroom jako prostředí, kde učitelé vytváří kurzy, sdílejí materiály a zadávají úkoly, na které mohou dát žákům a studentům zpětnou vazbu ve formě komentáře. K výuce nejen cizích jazyků mohou využívat pedagogové Quizlet. V tomto nástroji mohou učitelé vytvořit kvízy a hry, díky kterým si žáci a studenti procvičují probíranou látku zábavnou formou.
Kromě většího využívání a zapojování informačních technologií do výuky přispěla pandemie k reflektování množství učiva a jeho redukci.[4] Tato skutečnost by se mohla propsat v připravované revizi Rámcového vzdělávacího programu.
Forma online výuky taktéž přiměla společnost zamyslet se nad bezpečným využíváním digitálních technologií a nad jejich možnostmi, omezeními a příležitostmi a s tím spojeným digitálním wellbeingem. „Digital wellbeing zvažuje dopad technologií a digitálních služeb na duševní, fyzické a emoční zdraví lidí.“[5]
[1] Tematická zpráva — Distanční vzdělávání v základních a středních školách Přístupy, posuny a zkušenosti škol rok od nástupu pandemie nemoci covid‑19. Česká školní inspekce, 2021. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/TZ_Distancni-vzdelavani-v-ZS-a-SS_brezen-2021.pdf
[2] Zpráva z mimořádného šetření MŠMT k distanční výuce žáků v základním vzdělávání. MŠMT, 2021. https://www.msmt.cz/file/55305?lang=1
[3] Digitální výuka v době postcovidové 1 část. In: Youtube [online]. 24. 11. 2021. [cit. 2020–03–8]. Dostupné z: https://youtu.be/WmaJuBu__Pk. Kanál uživatele Národní pedagogický institut České republiky.
[4] Tematická zpráva — Distanční vzdělávání v základních a středních školách Přístupy, posuny a zkušenosti škol rok od nástupu pandemie nemoci covid‑19. Česká školní inspekce, 2021. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/TZ_Distancni-vzdelavani-v-ZS-a-SS_brezen-2021.pdf
[5] SHAH, Alicja. Defining digital wellbeing. Jisc Building Digital Capability Blog: Building capability for new digital leadership, pedagogy and efficiency [online]. 2019 [cit. 2023–03–07]. Dostupné z: https://digitalcapability.jiscinvolve.org/wp/2019/09/03/defining-digital-wellbeing/
