Vzdělávání v době postcovidové u žáků s poruchou autistického spektra
V tomto článku se budu zabývat důležitou oblastí, která bude vypovídat o distančním vzdělávání během pandemie koronaviru u žáků s poruchou autistického spektra, poněvadž tato velmi složitá doba zasáhla nás všechny a zvláště žáky na základních školách, když se v březnu 2020 uzavřely naráz školy, což u žáků hlavně prvního stupně základní školy přineslo řadu problémů jak s technickým zázemím, tak s tím edukačním. A co teprve žáci se speciálními vzdělávacími potřebami? Tato skupina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve zkr. SVP potřebují speciální didaktické pomůcky při vyučování a případně i asistenta pedagoga a otázka zní, jak se tito žáci adaptovali po přechodu k distančnímu vzdělávání. Já se v tomto kontextu budu zde zabývat konkrétní skupinou a to jsou žáci s poruchou autistického spektra. A Ačkoli si většina z vás může myslet, že distanční vzdělávání z domova nebude pro žáky s poruchou autistického spektra ve zkr. PAS problém, poněvadž nemusí být v kontaktu s ostatními spolužáky ve třídě a můžou se tak plně soustředit na učení, tak to není úplně pravda. Je to dáno z důvodu toho, že pro žáky s PAS fungují jasně nastavená pravidla, kde spoléhají na svou rutinu, která zní tak, že se mají učit ve škole a nikoli doma a tím pádem se nedokážou tolik soustředit na distanční výuku. Z toho důvodu je důležité pro tyto žáky sestavit alternativní vzdělávání v domácím prostředí, kde je nejdůležitějším motivem mít strukturovaně nastavený vzdělávací plán, který vychází jak ze samotné školy, tak i ze stimulovaného okolí, které pro žáka vytváří rodiče. V tomto kontextu je zapotřebí si uvědomit, že každý žák s PAS má zcela odlišné individuální potřeby, se kterými je nutno počítat. Někteří žáci můžou preferovat aktivní zapojení do online výuky a jiní naopak vyžadují samostatnější práci. [1]
Předtím než přistoupíme ke konkrétním znakům žáka s PAS během distanční výuky, tak si nejprve stručně vymezíme definici autismu. “Autismus řadíme mezi neurovývojové poruchy. Při vývoji mozku dochází ke změnám jeho struktury a některých jeho funkcí, což se projevuje u jedince s autismem odlišným myšlením, vnímáním, chováním a specifickými oslabeními zejména v sociálních dovednostech” [2] Máme tři základní pilíře autismu, mezi které se řadí nedostatky v komunikaci, sociální interakci a představivosti. To konkrétně znamená, že jedinci s PAS mají oslabenou schopnost vést sociální komunikaci, nedokážou navázat a rozvíjet vztahy s ostatními a neumějí se orientovat v sociálních situacích. Ve svém chování mají jasně nastavené rutiny a pravidla, podle kterých se řídí. A jejich myšlení bývá často soustředěné na detaily. Co je ještě potřeba znát, tak jedinci s PAS mají velice citlivou vnímatelnost v tom smyslu, že jsou buď velmi přecitlivělí, nebo naopak necítí vůbec nic k určitým podnětům. [3]
Nyní přejdeme už ke konkrétním znakům, které vykazují žáci během distanční výuky. Někteří žáci můžou souběžně s PAS také trpět poruchou pozornosti, kde je zapotřebí v tomto případě dbát na časté relaxační přestávky, které musí tito žáci zakomponovat do procesu vzdělávání. Taktéž s distančním vzděláváním učitelé většinou předpokládali, že jsou žáci doma výkonnější a tím pádem jsou schopni splnit větší množství úkolů. U žáků s PAS to není možné, protože každý žák má své vlastní pracovní tempo práce, kde je zvláště zapotřebí počítat s různými výkyvy při jejich pracovním tempu, u kterých si musíme uvědomit, že méně je někdy více a že u těchto žáků nemáme dávat množství úkolů navíc.[4]
U samotného vzdělávacího proces je pak zapotřebí si uvědomit rozsah učiva, které by nemělo být příliš zahlceno verbálními informacemi, ale spíše využívat stručnější sdělení edukačního obsahu, uvádět různé příklady a doplnit verbální sdělení o vizuální obsah.[5] Toto platí nejen u distančního vzdělávání, ale u vzdělávání žáků s PAS v obecném slova smyslu.
Nyní se zaměříme na jednu konkrétní zahraniční studiu z USA, kde učitelé a speciální pedagogové reagovali na změnu vzdělávacích podmínek u žáků s PAS a konkrétně nás bude zajímat, jaké výukové postupy učinili v reakci na pandemické podmínky. Celkově je cílem této studie zjistit, jak učitelé a další speciální pedagogové modifikovali individuální vzdělávací programy a poskytly tak vzdělávací a sociálně-emocionální podporu žákům s PAS během pandemie. [6]
Konkrétně se jednalo o studii, kde bylo 106 dotázaných učitelů a speciálních pedagogů na školách v Indiana ve USA, kteří uvedli několik úprav pro individualizované vzdělávací programy pro žáky s PAS, kde identifikovaly oblasti, které zdůrazňovaly, že je zapotřebí důkladná spolupráce s rodiči, kteří pomáhali monitorovat pokroky v domácím prostředí. A kde je zapotřebí v tomto kontextu zdůraznit, že žáci, kteří vyžadovali větší potřeby, tak s online výukou měli problémy, ale naopak jiní žáci zase preferovali virtuální výuku. Takové zjištění vyvolává obavy z budoucnosti, až se sociální fyzický kontakt opět obnoví. Někteří žáci s PAS se cítí doma více pohodlně a mohou se pak snáze zapojit do autoregulačních aktivit bez negativních sociálních důsledků, kde se sníží jejich stres a mají pak pozitivní dopad na učení. Jiná podobná zjištění ze Španělska zjistila, že někteří žáci mívají přestávku od sociálních povinností a snížili tak sociální očekávání, která virtuální interakce umožňovala.[7]
Nyní se zaměříme po stránce materiální, jak učitelé zajišťovali vhodné edukační materiály žákům. Většina speciálních pedagogů zakoupila nebo vytvořila nové materiály, aby každý žák mohl mít svůj vlastní soubor materiálů, a vyhnout se tomu, aby nedocházelo k používání sdílených pomůcek. Jiní dodávali balíčky s vizuálními podporami a praktickými zdroji přímo do domovů žáků. Když materiály nebyly vhodné, převedli její obsah do digitálních formátů, například převedli papírové rozvrhy do digitálních s odkazy, které lze rozkliknout a které lze použít v různých formátech. Ostatní učitelé zas poskytovali výuku v malých skupinách přes Zoom nebo Google Meet a vytvořili tak různé způsoby, jak poskytnout virtuální podporu žákům.[8]
V neposlední řadě je zapotřebí ještě zmínit, že více než 80% všech učitelů se potýkala s problémy, které se týkaly sociálních bariér během distanční výuky, což vedlo k menším příležitostem k nácviku sociálních dovedností. Z toho vyplývají následky v podobě sociální úzkosti, kterými se žáci s PAS často potýkali.[9]
Na závěr chci v této souvislosti zakončit článek citátem od jednoho učitele z této studie, který krásně shrnuje celý tento článek.
,,Každý den život připraví nové výzvy ale také s sebou přináší příležitost vymýšlet nové způsoby, jak vytvořit výukové prostředí, které bude přínosem pro všechny studenty.”[10]
Použité zdroje
[1] Jak na domácí vzdělávání dětí s PAS. Nautis. Dostupné 19 květen 2022, z https://nautis.cz/cz/jak-na-domaci-vzdelavani-deti-s-pas
[2] Základní fakta: Základní informace o autismu. Autismport. Dostupné 19 květen 2022, z https://autismport.cz/o-autistickem-spektru
[3] Tamtéž.
[4] Jak na domácí vzdělávání dětí s PAS. Nautis. Dostupné 19 květen 2022, z https://nautis.cz/cz/jak-na-domaci-vzdelavani-deti-s-pas
[5] Tamtéž.
[6] Hurwitz, S., Garman-McClaine, B., & Carlock, K. (2021). Special education for students with autism during the COVID-19 pandemic:“Each day brings new challenges”. Autism, 13623613211035935.
[7] Tamtéž.
[8] Tamtéž.
[9] Tamtéž.
[10] Tamtéž.
