Waldorfská pedagogika — principy a specifika
V tomto článku bych ráda představila nejznámější typ alternativního vzdělávání v naší zemi, kterou je waldorfská pedagogika. Je to typ vzdělávání, který může děti provést od mateřské školky až do vysoké školy (které waldorfské už nejsou). Tato pedagogika následuje několik základních principů, které nejsou pro běžné školy typické:
„rozvíjet myšlení žáků, jejich logiku a sebepoznávání
být schopen vnímání krásna, radosti a smutku
pracovat nejen pro sebe, ale pro celé lidstvo
škola má zprostředkovat prostředí, do kterého by se děti těšily“[1]
Specifické je pro tyto školy také to, že učitel provází žáky od první třídy až do deváté, což vede k vybudování velmi blízkého vztahu mezi učitelem a žákem, ovšem klade to na vyučujícího vyšší nároky na komplexnost a rozsáhlost jeho znalostí. Učitel je schopen také lépe poznat talent konkrétních žáků a napomoci jim v jeho dlouhodobém rozvíjení. Mezi pedagogy a rodiči žáků vzniká úzká spolupráce, která je znatelná také při organizaci nejrůznějších slavností a svátků, jelikož ty jsou ve waldorfském pojetí vzdělávání velmi důležité. Jiným principem při přístupu ke vzdělávání je také koncept tzv. epoch, jejichž výuka probíhá každý den a při níž se žáci věnují stejnému předmětu po čas jednoho měsíce. Epocha každého předmětu se opakuje za rok dvakrát a umožňuje studentům se hlouběji a intenzivněji ponořit do tématu. Ve výuce je dáván velký důraz pro spojení žáků s přírodou a jejím fungováním. Žáci zde nedostávají známky, ale dostávají slovní hodnocení.[2]
Ve waldorfském vzdělávání nese velkou zodpovědnost za kurikulum a formu vzdělání učitel, kterému je poskytnuta volnost a prostor pro vlastní kreativitu. To je složitý úkol vzhledem k tomu, jak rozsáhlý fond znalostí tento učitel musí mít, aby mohl vyučovat všech devět ročníků. Přestože se někdy o alternativních formách pedagogiky říká opak, ve waldorfských školách mají velmi rozsáhlý učební plán, který je v některých ohledech rozsáhlejší než v tradičních školách.[3]
Kritika která se k waldorfským školám objevuje je dle české školní inspekce, že u pedagogů ve waldorfských školách není dostatečně kladen důraz na standardizované pedagogické vzdělání, preferovány bývají zahraniční kurzy waldorfské pedagogiky. Další pointou může být, že waldorfská pedagogika je založena na filozofii Rudolfa Steinera, který do ní určitým způsobem vložil některé náboženské prvky. Dle inspektorky nebyly spirituální prvky při kontrole registrované, domnívá se však, že to bylo spíše kvůli větší opatrnosti vyučujících.[4]
[1] ZORMANOVÁ, Lucie. Waldorfská škola [online]. 3. 2. 2016 [cit. 2021–5–5]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/20507/WALDORFSKA-SKOLA.html/
[2] ZORMANOVÁ, Lucie. Waldorfská škola [online]. 3. 2. 2016 [cit. 2021–5–5]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/20507/WALDORFSKA-SKOLA.html/
[3] KRAEMER, Pavel. Podle čeho poznáte waldorfskou školu a jak se liší od montessori? Malý rozcestník pro rodiče hladové po vzdělávání [online]. 5. 3. 2019 [cit. 2021–5–5]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/20507/WALDORFSKA-SKOLA.html/
[4] DOUBRAVA, Lukáš. Waldorfské školy mají své místo, ale nejsou nadprůměrné. Učitelské noviny [online]. 2003, (46) [cit. 2021–5–5].
