Wikipedie a její užití v akademickém prostředí
S internetovou encyklopedií Wikipedie se pravděpodobně každý z nás během svého života setkal při vyhledávání informací na internetu. Láká nás stručně podanými, sumarizovanými informacemi, jejich nepřeberným množstvím, stejně tak jako nepřeberným množstvím témat, které popisují. Při vyhledávání v prohlíčeních se zpravidla objevuje jako první, ať už v podobě jednoduchého odkazu či v podobě lákavého banneru obsahujícího mnoho informací a obrázků, ze kterého se často kýžené informace dozvíme i bez dalšího klikání na odkaz. Wikipedie má ale i přes svoje výhody mnoho úskalí a problémových bodů, kvůli kterým bych se nebála ji nazvat zakázaným zdrojem nejen v akademickém prostředí.
“Wikipedie je volně dostupná, internetová, kolaborativní, vícejazyčná encyklopedie podporovaná neziskovou organizací Wikipedia Foundation. Za pomoci dobrovolníků z celého světa bylo kolaborativně napsáno již 15 milionů článků (z toho přes 3 miliony v angličtině) a téměř všechny z nich mohou být upravovány kýmkoliv, kdo má na stránku přístup.”[1]
Historie
Internetová encyklopedie s názvem Wikipedie vznikla oficiálně v lednu roku 2001, jejím předchůdcem byl ale jiný projekt — encyklopedie Nupedia, která na počátku své existence, tedy v březnu roku 2000, fungovala pouze v anglickém jazyce. Zakladateli Nupedie byli Jimmy Wales a Larry Sanger — nápad v podobě veřejné encyklopedie, kterou bude moci upravovat veřejnost patřila Walesovi, Sanger ji ale za pomocí strategie využití principů wiki uskutečnil, čímž byla formálně založena nám dobře známá Wikipedie.[2] Encyklopedie začínala jako anglická stránka, která se do konce roku 2001 rozrostla do 18 jazyků a obsahovala odhadem dvacet tisíc článků. Tato čísla exponencionálně rostla, v roce 2007 bylo denně na Wikipedii přidáno více než 2000 článků a roku 2009 přesáhl počet zveřejněných článků 3 miliony.[3]Můžeme tedy bezpochyby říci, že se koncept sdíleného vzdělávání a otevřené vědy v podobě kolaborativní encyklopedie ve světě stal díky konceptu Wikipedie velmi oblíbeným.
Článek z roku 2005 popisuje výrok Walese a jeho víru v budoucí kvalitu Wikipedie, která svými znalostmi bude stejně nebo více kvalitní než Encyklopedie Britannica.[4] V té době redakce Brittanicy toto tvrzení zpochybňovala, dnes ale již můžeme bezpochyby říci, že minimálně velikostí ji Wikipedie překonala — její obsah byl roku 2019 85krát větší než Encyklopedie Britannica, která se pyšní velikostí 120 svazků.[5] V přepočtu na svazky by tedy Wikipedie měla více než 10 tisíc svazků, což je pro edici fyzických knih nepředstavitelné množství, může nám to alepomoci lépe ilustrovat skutečnost velikost Wikipedie. Toto obrovské množství článků za tak krátkou dobu v nás může vyvolávat jednu zásadní otázku. Je Wikipedie velká na úkor kvality?
Kvalita vs. kvantita
Jelikož jsou články na Wikipedii vytvářeny veřejností prostřednictvím peer-to-peer spolupráce, je zřejmé, že kvalita informací nebude konstatní — liší se jak mezi jednotlivými editorskými komunitami, tak i v rámci různých jazykových odvětví Wikipedie.[6] I přes tyto rozdíly je ale možné považovat kvalitu Wikipedie za velmi vysokou — o tom vypovídá např. článek Michelucciho a Dickinsona z roku 2016, kde Wikipedii označují za skvělý příklad human computingu, tedy systému, který kombinuje silné stránky lidí a počítače s cílem plnění úkolů.[7] Wikipedie se podle nich stala navzdory počátečním obavám klíčovým zdrojem pro všechny základní informace. [8] Díky kooperaci editorů se princip psaní Wikipedie nazývá také “moudrostí davů”.
Kvůli četné spolupráci a otevřenému přístupu k téměř libovolným úpravám informací v této elektronické encyklopedii se ale můžeme obávat míry spolehlivosti a přesnosti informací, které mohou mít jak náhodný, tak i účelový charakter. Taktéž může některým přijít přinejmenším nevhodné důvěřovat informacím, které na Wikipedii zveřejňují náhodní lidé s neznámou expertízou a kvalifikací. Sanger tuto zaujatost vůči odbornosti Wikipedie popisuje jako předznamenání smrti přesnosti ve vědě bývalý redaktor Britannicy Robert McHenry naopak tvrdí, že komunitní tvorba informačních zdrojů je předem odsouzena k nízké míře přesnosti.[9]
Faktem ovšem je, že kvalita informací přidávaných na Wikipedii je vynucována skrze politiku zásad a pokynů pro úpravy, která je doporučována všem editorům. NPOV, tedy Neutrální úhel pohledu se řadí k hlavním principům editorské práce na Wikipedii.[10] I přes tyto zásany ale není možné zaručit kvalitu všech článků, které encyklopedie v současné době obsahuje. Jedním z hlavních problémů je např. jazyková neutralita a neuzaujatost, které se věnoval výzkum Hube A Fetahu z roku 2018.[11]
Rizika
Tvrzení, že využívání Wikipedie jako informačního zdroje s sebou nese jistá rizika je na základě výše zmíněných informací očividné. Tato rizika můžeme rozdělit na základě přechozích výzkumů rozdělit na 6 základních kategorií — přesnost, motiv, expertíza, volatilita, pokrytí a zdroje.[12]
Přesnost informací pravděpodobně nemusím dál představovat. Při čtení mnoha článků na Wikipedii se můžete setkat s nepodloženými informacemi bez jasně uvedených zdrojů. Pokud v každodenním životě hledáme informaci o tom, jak dlouho jsou březí lišky, pravděpodobně nám neozdrojované informace vadit nebudou, na akademické půdě, zejména při vyhledávání informačních zdrojů pro další práce je ale základním pravidlem, že neodrojovaná informace = nepodložená informace, a s takovou informací zpravidla nechceme mít nic společného.
Motivy pro tvorbu článků se zavádějícími, nepodloženými nebo falešnými informacemi mohou být různé — jak jsem již zmínila výše, mohou mít náhodný i účelový charakter. Motivy editorů však většinou na první pohled nejsou zřejmé, pokud se např. nejedná o vtip, který ale ani tak nemůže být všem očividný a zcela jistě to neomlouvá fakt, že takové věci na Wikipedii nepatří. Mezi editory mohou být altruisté, vandalové, mohou informace manipulovat za účelem komerčního zisku ale taktéž třeba propagandy.[13]
Expertízou editorů si nemůžeme taktéž být nikdy jistí. Většina editorů využívá přezdívky ve formě pseudonym, za pomocí kterých je nelze identifikovat a ověřit si tak např. jejich vzdělání nebo zkušenosti, za článkem tak může sedět vystudovaný doktor, který by rád šířil své vzdělání, ale také student střední školy, který se snaží zabavit se ve volném odpoledni. Nedostatečná expertíza přispěvatele Wikipedie pak může vést ke zkreslování informací, spekulacím a domýšlení, což závratně poškozuje kvalitu a odbornost článku. Samotné profily redaktorů nám ale občas mohou prozradit informace o jejich vzdělání — průzkumy ukazují, že zhruba 61 % z nich má minimální vysokoškolské vzdělání.[14]
Volatilita spočívá v jedné z největších výhod Wikipedie, která se tímto stává i nevýhodou — všechny příspěvky mohou být editovány a nejsou tedy dlouhodobě “stabilní”. Informace, která jednou byla pravdivá mohla být časem upravena na jinou, a pokud jste daný příspěvek ocitovali dokud ještě obsahoval informaci původní, vaše citace již odkazuje na zcela jiné, v horším případě nepřesné či lživé informace.[15]
Pokrytí tématického celku a jeho problematika přímo souvisí s konkrétním editorek příspěvku — informace, které se rozhodne do článku zahrnou zpravidla odrážejí jeho vlastní znalosti a zájmy, což má za výsledek velmi úzký popis problematiky namísto komplexního uspořádaného znalostního celku. Souvisejícím problémem je i pokrytí zpráv a událostí, kdy jsou aktuální zprávy pokryty mnohem více a detailněji než zprávy z minulosti či historické události (např. pokrytí tématu covid-19 vs. Turecká invaze na Kypr).[16]
Zdroje a citování obecně úzce souvisí s prvním rizikem, tedy přesností. Mnoho článků neobsahuje žádné zdroje, mnohdy se nejedná o zdroje odborné či digitalizované. Citování fyzických dokumentů v online encyklopedii je problematika sama o sobě, jelikož si nemůžeme zdroj přímo ověřit tak, jako bychom to mohli udělat u digitálního dokumentu.
“Správci Wikipedie si všechna tato rizika uvědomují a uznávají, že na Wikipedii neexistuje žádný formální proces vzájemného hodnocení pro ověřování faktů a samotní redaktoři se nemusí dobře orientovat v tématech, o kterých píší. I přes základní redakční proces pro zmínění rizik nikdo oficiálně nestojí za autenticitou a přesností jakýchkoliv informací ve Wikipedii.”[17]
Akademické prostředí
Podle výzkumu z roku 2019 je přesnost Wikipedie mezi odborníky a akademiky zesměšňována a není považována za validní a odborný zdroj.[18] Bývalý prezident Americké knihovnické asociace Michael Gorman přirovnával akademické profesory, kteří schvalují využívání Wikipedie k dietologům, kteří podporují pravidelné stravování ve fastfoodech.[19] Profesor práv Eric Goldman roku 2005 prohlásil, že Wikipedie do 5 let přestane existovat.[20] Obecně je tedy možné říct, že se využívání Wikipedii mezi akademiky považuje za málo málo inteligentního, nedůstojného, amatérského či dokonce plagiátorského.[21]
Wikipedie svým principem tvorby obsahu formou peer-to-peer zpochybňuje tradiční akademické autority a jako nové médium redefinuje celou sféru odbornosti, čímž zpochybňuje také dominantní elitní znalosti a monopol jejich šíření, což mezi akademiky zjevně není kýženým cílem.[22] Největší výhradou proti největší internetové encyklopedii ale stále zůstává její domněle nedostatečná spolehlivost.
Některé novější výzkumy ale již ukazují změnu pohledu na kvalitu Wikipedie ze strany jak vědců tak i celých institucí, které své profesory vybízejí k přispívání do Wikipedie. Tento krok je, pokud se nad celou situací zamyslíme, zcela logický — pokud se akademikům nelíbí kvalita Wikipedie, odsuzují ji a nepřispívají do ní, čímž Wikipedie přichází o editory s vysokou expertízou, kteří by celkovou kvalitu mohli rapidně zvýšit. Stejně tak jako zapojení profesorů by bylo nápomocné i zapojení univerzitních studentů do procesu tvorby a editace článků. Pilotním projektem v této iniciativně byla v roce 2011 Wikimedia Foundation, která do zmíněného procesu zapojovala profesory a studenty v USA a postupně inspiroval další obdobné projekty po celém světě.[23] Populárním způsobem, jak zapojit studenty do procesu tvorby a editace příspěvků Wikipedie je zavádění těchto činností jako výukového nástroje.
Na základě těchto iniciativ se můžeme zamyslet nad tím, zdali by opravdu nebylo prospěšné zavést práci s Wikipedií do běžné akademické sféry. Můžeme si vyjmenovat hned několik důvodů, proč by to bylo prospěšné nejen pro studenty, ale i pro Wikipedii samotnou:
- Velký počet čtenářů, ke kterým se příspěvky psané studenty mohou dostat.
- Odborné příspěvky pomáhají popularizovat výzkumné obory.
- Rozšíření nejnovějších výzkumných informací mezi odbornou i laickou veřejnost.
- Studenti se lépe naučí pracovat se zdroji.
- Editace článků zlepší kritické myšlení a pomůže s rozvíjením zkušeností v rámci odhalování dezinformací.
- Psaní článků jako alternativa k psaní odborných textů.
- Vyšší motivace pro psaní textu v otázce kvality, jelikož na rozdíl od obyčejné eseje se článek na Wikipedii dostane k mnohem většímu množství čtenářů.
Závěr
Na základě všech výše uvedených poznatků můžeme dále spekulovat, zdali je či není vhodné využití Wikipedie v rámci akademického prostředí. Aktivní podílení studentů a profesorů na tvorbě a editaci článků by ale bezesporu mohly vysoce navýšit kvalitu zveřejňovaných informací a tím i částěčně zvýšit prestiž Wikipedie mezi akademiky, kteří už od počáku Wikipedii nedůvěřují a pravděpodobně nemají v nejbližší době v plánu od svého názoru upustit. Minimálně z pohledu studentky mi ale přijde editování článků na Wikipedii dobrým způsobem, jak procvičit své zkušenosti s psaním odborných textů a zároveň tuto činnosti můžu považovat za dobrý skutek, který mě kromě trošky času nic nestojí.
Zdroje
[1]Wikipedia: Everything you need to know [online]. 2014 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=o6koJO892vkC&sitesec=buy&hl=cs&source=gbs_buy_r
[2]Tamtéž
[3]Tamtéž
[4]GILES, Jim. Internet encyclopaedias go head to head. Nature [online]. 2005, 438(7070), 900–901 [cit. 2022–05–27]. ISSN 0028–0836. Dostupné z: doi:10.1038/438900a
[5]JEMIELNIAK, Dariusz. Wikipedia: Why is the common knowledge resource still neglected by academics?. GigaScience [online]. 2019, 8(12) [cit. 2022–05–27]. ISSN 2047–217X. Dostupné z: doi:10.1093/gigascience/giz139
[6]JEMIELNIAK, Dariusz a Maciej WILAMOWSKI. Cultural diversity of quality of information on Wikipedias. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 2017, 68(10), 2460–2470 [cit. 2022–05–27]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.23901
[7] QUINN, Alexander J. a Benjamin B. BEDERSON. Human computation. In: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems[online]. New York, NY, USA: ACM, 2011, 2011–05–07, s. 1403–1412 [cit. 2022–05–27]. ISBN 9781450302289. Dostupné z: doi:10.1145/1978942.1979148
[8]MICHELUCCI, Pietro a Janis L. DICKINSON. The power of crowds. Science [online]. 2016, 351(6268), 32–33 [cit. 2022–05–27]. ISSN 0036–8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.aad6499
[9]DENNING, Peter, Jim HORNING, David PARNAS a Lauren WEINSTEIN. Wikipedia risks. Communications of the ACM [online]. 2005, 48(12), 152–152 [cit. 2022–05–27]. ISSN 0001–0782. Dostupné z: doi:10.1145/1101779.1101804
[10]DAS, Sanmay, Allen LAVOIE a Malik MAGDON-ISMAIL. Manipulation among the Arbiters of Collective Intelligence. ACM Transactions on the Web [online]. 2016, 10(4), 1–25 [cit. 2022–05–27]. ISSN 1559–1131. Dostupné z: doi:10.1145/3001937
[11]HUBE, Christoph a Besnik FETAHU. Detecting Biased Statements in Wikipedia. In: Companion of the The Web Conference 2018 on The Web Conference 2018 — WWW ’18 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2018, 2018, s. 1779–1786 [cit. 2022–05–27]. ISBN 9781450356404. Dostupné z: doi:10.1145/3184558.3191640
[12] DENNING, Peter, Jim HORNING, David PARNAS a Lauren WEINSTEIN. Wikipedia risks. Communications of the ACM [online]. 2005, 48(12), 152–152 [cit. 2022–05–27]. ISSN 0001–0782. Dostupné z: doi:10.1145/1101779.1101804
[13] Tamtéž
[14] Research:Wikipedia Editors Survey 2011 April [online]. 2011 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://meta.wikimedia.org/wiki/Research:Wikipedia_Editors_Survey_2011_April
[15]DENNING, Peter, Jim HORNING, David PARNAS a Lauren WEINSTEIN. Wikipedia risks. Communications of the ACM [online]. 2005, 48(12), 152–152 [cit. 2022–05–27]. ISSN 0001–0782. Dostupné z: doi:10.1145/1101779.1101804
[16] Tamtéž
[17] Tamtéž
[18] JEMIELNIAK, Dariusz a Eduard AIBAR. Bridging the gap between wikipedia and academia. Journal of the Association for Information Science and Technology[online]. 2016, 67(7), 1773–1776 [cit. 2022–05–27]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.23691[11]Reagle, J.M. (2010). Good faith collaboration: The culture of Wikipedia. Cambridge, MA: MIT Press s.138
[19]GOLDMAN, Eric. Wikipedia will fail within 5 years[online]. 2005 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://blog.ericgoldman.org/archives/2005/12/wikipedia_will.htm
[20] Research:Wikipedia Editors Survey 2011 April [online]. 2011 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://meta.wikimedia.org/wiki/Research:Wikipedia_Editors_Survey_2011_April
[21] JEMIELNIAK, Dariusz a Eduard AIBAR. Bridging the gap between wikipedia and academia. Journal of the Association for Information Science and Technology[online]. 2016, 67(7), 1773–1776 [cit. 2022–05–27]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.23691[11]Reagle, J.M. (2010). Good faith collaboration: The culture of Wikipedia. Cambridge, MA: MIT Press s.138
[22] Tamtéž
[23] Tamtéž
