Wikipedie, otevřená encyklopedie — ale pro koho?
V dnešní době snad neexistuje uživatel internetu, který by nikdy nezabrousil na Wikipedii. Wikipedie, ačkoli je častokrát zavrhována jako nedůvěryhodný zdroj, sebou představuje nejen nepřeberné množství článků — v současnosti jich skýtá na 48 milionů[1] — ale také živou komunitu přispěvatelů, tzv. wikipedistů (angl. Wikipedians). Kdokoli může editovat články nebo odkazy, jelikož „co je napsáno, je důležitější, než kdo to napíše“[2]. Avšak právě „co“ i „kdo“ by nás v kontextu takřka nepřetržitého procesu tvorby této asi nejznámější internetové encyklopedie mělo zajímat.
K desátému výročí založení Wikipedie, tedy v roce 2011, Wikimedia Foundation provedla výzkum[3] týkající se wiki komunity, z něhož vyplynulo, že méně než 10 % ze stovek tisíc wikipedistů jsou ženy[4]. Dnes, o dvanáct let později, se dočítáme, že počet přispěvatelek se ve wiki komunitě zvýšil na 16 %[5]. Je sice pozitivní, že toto číslo pomalu roste, ale co vůbec pro Wikipedii jako takovou znamená, že většina wikipedistů jsou muži?
Wikipedie se pyšní tím, že jedním z jejich pěti pilířů je garance neutrálního/objektivního stanoviska přispěvatelů[6]. Otázku, zda něco takového jako neutrální stanovisko vůbec existuje, nechme stranou. Nicméně bych chtěla poukázat na případy, kdy se ono neutrální stanovisko — nebo přesněji konstatování objektivních faktů — nesetkalo s přílišným úspěchem (mírně řečeno). Jedním z nich je kontroverze Limbaugh-Fluke. V roce 2012 studentka práv Sandra Fluke veřejně vystoupila s projevem o reprodukčních právech žen, za což byla slovně napadena moderátorem konzervativní talk-show Rushem Limbaughem[7]. Záhy na Wikipedii o Fluke vznikl samostatný biografický článek, který byl ovšem do několika hodin navržen na smazání, a to z toho důvodu, že se údajně nejednalo o relevantní osobnost[8]. Fluke tak byla po dobu několika měsíců, než se „potvrdilo“, že její osobnost relevantní je, definována na Wikipedii pouze v souvislosti s Limbaughem a slovními urážkami a agresí vůči její osobě.
Neméně zajímavým příkladem jsou tzv. edit-a-thony, několikadenní události, během kterých se skupiny wikipedistů snaží co nejlépe upravit již existující články na Wikipedii. Mezi nejznámější edit-a-thony patří každoroční Art+Feminism, který si klade za cíl „vyplňovat informační mezery týkající se genderu, feminismu a umění“[9]. Je zřejmé, že feminismus (ani témata s ním spojená) není považován za neutrální či objektivní stanovisko, za což nepochybně sklízejí přispěvatelky vlnu kritiky. Ovšem za hranicí pře o objektivitu/neutralitu je obtěžování přispěvatelek, které od „neškodného“ trollingu často eskaluje až k výhrůžkám smrti[10].
A konečně nejelementárnějším a nejspíš obecně nejznámějším příkladem toho, že Wikipedii vévodí muži, je nedostatek článků o spisovatelkách, umělkyních, vědkyních a dalších významných ženách. Jelikož je Wikipedie propojená s Google vyhledávačem, můžete si to koneckonců vyzkoušet sami — zkuste např. do vyhledávače zadat heslo „most important artists“ a spočítejte, kolik umělkyň v seznamu objevíte.
Všechny tři příklady mají společné to, že se týkají zveřejňování informací o (více či méně) významných ženách, ať už v historickém nebo současném kontextu, a zároveň jsou tyto informace častokrát zveřejňované ženami-přispěvatelkami. Články, které tematizují ženy a “ženské” zájmy bývají kratšího rozsahu nebo chybí úplně, zatímco např. články o vojenství jsou nejen četné, ale rovněž jedny z nejrozsáhlejších. Na pozadí stále do očí bijícího gender gapu tyto příklady ukazují, že i přesto, že se Wikipedie prezentuje jako otevřená encyklopedie, je otevřená jen někomu. Některé dveře totiž jak wikipedistům, tak čtenářům zůstávají když ne zamčené, tak (zatím?) zavřené.
[1] MENKING, Amanda a Jon ROSENBERG. WP:NOT, WP:NPOV, and Other Stories Wikipedia Tells Us: A Feminist Critique of Wikipedia’s Epistemology. Science, Technology & Human Values [online]. 2021, 46(3), 455–479 [cit. 2023–03–28]. ISSN 0162–2439. Dostupné z: doi:10.1177/0162243920924783, s. 457.
[2] Wikipedia: About. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About.
[3] Wikipedia Editors Survey: Results From The Editor Survey, April 2011. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Editor_Survey_Report_-_April_2011.pdf.
[4] Wikipedia Editors Survey: Results From The Editor Survey, April 2011. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Editor_Survey_Report_-_April_2011.pdf, s. 21.
[5] Wikipedia: About. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About.
[6] Wikipedia: Five pillars. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars.
[7] WADEWITZ, Adrianne. Wikipedia is pushing the boundaries of scholarly practice but the gender gap must be addressed. LSE Impact blog [online]. 9 Apr 2013 [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://blogs.lse.ac.uk/impactofsocialsciences/2013/04/09/change-the-world-edit-wikipedia/.
[8] WADEWITZ, Adrianne. Wikipedia is pushing the boundaries of scholarly practice but the gender gap must be addressed. LSE Impact blog [online]. 9 Apr 2013 [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://blogs.lse.ac.uk/impactofsocialsciences/2013/04/09/change-the-world-edit-wikipedia/.
[9] About — Art + Feminism. Art + Feminism [online]. [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://artandfeminism.org/about/.
[10] MENKING, Amanda a Jon ROSENBERG. WP:NOT, WP:NPOV, and Other Stories Wikipedia Tells Us: A Feminist Critique of Wikipedia’s Epistemology. Science, Technology & Human Values [online]. 2021, 46(3), 455–479 [cit. 2023–03–28]. ISSN 0162–2439. Dostupné z: doi:10.1177/0162243920924783, s. 458.
