Working Out Loud
Mnoho lidí dnes pracuje v zaměstnáních, ve kterých po nějaké době mohou ztratit chuť pokračovat, cítí příchod osobní krize a nemají možnost se dále rozvíjet. Přináší to s sebou pocity neúspěchu, deprese, někdy také syndrom vyhoření. Nacházejí se na mrtvém bodě, kde není prostor na seberealizaci, potkávají stále stejné lidi a nepřichází žádné nové podněty. Objevuje se však možnost, jak tuto situaci překonat — s pomocí Working Out Loud.
Working out Loud je koncept sdílení svých pracovních zkušeností a projektů na Internetu s menší skupinou lidí. Jde o vzájemnou sociální kolaboraci a vyprávění svého příběhu. Můžeme si to představit podobně jako sdílení příspěvků a fotografií na Facebooku nebo Instagramu, kde s nimi uživatelé mohou interagovat, ale obsah se týká naší profese a kariéry.
Autorem tohoto konceptu je John Stepper, který své zkušenosti a myšlenky sepsal v knize Working Out Loud: For a Better Career and Life[1]. Jeho posláním je pomáhat organizacím vytvořit firemní kulturu založenou na vzájemné spolupráci, která vede ke zlepšení života pracovníků a snazšímu dosažení jejich kariérních cílů.[2]
Základním principem Working Out Loud je menší skupina lidí, asi 5–6 členů z různých částí světa, kteří si vzájemně předávají informace ze svých pracovních prostředí. Vyhradí si společně jednu hodinu týdně, během níž hovoří o svých profesích, stávajících úkolech či problémech a jejich řešení. Tento cyklus probíhá 12 týdnů. Pracovníci takto mohou získat nové kontakty, poznají se s novými lidmi mimo svoji „sociální bublinu“ a získají informace o práci druhých. Společně mohou sledovat vzájemný pokrok ve svých zaměstnáních a vyměňovat si rady, tipy, názory.
Skupina se může skládat z lidí, kde každý pracuje v jiném oboru, nebo je možné sestavit skupinu zaměstnanců stejného či podobného oboru. V prvním případě účastníci objevují odlišné pracovní světy od toho, ve kterém se nacházejí a čerpají inspiraci pro nové projekty. Ve druhém případě se mohou sejít odborníci z určité oblasti vědění a diskutovat nad problematikou, vzájemně si pomáhat a poskytovat poradenství. V každém případě ale jde o obohacení obou stran.
„Pracovat nahlas“ kombinuje publikování výstupů své práce a komentování svojí práce jako celku. Autor John Stepper formuloval 5 základních znaků Working Out Loud:
- Zviditelnit svou práci — základní nezbytný počáteční krok.
- Zlepšit svou práci — je-li viditelná, musíte se více snažit, a zároveň vám to dává možnost ji zdokonalovat na základě reakcí ostatních.
- Nechat se vést šlechetností — sdílení je třeba koncipovat jako pomoc druhým, nikoli jako vlastní propagaci.
- Budovat sociální síť — pracovat nahlas znamená interagovat s lidmi, což by mělo vést k bližší spolupráci a k jejich ochotě vám na oplátku pomáhat.
- Vše dělat smysluplně — je-li vaším cílem pracovat efektivněji a zlepšovat se, je třeba svou přítomnost online realizovat promyšleně, protože ne všechna sdělení o tom, co děláte, musí být přínosná.[3]
Socializace v rámci zaměstnání pomáhá lidem najít nové přátele, nové možnosti a smysl v tom, co dělají. Working Out Loud představuje prostředek pro vytvoření online prostoru pro setkávání se, výměnu know-how a praktických zkušeností, které lze dobře zúročit.
Na závěr přikládám TED talk vedený autorem konceptu, Johnem Stepperem.
Zdroje:
[1] STEPPER, John. Working Out Loud: For a better career and life. Ikigai Press, 2015. ISBN 9780692382394.
[2] John Stepper. Working Out Loud [online]. [cit. 2020–05–09]. Dostupné z: https://workingoutloud.com/en/aboutZačátek formuláře
[3] BRDIČKA, Bořivoj. Pracovat nahlas. Metodický portál RVP.cz [online]. 2015 [cit. 2020–05–09]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19737/Začátek formuláře
