Zbraně masového… rozptylování?
Pod názvem zbraně masového rozptylování si můžeme představit ledacos. Možná se nám napoprvé vybavily zbraně hromadného ničení, v angličtině Weapons of Mass Distraction (WMD) nebo si se zkratkou WMD můžeme dále asociovat, ve srovnání se zbraněmi hromadného ničení, poměrně neškodné Wireless Mobile Devicess (taktéž WMD), tedy bezdrátové mobilní zařízení. Co když tyto dva výklady ale spojíme dohromady? Co nám vznikne? Pojďme se podívat na to, o co se skutečně jedná.
S označením „Zbraně masového rozptylování“, v překladu Weapons of Mass Distraction poprvé přišel Larry D. Rosen Ph.D., emeritní profesor psychologie, počítačové pedagogiky a odborník na psychologii technologií [1], 18. prosince roku 2012 ve svém výzkumném článku Weapons of Mass Distraction.[2] Za tyto zbraně považuje Rosen právě bezdrátové mobilní zařízení, které dnes označujeme souhrnně spíše jako smartphony. V čem jsou ale tak nebezpečné, že jej autor zařazuje mezi zbraně? Jaký mají dopad na společnost a jak mění naši psychiku?
S tímto pojmem se můžeme setkat také v publikaci Umění vytvářet vzpomínky, kde jej autor Meik Wiking rozšiřuje ještě o jedno slovo — pozornost, což už blíže formuje význam tohoto označení.[3] Přesně tak, smartphony nás ruší, rozptylují naši pozornost a my si ve výsledku méně všímáme a pamatujeme.[3] Nevhodné používání technologií má ale obecně negativní dopad na lidské myšlení a psychiku[4], souhrnně tedy na naši kognitivní výkonnost. Setkáme se s psychologickými posuny v inteligenci, vědomí,[4] soustředění, [5] paměti atd., na což také úzce navazují negativní dopady multitaskingu. [6] Pokud však přijdeme na to, jak informační a komunikační technologie, hlavně všudypřítomné smartphony, využívat efektivně, v rozumném časovém rozmezí a oprostíme se od závislosti jej stále kontrolovat, můžeme naopak svou kognitivní výkonnost zlepšit.[5]
Larry D. Rosen nepřišel pouze s označením zbraně masového rozptylování, ale představil nám také rozdělení generací dle vývojových fází a specifických vlastností generací, které byly a jsou ovlivněny technologiemi. [7] Bořivoj Brdička toto rozdělení částečně přeložil a zobrazil ve svém článku Rizika spojená s technologiemi podle Rosena v přehledné tabulce. Brdička zdůrazňuje také, že pro nejmladší generace, děti narozené od roku 2000, (C Generation) jsou technologie neoddělitelná součást jejich existence.[7]
„Tráví vaše děti většinu volného času s mobilem v ruce, se sluchátky v uších? Zapíšete si každou poznámku, akci, seznam, narozeniny, upomínku do počítače? Tam to bude uložené, kdykoli dostupné a včas připomenuto. To je skvělé, všechno máme zorganizováno, všechno zvládáme! Nemusíme použít paměť, chytré telefony si pamatují za nás.“[8]
Tato citace má na závěr upozornit, že digitální technologie nám mohou ulehčovat skoro všechny každodenní činnosti. Rosenovo označení smartphonů za zbraně se může zdát někomu poměrně přehnané, protože si přece uvolníme paměť, komunikujeme snáz na dálku nebo máme okamžitý přehled o aktuálním dění ve světě, ale podívejte se například na to, kam až může dospět jejich nadměrné a špatné používání. Narážím například na digitální demenci, informační feťáky,[8] na obsedantně kompulzivní poruchu nebo narcistické poruchy osobnosti,[7] které by se ve společnosti určitě neměly podceňovat.
Použitá literatura:
[1] Dr. Larry Rosen [online]. [cit. 2021–04–09]. Dostupné z: http://drlarryrosen.com/
[2] ROSEN, Larry D. Weapons of Mass Distraction: Why we have lost the ability to focus. Psychology Today [online]. Dec 18, 2012 [cit. 2021–04–09]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/intl/blog/rewired-the-psychology-technology/201212/weapons-mass-distraction
[3] WIKING, Meik. Umění vytvářet vzpomínky: jak si užít a zapamatovat šťastné okamžiky. Přeložil Markéta KLIKOVÁ. V Brně: Jota, 2020. Populárně naučná. ISBN 978–80–7565–655–1.
[4] BRDIČKA, Bořivoj. Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení [online]. PedF UK Praha [cit. 2021–04–10]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/hmind/vlivtnam.htm
[5] SOLDÁT, Luboš. Jak moderní svět ovlivňuje náš mozek. Metodický portál RVP: Svépomocník [online]. 19. 05. 2016 [cit. 2021–04–10]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20875/JAK-MODERNI-SVET-OVLIVNUJE-NAS-MOZEK.html
[6] WILSON, Glenn. The “infomania” study [Dokument word]. 2015. Dostupné také z: http://www.drglennwilson.com/Infomania_experiment_for_HP.doc
[7] BRDIČKA, Bořivoj. Rizika spojená s technologiemi podle Rosena: Studie problematiky rizikových faktorů využití technologií ve výuce shrnující výsledky výzkumů, myšlenky a návrhy na řešení známého psychologa California State University Larry Rosena. Metodický portál RVP: Spomocník [online]. 04. 02. 2013 [cit. 2021–04–11]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/17161/
[8] TICHÁ, Jitka. Hrozí nám digitální demence? Internetem bezpečně [online]. 3.3.2018 [cit. 2021–04–11]. Dostupné z: https://www.internetembezpecne.cz/hrozi-nam-digitalni-demence/
