Zkušenosti s pilotní hybridní výukou

Michal Černý
Sep 3 · 5 min read

V rámci před-semestrální blokové třídenní výuky jsem měl možnost si vyzkoušet, jaké to je učit hybridně v akademickém prostředí. Hybridním učením chápu situaci, kdy se jedné hodiny v jeden okamžik účastní studenti online i fyzicky přítomní v učebně. A učitel s oběma skupinami pracuje současně, případně se je snaží nějak integrovat.

Využil jsem počítačovou učebnu na FF MU (B2.33), která má k „nástěnnou“ kameru, počítače pro studenty a celkově velice dobré zázemí. V mnoha parametrech je to asi nejlepší učebna, kterou máme k dispozici. Níže bych rád shrnul některé poznámky a zkušenosti z toho, jaká tří denní výuka vlastně byla. Celkem jsem měl 4 studenty plně presenčně přítomné, 2 si vystřídali oboje a 7 bylo jen online, takže jsem učil skupinu se 13 studenty (2 muži a 11 žen).

První potíž spočívala v technickém nastavení — nefungoval velký učebnový mikrofon nad katedrou (MS Teams řekly, že není k dispozici), takže se muselo pracovat s malým. Já jsem byl slyšet docela pěkně (v rámci pohybu v poli kamery, která má ale mizerné rozlišení, viz obrázky), studenti téměř vůbec. To bylo problematické, jejich poznámky, komentáře, odpovědi je třeba opakovat, což ne vždy jde přesně a těm, co sedí v učebně to nemusí dávat smysl. Studenti současně nechtějí křičet, mluvit nahlas je pro řadu z nich nepříjemné, takže s tím se bude muset člověk nějak vypořádat.

Paradoxně, ti online jsou slyšet dobře. Ale když mluví, je třeba vypínat mikrofon, což je zase náročné na pamatování si. U kratších odpovědí to nevadí, delší generují ozvěny.

Kamera v učebně funguje spolehlivě (byť ne s ideálním rozlišením), přenáší signál od MS Teams a v něm se nahrává hodina, což je výrazně pohodlnější, než nahrávat přímo z učebny, a pak to stahovat z Medialu. Jen je třeba si dávat pozor, kde se člověk pohybuje, aby byl pořád vidět. Za počítačem to není nic moc, jinak dobře znát prostor pro pohyb je důležité a nezvyklé. Stejně jako oční kontakt s těmi, kdo jsou online.

Studenti chtějí vidět ostatní na plátně, aby na ně nezapomínali (sociální hybridní spolubytí), což je někdy technicky náročné; co, kde a jak promítat, aby to dávalo smysl i obsahově. Někdy jsem si je nechával na monitoru a sdílel presentaci nebo web, ale je to třeba vhodně namíchat. Opět dramaturgie celé lekce je náročnější.

Otázkou je, jak se studenty mluvit a jak je vůbec oslovovat, aby to bylo nějak inklusivní a vyvážené. Ozývají se nám za zády, tam také typicky ukazují svoji tvář (na plátně), ale pro komunikaci je lepší se dívat do kamery. Asi. Což je docela komplikované. Výzvy k odpovědím většinou rychleji zpracovávají studenti v učebně, je vhodné pamatovat na obě kategorie a snažit se je oslovovat. Silnou stránkou práce v Teams jsou emotikony, které mohou používat při výuce nebo rychlé hlášení se. Myslím, že toto bychom měli více používat. Stejně tak se dá pracovat s chatem. A je otázkou, kam se vlastně ve v hodině dívat.

Studenti nechtějí vidět obličeje studentů, kteří nemluví (ruší to) ani nechtějí mít online pořád zapnutou kameru, ale když mluví, tak to vnímají jako slušnost je dobré, když si kameru na svoji řeč zapnou. Snažil bych se směrem sem konstituovat silné doporučení na kameru během distanční přítomností.

Docela dobře funguje samostatná práce, studenti mají své prostředí, otázky často kladou chatem, někteří přímo mluví. Toto fungovalo velice pěkně. Sami studenti si na hybridní výuku postupně zvykají, je náročné vyladit, kdo kdy mluví, jak nahlas, online a presenční si skáčou do řeči (ne naschvál).

Současně je to ale něco, co chtějí, přináší jim to pocit zapojení (zajímavé byly reakce těch online na presenční) a bylo užitečné, že všichni mohli být v MS Teams (online i presenční) a vzájemně se sebou pracovat. Celkově — funguje to dobře, ale učitelská práce je mnohem náročnější a komplexnější, což vnímám jako velkou výzvu.

A ještě nějaké střípky od studentů, vybíral jsem ty, které se vztahují k hybridní formě výuky:

„Také děkuji za možnost hybridní výuky, v mém případě online. Za mě to bylo bez větších problémů (samozřejmě by mohla být lepší technika v učebně kvůli zvuku a obrazu). Jediný problém vidím ve špatné technice. Obraz byl poměrně rozmazaný (z čehož po nějaké době bolely oči) a pokud nemluví vyučující, nebylo slyšet co říkají ostatní spolužáci.“

„Po třech letech na úplně jinak vedených oborech jsem byla dost překvapená (příjemně), že i takto může vypadat vysokoškolský předmět — interakce s vyučujícím, obsah částečně proměnlivý na základě nějaké diskuze, neshazování na dotazy a poznámky, vlastně i míra kreativity, kterou do toho člověk musel vložit.“

„Kurz mě bavil, z velké části to bylo i tím, že jsem byla poprvé ve své škole, i když jsem studentem KISK už rok. Bylo skvělé vidět lidi prezenčně a přesvědčilo mě to o tom, že prezenční výuka má svoje kouzlo. Taky se mi líbilo, že jsme rozebírali pro a proti hybridní výuky a řekla bych, že se všichni shodli, že hybridně lepší než prezenčně, dává to studentovi jistou volnost.“

„Velmi dobrý kurz, dobře zorganizovaný, oceňuji možnost hybridní účasti.“

„Kurz byl velmi povedený, nebyla to jen bezmyšlenkovitá honba za kredity před začátkem semestru, ale člověk z kurzu odchází plný dojmů a nadšení pro věc, o které by dříve ani neuvažoval. Hádám, že určitý vliv na to také má radost z prezenční výuky, ale věřím, že kurz byl stejně zajímavý i pro online studenty.“

Co z toho? Studenti se evidentně těší, hybridní výuka funguje i tehdy, když se jen trochu snažíme a myslím, že je pro ně obecně podstatné, že se o ně někdo stará. Na hybridní výuku mají poměrně malá očekávání ze strany vyučujícího, ale vyšší na techniku. Toto budeme muset ještě trochu doladit. Mé pedagogické dojmy jsou celkově výborné (pocit ze studentů, nikoliv ze mne samotného), a to i přesto, že jsem nezkoušel žádné velké nebo složité akce, a dokonce ani práci ve skupinkách nebo něco takového, jsem neměl prostor aplikovat.

Jen je potřebné si na nové rozložení publika zvyknout. Jak tvrdí Jesse Stommel, musíme si uvědomit, že výuka je hybridní, jen současná forma má v této oblasti jasnější obrysy a výraznější podobu, skrze kterou se zjevuje i učiteli.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Michal Černý

Written by

Vysokoškolský pedagog edTechu a publicista, učitel na KISKu, filosof, experimentátor, snílek.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University