Změna vzdělávacího prostředí se zaměřením na blended learning

Tento text vznikl jako závěrečná seminární práce do předmětu VIKMA16 — Učící se společnost.

Zdroj

1. TECHNOLOGIE VE VÝUCE

Dnešní svět a s ním i naše společnost prochází obrovskými změnami a čelí novým výzvám, které jsou mnohdy spojeny s vývojem moderních technologií. Tyto výzvy se promítají do řady oblastí, přičemž jednou z nich je i sféra vzdělávání. S masivním nástupem digitálních technologií se ve vzdělávání otevírají učitelům nové (často velmi netradiční) možnosti a přístupy k výuce, na které jsme z doby před 5, 10, nebo 15 lety nebyli zvyklí. Zároveň se ale také proměňuje samotná role učitele, která nyní může nabývat různých podob, což na jeho osobu klade stále nové požadavky.

1.1 Výhody využití technologií ve výuce

V dnešní době většinu žáků základních a středních škol tvoří děti pocházející z generace tzv. digitálních domorodců, pro které není používání technologií žádný problém. Proto je do budoucna využití těchto technologií ve výuce považováno spíše za nutnost, než za kuriozitu pro zpestření. Rebecca Paddick ve svém článku uvádí pět příkladů toho, jak využívání technologií ve třídách mění způsob výuky pedagoga, ale také způsob získávání vědomostí žáky:

1. Zjednodušení příprav na výuku — řada technologií a softwarů dnes pomáhá učitelům při jejich přípravě na výuku, neboť díky nim mohou připravovat multimediálně bohatý výukový obsah, který poté zprostředkovávají svým studentům opět prostřednictvím technologií.

2. Pomoc při evaluaci — učitelé nyní mohou využít různé formy hodnocení, které jim technologie nabízí. Tím je myšlena například zpětná vazba v reálném čase, která umožňuje učiteli pružně reagovat a přizpůsobovat tak obsah hodiny tomu, co je nutno více probrat a vysvětlit.

3. Prolomení hranic — díky technologiím se mohou studenti vzdělávat i z domova či mohou být virtuálně součástí hodiny. Odpadají tedy limity, které s sebou nesla tradiční výuka soustředěná pouze do školní třídy.

4. Podpora spolupráce — technologie přináší studentům nové možnosti jak spolupracovat, vytvářet obsah a podílet se na společných projektech, ale zároveň také řešit nastalé problémy.

5. Interaktivita — dodává výuce nový rozměr a pro studenty je mnohem příjemnější se v takovémto prostředí učit.

1.2 Nevýhody využití technologií ve výuce

S využíváním moderních technologií ve vyučování se však nemusí pojit jen pozitivní aspekty, ale také určité nevýhody, a to jak na straně učitele, tak i na straně studentů. Jasnou nevýhodou pro učitele je náročnost přípravy výukového obsahu, zejména pak po stránce časové a někdy i odborné, pokud učitel s danou technikou neumí příliš dobře pracovat. Naopak velkým nárokem na studenty při využívání technologií ve výuce je udržení jejich pozornosti. Žáci mohou být rozptylováni internetem a nevěnovat daným úkolům potřebný čas nebo může také v případě příliš náročných/nudných úkolů dojít ke ztrátě zájmu studenta. Dalším možným rizikem je ztráta osobního sociálního kontaktu. Stále více studentů je totiž zvyklých na menší sociální interakci, a když poté musí v rámci třídy tváří v tvář s někým interagovat, může to u nich vzbuzovat pocity úzkosti. Tato nevýhoda se však nepojí jen s využitím technologií ve výuce, ale také s problematikou přílišné závislosti na technologiích obecně.

Za další nevýhodu je možné považovat i to, že ne všechny nové technologie mohou být ve výuce využitelné. U dalších se například prozatím neví, jak přesně je využít, aby se naplno zužitkoval jejich potenciál. Jedním z takových příkladů může být technologie virtuální reality, která ve výuce nabízí neobyčejné možnosti, ale její vývoj je prozatím v počátku. Důležité do budoucna bude, aby její vývojáři (s ohledem na oblast vzdělávání), tvořili takový obsah, který bude dávat smysl a spolu s danou technologií přinesl studentům onu přidanou hodnotu. Důležité je mít také na paměti, že ne ve všech oblastech vzdělávání je využití virtuální reality vhodné, ovšem pro výuku předmětů jako je biologie, medicína či chemie by tato technologie mohla být velmi užitečná. Díky ní by studenti mohli například zblízka pozorovat, jak fungují jednotlivé lidské orgány, čemuž se studium stejné látky z učebnice určitě nevyrovná.

2. BLENDED LEARNING

Zavádění technologií do výuky není jedinou změnou ve vzdělávacím prostředí. Společně s tím, jak se stále více prosazují moderní technologie, se totiž zároveň mění i samotné vyučovací modely. V dnešní době tak na mnoha školách dochází k odklonu od tradičního modelu výuky, který má frontální podobu. Ta je založena na tom, že učitel přednáší výklad probírané látky a žáci si ji zapisují do sešitů a následně jsou z ní různým způsobem zkoušeni. V dnešní době naopak přichází na řadu mnohé jiné výukové procesy, které zcela mění vzdělávací prostředí.

Princip blended learningu (zdroj)

Jednou z těchto nových metod je blended learning neboli b-learning, což je kombinace klasické prezenční výuky a e-learningu. Cílem je naplno využít výhod, které poskytuje e-learning a zároveň jej doplnit občasnými setkáními s učitelem tváří v tvář. E-learning nabízí studentům možnosti individuálního rozvržení času na učení, procházení dané látky podle svého uvážení a vlastního tempa, a to bez ohledu na ostatní žáky. Ve stanovených dnech se pak studenti potkávají se svými učiteli osobně ve škole, kde mohou své nabyté znalosti hodnotit, probrat s vyučujícím problematické části látky více do hloubky nebo jim učitel může látku v případě nutnosti dovysvětlit. The Online Learning Consortium uvádí, že podíl e-learningu při využití metody blended learningu by měl dosahovat 30 — 70 %. Jedná se však spíše o orientační číslo a každá organizace využívající tuto metodu by si ji měla přizpůsobit podle vlastního uvážení a potřeb.

2.1 Modely blended learningu

Blended learning je možné označit za zastřešují pojem, který v sobě zahrnuje řadu sub-metod, respektive výukových modelů. Ty je možné do výuky implementovat jednotlivě nebo mezi sebou vzájemně kombinovat. Mezi nejvyužívanější modely na školách patří:

1. Station rotation — v rámci daného předmětu jsou studenti učitelem rozděleni do několika skupin, ve kterých procházejí ve stanoveném časovém limitu určenými vzdělávacími stanicemi, přičemž alespoň jedna musí být online učební stanicí. Ostatní stanice mohou zahrnovat skupinové projekty, individuální výuku, či procvičování. Nezbytné je, aby se v hodině studenti prostřídali na všech stanicích.

2. Lab rotation — tento model funguje na podobné principu jako výše zmíněný. Rozdíl spočívá v tom, že online výuka neprobíhá v dané třídě, ale studenti opravdu střídají normální učebnu za tu počítačovou. Normální učebna je pak zpravidla vyhrazena pro jiné učební aktivity a žáci se zde neruší.

3. Flex model — hlavním pilířem tohoto modelu jsou online formy učení, které umožňují studentům flexibilně přecházet mezi jednotlivými výukovými kurzy a úkoly. Učitel zde působí hlavně jako podpora face-to-face a poskytuje instrukce. Rovněž se osobně schází se studenty nad skupinovými projekty či v rámci individuálního doučování.

4. Flipped Classroom — model převrácené třídy zcela mění koncept tradičního vzdělávacího modelu. Probíraná látka je totiž studentům zprostředkovávána pomocí online vzdělávacích videí, se kterými se ovšem žáci seznamují doma, nikoliv ve škole. Na základě nastudovaných informací poté ve škole s učitelem mohou dělat domácí úkoly nebo si dovysvětlit nejasnosti, či se hlouběji ponořit do témat, která jim činila problémy. Tento model zároveň umožňuje učiteli věnovat se studentům více individuálně a využívat svůj čas efektivněji.

Ukázka toho, jak může být implementován model station rotation do výuky

2.2 Výhody a nevýhody b-learningu

Jak lze z výše uvedeného vidět, koncept blended learningu či smíšeného vzdělávání může nabývat mnoha různých podob, což je zároveň jeho největší předností. Vždyť každý student má jiné studijní návyky, vyhovují mu odlišné styly učení či různorodé aktivity, skrze které je schopen se lépe učit, a především — každý se učí vlastním tempem. A to vše metoda blended learningu zohledňuje. Kromě toho nabízí další řadu přínosů, které zlepšují vzdělávací podmínky. Ať se to na první pohled může zdát zvláštní, přestože se v rámci tohoto konceptu hojně využívají online vzdělávací aplikace, b-learning snižuje izolovanost a naopak podporuje příležitosti pro skupinovou spolupráci. Tato metoda rovněž poskytuje mnohem lepší data a údaje o studentech a jejich učícím se procesu než tradiční vzdělávací modely. Učitelé tak získavají cenné diagnostické informace, které mohou velmi dobře využít pro zpětnou vazbu nebo pro přizpůsobení metod výuky. Zároveň tyto kroky napomáhají ke zlepšení časové efektivity práce učitele a využití času v hodině.

Dalším zajímavým benefitem, který oceňují i samotní studenti, je zvýšený pocit zodpovědnosti, jenž je na ně kladen. Jestliže velká část učení probíhá skrze e-learning a online aplikace, a tudíž je studentovi dovoleno učit se vlastním tempem, je na něj kladena určitá zodpovědnost, aby si nastavil vhodné a dosažitelné cíle a pak je byl schopen naplnit. Současně se tak žáci učí schopnostem osobního time managementu, což je jedna z vlastností, kterou mohou denně využívat jak při studiu, tak i v osobním životě. Tento typ vzdělávání rovněž posiluje pocit autonomie, neboť je jen na rozhodnutí studenta, jakým způsobem se bude daný obsah učit, kde se ho bude učit, jakou cestu k jeho naučení zvolí, a jak rychle danou látku projde. To vše podporuje jeho sebevědomí a dává mu pocit, že je nezávislou bytostí, která je zodpovědná za svá rozhodnutí, která se později projeví buď jako úspěchy nebo neúspěchy.

Některé z hlavních přínosů, které poskytuje blended learning

Blended learning má bezesporu mnoho dalších výhod, které mohou ocenit jak učitelé, tak studenti. Zároveň však může mít i jisté nevýhody, ale především klade na obě zainteresované strany poměrně velké nároky. Co se týče studentů, zde jsou požadavky zejména na jejich osobnost. To, co může být velkou výhodou této metody, může být zároveň i velkou výzvou. Nejdůležitějším aspektem u studentů je motivace, jelikož si určují z velké části sami, jak bude jejich studijní proces vypadat. To od nich vyžaduje velkou dávku motivace, zodpovědnosti a také aktivity. Také se od nich předpokládá určitá základní znalost ovládání technologií, ale to v současné době pravděpodobně nebude problém, jelikož většina zainteresovaných již pochází z tzv. generace digitálních domorodců.

2.3 Proměna role učitele

Nároky na učitele při aplikování b-learningu jsou však zpravidla mnohem větší než u studentů. U učitele je zejména důležité, aby pochopil jak metoda blended learningu funguje a mohl jej tak do svých hodin správně implementovat. Důležité jsou také jeho znalosti techniky a schopnosti práce s technikou, jelikož je dost pravděpodobné (či dokonce spíše žádané), že mnohé z online výukových videí pro své žáky bude vytvářet on sám. Experti na blended learning Michael Horn a Heather Staker ve svém článku nastínili pět klíčových schopností, kterými by měli učitelé disponovat, pokud uvažují o implementování b-learningu do své výuky. Kromě již zmíněných technických znalostí upozorňují zejména na práci s daty, které jim budou poskytovat online vzdělávací kurzy. Následně již bude záležet pouze na schopnostech daných učitelů, jak tato data o svých žácích dokážou analyzovat a na základě nich přizpůsobovat výuku. Další důležitou dovedností by měla být schopnost přizpůsobit se různým stylům a přístupům. Nyní již učitel nebude v pozici toho, kdo bude celou hodinu přednášet, ale bude muset být schopen vést individuální doučování, instruovat malé skupiny či vést projekty. Zároveň si také bude muset zvyknout na prostředí jakéhosi „chaosu“, pokud v rámci třídy bude více skupinek pracovat na různých stanicích s odlišnými úkoly.

6 rolí, které může zastávat učitel v blended learning modelu (zdroj)

Jak je z tohoto výčtu patrné, role učitele se mění a nyní již potřebuje mnoho různorodých dovedností a kompetencí, aby byl ve svém povolání úspěšný. Rovněž pokud hovoříme o blended learningu, tak musíme poznamenat, že zde se role učitele proměňuje velmi výrazně sama o sobě, což souvisí i s proměnou studentů, kteří již nejsou pasivními příjemci informací, ale aktivními hledači znalostí. To má za následek proměnu role učitele, který se nyní přesouvá od poskytovatele znalostí k někomu, koho je možné označit jako kouče, mentora, kurátora či průvodce. Jak je ze samotných nových názvů zřejmé, učitel již v těchto modelech nefiguruje jako striktní autorita, ale spíše jako rádce a pomocník, čímž zde dochází k novým interakcím mezi učitelem a studentem. Vztahy mezi těmito se prohlubují a posilují, a studenti tak získávají větší pocit důvěry, což zpětně napomáhá učitelům, neboť mají lepší přehled o potřebách svých studentů a mohou lépe přizpůsobovat podmínky diferencované výuky.

3. ALTERNATIVNÍ ŠKOLY

Mimo změny výukových procesů uvnitř stávajících tradičních škol však vznikají také alternativní druhy škol, které staví právě na těchto nových inovativních výukových metodách či alespoň na jejich principech. Mezi zástupce takovýchto vzdělávacích organizací můžeme zařadit tzv. Svobodné školy (např. Summerhill School či Sudbury Valley School), Waldorfské školy nebo Montessori školy. V českém prostředí jsou takovýmto zástupcem Scioškoly.

Většina těchto škol funguje na podobných principech. Vyznačují se zejména tím, že studenti jsou zodpovědní za své vzdělání (sami si do velké míry určují co, jak a jakým tempem se budou učit). Velký důraz je kladen na individualitu žáka a jeho zájmy a potřeby. Učitel zde má právě onu roli průvodce, který studenta provází po cestě poznání a pomáhá mu k dosažení jeho cílů. Velmi často zde chybí také evaluace pomocí známek, kterou nahrazuje převážně ústní zpětná vazba.

Právě tyto základní myšlenky v současné době lákají stále více rodičů k tomu, aby přihlásili své potomky spíše do některé z těchto alternativních škol, než do klasické školy, kterou byli nuceni navštěvovat oni. Je tedy otázkou, jak se k tomuto trendu postaví tradiční školy a systém školství obecně, neboť i přes velký zájem rodičů o alternativní školy, nechce jejich vznik Ministerstvo školství podporovat na úkor klasických škol.

4. ZÁVĚR

Zdá se, že změna vzdělávacích procesů a vzdělávacího prostředí obecně je nevyhnutelná, jestliže školství nechce ustrnout na místě. S neustálým vývojem technologií se vzdělávání otevírají nové a nové možnosti, jak studentům zprostředkovat probíranou látku zajímavým, netradičním způsobem, který je zaujme natolik, že je vzdělávání bude bavit. Využívání různorodé technologie ve výuce by ale mělo být jen prvním krokem. Dalším procesem by měla být změna vzdělávacích procesů jako takových. A zde se jeví implementace metody blended learningu do vyučování jako zajímavá volba. Podle mnoha zahraničních případových studií hlásí školy, které určitý model b-learningu do své výuky zavedly, nárůst zlepšení v předmětech, jako jsou matematika, čtení nebo přírodní vědy (či dokonce v celkovém počtu absolventů) až o několik desítek procent.

Myslím si, že touto cestou by do budoucna mělo jít i české školství. Důležité však bude, jaký přístup zvolí pedagogické fakulty, neboť ty vychovávají a formují budoucí učitele. Jestliže tyto fakulty zůstanou ve stejném stavu jako dnes — troufám si říci ve velmi zkostnatělém — nejsem si jistá, že k nějaké změně ve školství dojde. Neumím si úplně představit, že by samotní studenti měli chuť nebo i prostor se nad rámec svých povinností vzdělávat v těchto nových trendech a posléze je pak zavádět na svých budoucích pracovištích. Podstatné bude také to, jaký přístup zvolí Ministerstvo školství a zdali dokáže nastavit takové podmínky, které umožní inovovat stávající systém bez větších byrokratických omezení a problémů. Rozhodně by neuškodilo, pokud bychom se inspirovali např. v severských zemích, které jsou považovány za vzor, co se týče školství.

POUŽITÉ ZDROJE:

Blended Learning Models. Blended Learning [online]. c2017 [cit. 2017–06–18]. Dostupné z: http://www.blendedlearning.org/models/#stat

BRDIČKA, Bořivoj. Převrácená třída podle Dr. Lodge. RVP: Metodický portál [online]. 2012 [cit. 2017–06–18]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15613/

GIARLA, April. The Benefits of Blended Learning. Teach Thought [online]. 2016 [cit. 2017–06–19]. Dostupné z: http://www.teachthought.com/learning/blended-flipped-learning/the-benefits-of-blended-learning/

HAMMOND, Julie. The Role of Teachers in a Blended Learning Environment. Reading Horizons [online]. 2015 [cit. 2017–06–19]. Dostupné z: http://www.readinghorizons.com/blog-roll/the-role-of-teachers-in-a-blended-learning-environment

HODÁL, Pavel. Expedice Google a virtuální výprava do plic v hodině přírodopisu — jak na to? In: Ty Brďo [online]. 2017 [cit. 2017–06–17]. Dostupné z: https://tybrdo.cz/informatika-clil/expedice-google-a-virtualni-vyprava-do-plic-v-hodine-prirodopisu-jak-na

HORN, Michael a Heather STAKER. 5 Skills for Blended-Learning Teachers. The Journal [online]. 2012 [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://thejournal.com/articles/2012/10/04/5-skills-for-blended-learning-teachers.aspx

KOHOUTOVÁ, Klára. Rodiče bojují za vznik alternativní školy, ministerstvo je ovšem proti. iDnes.cz [online]. 2017 [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/boj-za-vznik-alternativni-skoly-ve-frydku-mistku-f7p-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170321_2313836_ostrava-zpravy_woj

MACKEY, Katherine. Proof Points: Blended Learning Success in School Districts. Christensen Institute [online]. 2015 [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.christenseninstitute.org/publications/proof-points/

MARJAANA, Annala a Canales Adrian WAYNE. The Rise of Blended Learning — Students Perspectives. ePooki [online]. 2016 [cit. 2017–06–18]. Dostupné z: http://www.oamk.fi/epooki/2016/rise-blended-learning/

Naše principy. Scioškoly [online]. Praha: SCIO, c2008–2017 [cit. 2017–06–20]. Dostupné z: https://www.scio.cz/scioskoly/principy.asp

NILLES, Melissa. Technology is Destroying the quality of Human Interaction. The Bottom Line [online]. 2012 [cit. 2017–06–17]. Dostupné z: https://thebottomline.as.ucsb.edu/2012/01/technology-is-destroying-the-quality-of-human-interaction

PADDICK, Rebecca. Five Ways Technology Has Changed Teaching and Learning. Education Technology [online]. 2016 [cit. 2017–06–17]. Dostupné z: http://edtechnology.co.uk/Article/five-ways-technology-has-changed-teaching-and-learning

The Four Important Models of Blended Learning Teachers Should Know About. Educational Technology and Mobile Learning [online]. 2014 [cit. 2017–06–18]. Dostupné z: http://www.educatorstechnology.com/2014/04/the-four-important-models-of-blended.html