Zneužitelnost nových technologií
Lidský duch se stal prostřednictvím technokracie odpůrcem života vůbec, a tím také lidské duše. Konrad Lorenz, Odumírání lidskosti (s. 99)
V dnešním příspěvku bych se rád zamyslel nad problematikou zneužitelnosti nových technologií. Úvodní citát vychází z knihy Odumírání lidskosti rakouského etologa Konrada Lorenze. V knize odlišuje tzv. lidskou duši od lidského ducha. Lidský duch je kulturního původu, je to souhrn lidského “progresu” v dějinách, zatímco lidská duše je přirozená v souladu s přírodou a právě často odporující rychlosti vývoje lidského ducha. Lorenz upozorňuje na rozpor mezi fylogenetickým a kulturním vývojem, kde jedním ze symptomů rozporu je například neustálá potřeba růstu, vzniku vnitrodruhové konkurence, nadměrná organizace či přikládání důležitosti pouze tomu, co je kvantifikovatelné, co můžeme změřit a vyhodnotit tzv. scientismus. Tyto a další patologické chování lidstva vede k potlačení lidské duše a tvorbě technokratické společnosti. Cestu ke zlepšení vidí Konrad Lorenz ve výchově mládeže k vnímání krásy a harmonie, k poznávání disharmonie nemocných systémů a odporu vůči indoktrinaci […] probuzení soucitu s živými tvory. (Lorenz, 1997, s. 169) Podobné shrnutí poskytuje Jan Činčera ve svém článku na ekoslist.cz.
Dataziační hnutí a slast z výpočetních možností
Ve svém uvažování bych se rád zaměřil pouze na jednu problematiku nastíněnou Konradem Lorenzem a tím je tzv. funkční slast. Slovy rakouského etologa se jedná o takovou slast, která vzniká tehdy, kdy činnost, která původně sloužila jako prostředek pro vykonání něčeho se stane samoúčelem (Lorenz, 1997, s. 113–114). Právě ve funkční slasti vidím zneužitelnost technologií i já sám. V momentě, kdy se výpočetní výkon stane cílem, a ne prostředkem k cíli. Současným příkladem může být například tzv. dataziační hnutí. Marcinkowski ve svém článku Data, ideology, and the developing critical program of social informatics upozorňuje, jak ideologii komputerizace vystřídala ideologie datové analytiky (Marcinkowski, 2016). Samotná ideologie komputerizace se jako správná hegemonie vtělila do oboru sociální informatiky. Ptáme se nekriticky, jak řešit pomocí počítačů nějaký problém v konkrétním kontextu správně, ale také bychom měli zahrnout tázání, zda daný problém vůbec pomocí počítačů řešit. Onu funkční slast vnímám v tom, že si můžeme “hrát s daty”, avšak některé věci není možné hodnotit na základě dat. Příkladem může být například hodnota knihoven pro společnost. I přes různé nástroje jako je ROI či benchmarking, je knihovní advokacie neustále pod tlakem obhajování existence knihoven.
Co neposkytuje slast ať zhyne
Svou až neoluddistickou esej, protože zaměřenou jenom na negativní kritiku technologií, bych rád zakončil obranou přírody. John Fowles ve svém esejistickém zamyšlení Strom, poukazuje na problém užitečnosti. Příroda musí být užitečná nebo je nepřítelem. Užitečnost vnímá nejen ve zpracování lesního porostu v topivo, ale například i procházkám v lese, kterým je přisuzována terapeutická vlastnost (Fowles, 2001). Jakmile nám les neposkytuje nějakou slast, ať již teplotu domácího krbu či psychickou úlevu, můžeme ho zničit, protože ničemu nám lidem neslouží a navíc máme počítače, abychom našim dětem promítli les virtuální. Rád bych ukončil svůj příspěvek citováním závěru Fowlesovy eseje.
Téměř na vrcholku svahu jsem se otočil a pohlédl zpět. Wistmanův les již zmizel, ponořil se opět pod povrch; stal se pouhým útržkem paměti, v níž se přetvářel v artefakt, ve věc užitečnou. V konec toho všeho, listy živé, odumírající, mrtvé. (Fowles, 2001, s. 76)
Zdroje:
FOWLES, John. Strom. Praha: Volvox Globator, 2001. Malá řada. ISBN 80–7207–414–8.
LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. Praha: Mladá fronta, 1997. Souvislosti. ISBN 80–204–0645-X.
MARCINKOWSKI, Michael. Data, ideology, and the developing critical program of social informatics. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 2016, 67(5), 1266–1275 [cit. 2019–10–28]. ISSN 23301643. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1002/asi.23483
