Zneužitelnost nových technologií
Žijeme v době, kterou více či méně zdařile popisovali průkopníci kyberpunkové sci-fi. Psali o tom v době, kdy mobilní telefon byl k vidění pouze ve filmech s agentem Bondem a tehdejší Československo bylo pokryto sítí nepříliš dobře fungujících telefonů propojených drátem.
V historii lidstva lze vysledovat přirozené chování části populace inklinující k ovládání a zneužívání ostatních. Toto chování je samozřejmě mnohem jednodušší s tím jak přibývá technologií v našem každodenním životě. Jednodušší v tom, že existuje mnohem více příležitostí a možností ke zneužití.
Nemyslím, že by vědci primárně plánovali své objevy a vynálezy využít ke škodě lidstva. Přesto objev jaderné energie našel své první využití v ničivé bombě. Stejně tak nové digitální technologie mají primárně sloužit ke zlepšení života. Jejich tvůrci většinou pracují s myšlenkou jak zlepšit (podle jejich názoru) život lidí. Jasně, je tam i cítit myšlenku jak zbohatnout. Technologie tak mají slabiny, které by jejich tvůrce ani nenapadli. Tyto slabiny pak slouží lidem, kteří se specializují na jejich zneužití ať už je to pro zábavu nebo pro zisk. Zisk je v současné společnosti opravdu silný motor. O to silnější, že zneužití technologií pro získání dat a následné zneužití těchto dat je v současné době miliardový business.
Smutné je, že lidé dokáží klidně souhlasit se sběrem dat o sobě například přes mobilní telefony jen aby si mohli zadarmo stáhnout nějakou aplikaci.
V rozsahu tohoto krátkého článku není možné popsat všechna konkrétní nebezpečí doby charakterizované propojováním všeho se vším. Konkrétní případ dobrého úmyslu: někdy na konci minulého tisíciletí jsme podávali jako firma patent na výpočet jízdní doby z místa A do místa B na základě anonymního sledování pohybu mobilních telefonů na konkrétní trase. Pokud by se ale data ztotožnila s konkrétními lidmi, byl by vedlejším jevem špehovací systém. Že potřebná data operátoři mají k dispozici je jasné z dnešního trasování lidí nakažených koronavirem. Vždy existuje způsob jak data využít ve prospěch člověka a společnosti. Zrovna tak jde ruku v ruce možnost jak tyto informace zneužít. Rozdíl mezi “dobrem” a “zlem” má čím dál tenčí hranici.
Dalším příkladem může být sběr dat firmami jako je Google a podobní, které sbírají data o vašem pohybu po internetu pod záminkou, aby vám mohli nabízet relevantnější reklamy. V konečném důsledku můžete být pomocí reklam manipulováni, abyste si koupili něco, co ani nepotřebujete.
Kamera na vašem chytrém vysavači slouží k tomu, aby se mohl pohybovat po vašem bytě. Z principu ale může přenášet obraz vaší domácnosti kdekoliv na světě. Podobně zneužitelné může být hlasové ovládání domácnosti. Stačilo by jen trochu zlé vůle, nebo kvalifikovaný hacker.
V současné době probíhá soupeření o sběr a využití dat a informací a jejich použití ke každodennímu ovlivňování lidstva.
