Zvládání stresu v distanční výuce a kybernetická empatie
Během pandemie jsme museli čelit izolaci, nejistotě a úplně novému přístupu ke vzdělávání. Všechny nástroje a způsoby distanční výuky dostaly v tomto období prostor jako nikdy předtím, protože jsme neměli na výběr.
Studenty trápila nejen softwarová nevybavenost, jak zmiňují Rokos s Vančurou ve své sondové studii “Distanční výuka při opatřeních spojených s koronavirovou pandemií — pohled očima učitelů, žáků a jejich rodičů”, ale také odcizení a možné problémy s psychikou kvůli změně studijního prostředí.
Vyučující na tom byli podobně a neznalost komunikačních platforem a aplikací nebyla jejich jediná starost. Ale i nenadálá práce s platformami a technikou obecně měla svou druhou stranu mince.
Za pozitivní efekt distanční výuky lze obecně považovat seznámení se s novými způsoby online výuky a rozvinutí dovedností učitelů, žáků i rodičů spojených s digitální gramotností. Ředitelé škol uvedli, že tyto nově získané dovednosti lze využít i pro zkvalitnění běžné prezenční výuky (ČŠI, 2020), popřípadě získané zkušenosti umožní pružnější reakci všech aktérů výchov-ně-vzdělávacího procesu v případě, že by se daná situace opět opakovala. (Rokos, Vančura, 2020 p.144)
Na začátku bych ráda odkázala na publikaci, ze které částečně vycházím, ale nemám dostatek prostoru její různorodý a podnětný obsah shrnout v jednom článku. Teaching in the PostCOVID-19 Era World Education Dilemmas, Teaching Innovations and Solutions in the Age of Crisis (2021) obsahuje příspěvky o reakcích na vzdělávání v této době. V jednotlivých kapitolách jsou uvedeny inovace pro výuku v období pandemie a později. Autoři zde zkoumají výukové metody, vylepšení strategie pro přístup ke vzdělání, kterému jsme byli všichni vystaveni.
Kniha je rozdělena do pěti sekcí. První Teaching in Crisis Situations. Články se tématicky zaměřují na prvotní šok z pandemie a prvním opatřením pro možný průběh vzdělávání. Mezi příspěvek, který bych v této kapitole vyzdvihla, je Teaching Without PANTS! (Pandemic Accelerated, Novel Technology Symptoms): How Affordable Learning Solutions Enabled Rapid Response Instruction (Alexander Reid, Elaine Correa, Jin Hee Hur, Sandra Bozarth, and Tzu-Fen Chang)
Druhá a třetí sekce Alternative Course Delivery Modes a Innovative Teaching and Assessment Paradigms in Crisis Situations se zaměřuje na konkrétní inovace a modely, které byly vytvořeny pro možný průběh výuky v různorodých prostředí. Zajímavou zkušenost shledávám v článku Using Gamifcation to Promote Students’ Engagement While Teaching Online During COVID-19 (Musabah Al Breiki and Wan Ahmad Jaafar Wan Yahaya) a také v Quarantine Cinema: Teaching Film Directing During COVID-19 (Alexander Carson).
Čtvrtá část Teacher Education and Leadership in Crisis Situations se zaměřuje na samotné lektory a učitele a jejich situaci v době covidové i postcovidové. Dle osobního výběru považuji za zajímavé příspěvky Online Teachers from Offline Worlds: Lessons Learned (Angela C. Bailey, Kathleen A. Corrales, Lourdes Rey-Paba, and Nayibe Roasado Mendinueta) a Working Toward Equity and Engagement in an Online Course for Future K-12 Teachers (Antoinette Gagné, Shakina Rajendram, and Dania Wattar)
Poslední kapitolou se autoři zabývají mentálním zdravím při výuce, která probíhá distančně (název kapitoly je Supporting Mental Health in Times of Anxiety), včetně fenoménu “Cyber-Emphaty”.
Dle Shermanové a Duchace se “kybernetická empatie” nejvíce potýká s absencí “řečí těla”. V běžném případě (bez použití nástrojů k distanční výuce) interpretujeme něčí postoj, chování na základě výroků a jednání, které jsou právě spojeny s řečí nonverbálními projevy, které ale během distanční výuky nemusí být dostatečně zjevné. (Sherman, Duchac, 2021, p. 749)
Exploring the impact of teaching empathy in the post-COVID era brings some challenges. We call attention to the need to emphasize expressions of empathy and to communicate them more effectively in telehealth environments. This may involve tone of voice, speed, cadence, euphemisms, colloquialisms, and timing of silence. As learning contexts have changed and will continue to evolve, it is necessary for those training and supervising interns in the counseling feld to recognize the emphasis of empathic responses and the development of empathic skills. We need to be aware of the obstacles we are experiencing while recognizing the advantages of these alternate forms of communication in telehealth. (Sherman, Duchac, 2021 p. 752)
Přestože kybernetická empatie (přesněji řečeno, její absence) může mít na psychiku studenta negativní účinek, distanční výuka nebyla synonymem pekla na zemi. To dokládá například studie Secondary Education in COVID Lockdown: More Anxious and Less Creative — Maybe Not?, která dokumentuje výzkum, který proběhl na dvou australských středních školách.
Výzkumníci se zaměřili na zkoumání postojů studentů k jimi vnímané úzkosti, příležitosti pro kreativitu, obtížnosti a úspěchy v relevanci k daným předmětům. (Patston, Kennedy, Jaeschke, Kapoor, Leonard, Cropley, Kaufman, 2021)
Zkoumanými školami byla výběrová internátní škola s mnoha studenty s vysokým socioekonomickým statusem a více než 90% z nich jsou přijati na univerzity. Druhou školu navštěvují studenti z více socioekonomických tříd. Obvykle 60%-70% z nich se dostane na vysokou školu. Školy zde nejsou přímo jmenovány, pro rozeznání však dostaly krycí název Green Tree Frog School a Corroboree Frog College.
Dále čím se studie zabývala v měření bylo hodnocení kreativity studentů v jejich distanční výuce v rámci COVID-19 a jak se tyto postoje lišily mezi školami.(Patston, Kennedy, Jaeschke, Kapoor, Leonard, Cropley, Kaufman, 2021)
Z výsledků vychází, že reakce obou škol zmírnily mnohé z potenciálně negativních dopadů Covidu-19 na postoje studentů ke studiu. Studenti na těchto školách uváděli obecně pozitivní postoje k alternativní školní docházce.
Za nejvíc negativní aspekt Patston, Kennedy, Jaeschke, Kapoor, Leonard, Cropley a Kaufman považují uvažování o budoucnosti jako např. jestli se studenti dostanou na vysokou školu. Mimo jiné “australský univerzitní sektor, silně závislý na mezinárodních studentech, byl v chaosu, protože ztratil tisíce akademických pracovních míst. Zdánlivě na každé frontě byly „jistoty“ jejich budoucnosti vyvráceny do takové míry, kterou překonaly snad jen světové války.” Největší oporou se ukázalo hledání kreativních řešení při studiu. (Patston, Kennedy, Jaeschke, Kapoor, Leonard, Cropley, Kaufman, 2021)
Creativity has already shown links to a number of socioemotional traits and abilities that are particularly important during COVID times, such as enabling growth after trauma and reducing stress. Indeed, there have been many reports of people specifically turning to creativity to cope with the many challenges of the pandemic. There is also now solid evidence that helping students facilitate their learning in difficult and new circumstances can be added to this list of ways that creative can help out during these challenging times. (Patston, Kennedy, Jaeschke, Kapoor, Leonard, Cropley, Kaufman, 2021)
Cummings, J., Fayed, I. (Ed.). (2021). Teaching in the Post COVID-19 Era: World Education Dilemmas, Teaching Innovations and Solutions in the Age of Crisis (1st ed.). Springer Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-74088-7
Patston TJ, Kennedy J, Jaeschke W, Kapoor H, Leonard SN, Cropley DH and Kaufman JC (2021) Secondary Education in COVID Lockdown: More Anxious and Less Creative — Maybe Not? Front. Psychol. 12:613055. doi: 10.3389/fpsyg.2021.613055
Rokos, Lukáš, & Vančura, Michal. (2020). Distanční výuka při opatřeních spojených s koronavirovou pandemií — pohled očima učitelů, žáků a jejich rodičů. Pedagogická Orientace, 30(2). https://doi.org/10.5817/PedOr2020-2-122
Sherman, J., Duchac, N. (2021). Cyber-Empathy: Teaching Counseling Skills in the Post-COVID Era. In: Fayed, I., Cummings, J. (eds) Teaching in the Post COVID-19 Era. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-74088-7_73
