Jak na paměť
V minulém dílu naší minisérie jsme se seznámili s tzv. kognitivními neboli poznávacími mozkovými funkcemi a jejich významem pro náš každodenní život. Dnes se na některé ze zmíněných funkcí i na způsoby jejich trénování podíváme podrobněji.
Když se řekne „trénování mozku”, většina z nás si vybaví nadpřirozeně nadané jedince s fenomenální pamětí, kteří dokáží z hlavy odříkat nicneříkající dlouhé řady čísel. Trénování paměti ovšem není exkluzivní doménou géniů. Schopnost pamatovat si patří mezi základní kognitivní funkce a má zásadní dopad na veškerou naši činnost, trénovat by ji měl každý z nás. Proto se problematice paměti budeme věnovat v následujícím textu hlouběji.
Normální je zapomínat
Pro naše přežití je klíčové učení se ze zkušeností či informací, které jsme získali v minulosti a které naše centrální nervová soustava dokáže uchovat a následně je použít. Protože se ale takových dat v průběhu našeho žití objevuje obrovské množství, musí mozek vyfiltrovat ty, které jsou důležité, od těch zbytečných, které zapomínáme. Plno nepoužívaných pouček ze školy si už dávno nevybavíme, zatímco potřebu rozhlédnutí se na přechodu máme pevně zafixovanou. Taková ochrana proti přetížení je žádoucí, ovšem do té míry, dokud nám zapomínání nezpůsobuje problémy v normálním fungování.
K trénování není potřeba odborník
Představa, že ke kognitivnímu tréninku je zapotřebí vědeckého vedení, je na místě tehdy, jestliže řešíme nějaký závažný kognitivní handicap, např. u lidí po úrazu mozku nebo po cévní mozkové příhodě. Pokud je naším cílem rekreační či relaxační trénink, je možno využít řadu běžně dostupných technik a cvičení.
Dokážete si například vybavit všech šest osobností na aktuálně platných českých bankovkách? Hodně už se dnes platí platebními kartami, přesto se nám papírové peníze do rukou často dostávají. Pokud zvládnete alespoň pět osobností, můžete si gratulovat.
Píšete si seznam, když plánujete větší nákup potravin? Zkuste jej pak v obchodě nechat v kapse a raději zapřemýšlejte, co všechno jste si na papír poznamenali. A teprve před placením zkontrolujte, zda máte všechno a ve správném množství.
Sledujete večerní televizní zprávy? Po jejich skončení televizi na chvíli vypněte a zamyslete se, jaké reportáže ve vás zanechaly nějakou stopu. Rozhodně takové, které vás nejvíce rozlobily a pak ty, které vás naopak potěšily. Stalo se tak proto, že jste jim přiřadili určité vlastní důležité významy a to tyto reportáže odlišilo od těch zbývajících nezajímavých. Proto vám utkvěly v paměti.
Jak je patrné, drobné paměťové úkoly si lze při troše tvořivosti hledat tam, kde se právě nacházíte, a kdykoliv najdete volnou chvilku.
Techniky zvané mnemo
Vytváření a přiřazování vlastních asociací k jinak nudným datům je podstatou mnemotechnik, tedy technik pro zapamatování si většího množství údajů nebo třeba čísel. Jde o to udělat informace pro mozek zajímavé a atraktivní, a tím jim dát punc jinakosti. Díky tomu se pro mozek, respektive pro paměť stanou nápadné a lépe vybavitelné.
Mnemotechniky představují formu mentálního sportu a je jich celá řada. Některé jsou založeny na vytváření logických celků, jiné kombinují vizuální či fantazijní kreativitu. Vždy vyžadují pravidelnost a jisté úsilí, které je potřeba při jejich používání vynaložit. Odměnou nám bude vědomí, že podnikáme nezcela obvyklou aktivitu, navíc s pozitivním dopadem na naše kognitivní zdraví.
Číselné potvory
Číselná data jako jsou telefonní čísla, čísla účtů, rodná čísla apod., jsou typickou ukázkou obtížně zapamatovatelných údajů. Proto jsme si vytvořili mnoho pomůcek, které jsou pro naši paměť jakousi berličkou. Telefonní adresáře, diáře, poznámkové bloky nám vybavení čísel usnadňují, ovšem naší paměťové kondici příliš neprospívají.
Proč to nezkusit s notoricky známou ale zřídka aktivně používanou metodou číselných tvarů? Zkrátka si vytvoříme příběh podle toho, co nám tvar čísla připomíná: 0 může být míč, vajíčko nebo jezero, 1 pak bičem, vlajkou na stožáru nebo svíčkou. Děti se podle tohoto postupu učí linky záchranných složek — hasiči mají na konci čísla jezero s vodou na hašení, záchranka je zakončena ve 155 invalidním vozíkem a policie disponuje v čísle 158 pouty. Jednoduché, rychlé a vizuálně uchopitelné. U delších čísel bychom samozřejmě pracovali s komplexnějším příběhem.
PŘÍKLAD MEMORACE TELEFONNÍHO ČÍSLA:
Jaký příběh se skrývá za telefonním číslem 774 452 039? „Dva sekáči (7,7) byli unavení, proto si sedli na dvě připravené židličky (4,4) a své kosy pověsili na háček (5). Rozhlédli se do kraje a uviděli labuť (2), která plavala po jezeře (0). Na jeho břehu tam paní s kyprým poprsím (3) hrála badminton (9).”
A co seznamy?
O nákupním seznamu už byla řeč. Pokud je náš soupis potravin příliš dlouhý, s mechanickou pamětí nevystačíme. Přichází na řadu technika paměťových cest. Ta částečně spoléhá na naši prostorovou představivost a využívá důvěrně známé prostory a schémata — jízdní kolo, vlastní byt, zahrada, svoje tělo. Tam pak postupně umisťujeme jednotlivé položky a přiřazujeme jim nezvyklé až absurdní činnosti. Síťka s bramborami pověšená na klice se roztrhne a brambory se rozkutálí po schodech; kolečka salámu se prohánějí kolem věšáku na schodech apod. Zní to divně, ale po chvilkovém zácviku to vážně funguje.
Tak tohle nemůže fungovat!
Může! Nebojte se počátečních neúspěchů, po nějaké době pravidelného trénování se vaše schopnosti vytvářet vlastní asociace a vizualizace natolik zautomatizují a zefektivní, že nad nimi nebudete muset téměř vůbec přemýšlet. Zkrátka mrknete na telefonní číslo, v hlavě vám naskočí příběh (pokud možno divný nebo humorný) a údaj už vám v hlavě zůstane. V obchodě zase budete procházet jednotlivými místnostmi vašeho bytu, kde budou virtuálně skotačit jednotlivé potraviny a vy je z reálných regálů jen posbíráte. Tak do toho!
Líbí se vám Epizóna? Podpořte nás jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem. Máte dotaz nebo konkrétní podnět? Napište nám na epizona@spolecnost-e.cz.
