Kognitivní funkce v zaměstnání aneb
Jak efektivněji pracovat s epilepsií
Epilepsie s sebou může přinášet zhoršení kognitivních funkcí nebo snadnější unavitelnost, a to ať už z důvodu diagnózy samotné, tak i vlivem medikace. Jak si s nimi poradit v zaměstnání? Poradíme vám, jaké kognitivní funkce rozeznáváme a jak je procvičit, aby vám to v práci šlo lépe. Vyzkoušejte si několik vychytávek, které jsme si pro vás v posledním dílů naší minisérie o tréninku kognitivních funkcí připravili.
Proč lidé s epilepsií mohou být náchylnější k poruchám kognitivních funkcí? A proč to není konec světa?
Když do života vstoupí epilepsie, dokáže jej velmi výrazně ovlivnit a změnit. Spadá mezi onemocnění mozku, ovšem jako taková není psychickým onemocněním a ani na základě žádné duševní nemoci nevzniká. To znamená, že sama o sobě nemusí nutně přinést kognitivní potíže — třeba špatnou paměť, zhoršené soustředění nebo snadnější unavitelnost. Obvykle k němu dochází spíše v důsledku sekundárních faktorů, které přítomnost epilepsie mohou doprovázet jako jsou psychické změny (např. deprese, stres nebo vnitřní nepřijetí nemoci) nebo silná medikace a její vedlejší účinky. A svou roli samozřejmě může sehrát také fyziologická podstata samotné epilepsie, druh, frekvence a intenzita záchvatů, nutnost přímé chirurgické intervence apod.
Výsledkem pak bývá rychlejší unavitelnost centrální nervové soustavy a z toho plynoucí nižší kognitivní výkonnost, kdy se střídá aktivní (a energeticky náročnější) fáze s převažující fází útlumovou, kterou si organismus říká o odpočinek.
Tohle všechno jsou faktory, které se více než kde jinde manifestují v pracovním prostředí, kde je od nás vyžadována určitá výkonová zátěž. S některými si jako laikové dokážeme poradit jen velmi omezeně. Proto je mnohem efektivnější zaměřit se na takové stránky, které jsou námi ovlivnitelné, které máme ve své režii.
Zatímco dříve byly v zaměstnání stěžejní fyzické předpoklady, dnes jsou mnohem vyšší nároky pro výkon povolání kladeny na psychologické aspekty jako je odolnost vůči stresu, kapacita pro práci pod tlakem nebo schopnost využívat svých kognitivních funkcí v pracovním prostředí.
Jaké kognitivní funkce rozeznáváme a jak nás ovlivňují při pracovním výkonu?
Existuje řada přístupů, jak svou kognici udržovat v kondici, lépe řečeno — jak se starat o naše mozkové funkce tak, abychom mohli v práci využít jejich potenciál. Pro zjednodušení můžeme rozlišit 5 základních kognitivních funkcí:
Paměť je schopnost mozku vštípit, udržet a vybavit si určitou informaci. Pro správně fungující paměť jsou důležité všechny tři složky paměti, přičemž na její fungování má vliv mnoho faktorů: věk, úroveň bdělosti, motivace, celková kondice, charakter samotných informací. Metody pro zapamatování si obtížně uchopitelných dat či informací se nazývají mnemotechniky.
Například pokud Vám dělá problém pamatovat si jména kolegů z práce nebo se Vám vykouřilo z hlavy jméno člověka, který se Vám právě představil, zkuste si jeho jméno spojit s nějakým významným znakem jeho tváře nebo třeba s osobou, kterou Vám připomíná. A hlavně svou asociaci si vizualizujte vnitřním zrakem. Pomůže také, když jeho jméno zopakujete nahlas: „Těší mne, pane Veselý…“
Pozornost nám umožňuje zaměřit svou psychickou aktivitu na určitou činnost a zabývat se jí. Můžeme ji vnímat jako nějaký filtr, který zabraňuje přehlcení našeho mozku neustálým tokem mnoha informací zvenčí i zevnitř našeho těla. V práci potřebujeme především tzv. střídavou pozornost, kdy jsme nuceni přepínat mezi mnoha různými podněty — při psaní na počítači nám zazvoní telefon, mezitím přijde kolega s dotazem apod.
Udržet záměrnou dlouhodobou pozornost, což označujeme jako koncentraci, je energeticky velmi náročné. Proto když jste už unaveni z řešení nějakého úkolu, prostřídejte zaměření své pozornosti na nějaký úplně jiný podnět, například zvukový (třeba kolikrát zazní v refrénu písničky z rádia stejné slovo). Mozek si tím odpočine a vy se můžete za chvíli vrátit k předchozí činnosti.
Chcete-li vyřešit nějaký zapeklitý pracovní problém nebo se rychle a adekvátně rozhodnout, velmi pravděpodobně k tomu budete potřebovat další kognitivní funkci — logické uvažování. Můžeme si ho představit jako jakousi myšlenkovou cestu vedoucí k nalezení konkrétních řešení.
V takovém případě je vhodné si celý proces rozfázovat. Nejprve je třeba definovat problém: ráno vám ujela tramvaj, kterou jezdíte do zaměstnání, takže úkol je dostat se do práce včas. Ve druhé fázi zvážíte možná řešení: jít pěšky (je to daleko), vzít si taxíka (je to drahé), počkat na další tramvaj (jede až za dlouho), nebo zavolat kolegovi, který tudy občas jezdí autem (je to nejisté)? Třetím krokem je výběr nejvhodnější varianty, v našem případě motorizovaného spolupracovníka. Ve čtvrté fázi reagujete podle zvolené alternativy, tzn. zavoláte mu a zjistíte jeho možnosti. V páté fázi se vracíme na začátek — zjistíte, zda se díky příteli dostanete do kanceláře včas, popř. opět zvážíte jiné řešení.
Takové rozfázování myšlenkového procesu může být cesta, jak se dostat i ze složitých pracovních zadání a povinností.
Jak jste na to se svými vyjadřovacími schopnostmi? Dokážete svému okolí jasně a srozumitelně zformulovat, co po ostatních chcete? Řečové funkce představují další oblast kognitivní kapacity. Přestože řeč používáme zcela podvědomě a jsme přesvědčeni o tom, že ji plně ovládáme, v praxi verbální komunikace občas selhává. Projeví se to, zvláště jsou-li na nás závislí další pracovníci.
Zkuste si na papír nakreslit nějaký složitější mnohoúhelník. Nyní svůj výtvor vysvětlete svému kolegovi tak, aby byl schopen jej pokud možno co nejpřesněji překreslit, aniž by jej viděl. Buďte co nejvíce detailní, nezapomeňte na popis polohy výtvoru na papíru, jeho proporce a rozměry. Poté porovnejte, do jaké míry jste se shodli.
Poslední základní kognitivní funkcí je prostorová představivost. Ta je nezbytná pro naši orientaci ve vnějším reálném světě, ale také umožňuje vytvářet si myšlenková schémata v abstraktní rovině různých procesů, schémat a návodů. Nepostradatelná schopnost nejen pro kartografy, stavebníky, ale i pro programátory či lékaře.
Opět si na horní polovinu papíru načrtněte nějakou klikatou čáru. Poté tuto linii zrcadlově překreslete, jako byste ji převrátili shora dolů podél horizontální osy. Nebo si zkuste vybavit a zakreslit půdorys vašeho bytu nebo pracoviště z horní perspektivy. Zeptejte se pak rodinných příslušníků nebo spolupracovníků, zda mají stejnou vizuální představu.
Když dobrá kognice nestačí
Aby pro vás práce neznamenala jen povinnosti a napětí, je kromě kognitivního zdraví nutné dodržovat i další pravidla psychohygieny. Těch je v dnešní době nepřeberná spousta. Od činností, které můžeme provozovat sami (procházky do přírody, častý a pravidelný odpočinek, pěstování koníčků, kontakt se zvířaty, umělecká činnost, meditace, cvičení apod.) přes pomoc profesionálů (psychologů a psychoterapeutů, případně psychiatrů) až po různé komerční kurzy a semináře (řízené meditace, kurzy jógy, cvičení „zdravotního“ tai-chi, mindfulness kurzy atd.). V dnešní době už i řada zaměstnavatelů zařizuje pro své zaměstnance různé teambuildingy, programy proti vyhoření apod.
Důležitou zásadou prevence stresu je ale především zdravý životní styl, tzn. pravidelný a dostatečný spánek, pravidelná a pestrá strava, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, vyhýbání se alkoholu, cigaretám a jiným drogám, pravidelný odpočinek a čas vyhrazený pro sebe. V případě osob s epilepsií je tato potřeba o to markantnější.
Líbí se vám Epizóna? Podpořte nás jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem. Máte dotaz nebo konkrétní podnět? Napište nám na epizona@spolecnost-e.cz.
