Zaměstnání nebo podnikání?
Našli jste ji. Řeč je o vaší vysněné práci. Procházíte online inzerát, ve kterém se zdá být vše podle vašich představ. Až narazíte na zkratku ŽL. Možná DPP nebo úvazek 0,6. Vysněná práce se mění v neznámou. Zavíráte okno prohlížeče s tím, že se třeba objeví jiná nabídka zítra. Pokud se v textu poznáváte, je na čase zorientovat se nejen ve spleti použitých zkratek, ale i v tom, co pro vás z právního hlediska znamenají. Nechce se vám zrovna číst právní poučky? Máte jen jednu minutu nebo snad čekáte přímo na pohovoru? Mrkněte rovnou na naše přehledové pomocné tabulky.
Podmínky, za nichž se pracovněprávní vztah nebo výdělečná činnost uskuteční, bezesporu vyžadují hlubší znalost. Naše právní rubrika se proto v několika následujících článcích pokusí napovědět, na co si dát při hledání zaměstnání pozor. Přiblíží výhody a nevýhody pracovněprávních vztahů i samostatně výdělečné činnosti, a v neposlední řadě poskytne některé tipy z praxe s přihlédnutím k diagnóze epilepsie.
Očekáváme, že se pracovní trh bude v nadcházejících letech měnit. A to, ať už jde o flexibilitu úvazků, možnost práce z domova nebo tzv. odkudkoli, tvorbu nových pracovních rolí či sdílených pracovních míst. Současně se dá předpokládat, že by právo mělo formou příslušných zákonů na tyto trendy reagovat. Vzhledem k tomu, že jejich přínos pro zaměstnávání osob s epilepsií bude nezanedbatelný, věnujeme jim samostatný prostor v některém z nadcházejících textů. Před tím však připojujeme orientační souhrn nejčastějších variant pracovněprávních vztahů a jejich srovnání se samostatně výdělečnou činností.
Pracovní poměr
Základní rozdíl mezi zaměstnáním a podnikáním je prostý. Jste-li zaměstnancem, konáte práci pro svého zaměstnavatele ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, tzv. závislé práce, nejčastěji založené pracovní smlouvou (pozn. v případě vedoucích pracovních míst můžete být do pozice jmenováni, v případě státní služby jste naopak přijati do služebního poměru).
Zaměstnavatel vám přiděluje pracovní úkoly, rozvrhuje pracovní dobu, přičemž vám za vykonanou práci náleží sjednaná mzda nebo plat. Oproti tomu, rozhodnete-li se podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), svou činnost vykonáváte (jak název ostatně napovídá) samostatně na základě příslušného živnostenského oprávnění.
V současné době jsou populární spíše jednoduché pracovní smlouvy. Za všech okolností ale musí být uzavřeny v písemné formě, přičemž v nich vždy najdete druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Jinak jsou neplatné. Ostatní náležitosti typu mzdy a její splatnosti, nároku na dovolenou, rozvržení týdenní pracovní doby apod. vám zaměstnavatel musí oznámit nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Z praktického hlediska je samozřejmě jednodušší tyto náležitosti zohlednit přímo v pracovní smlouvě.
Pozornost věnujte obzvláště úpravě zkušební doby (max. 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců max. 6 měsíců), délce trvání pracovního poměru (doba určitá vs. doba neurčitá), úpravě práce přesčas, souhlasu s vysíláním na pracovní cesty, konkurenčním doložkám, převzetí hmotné odpovědnosti, úpravě home office a náhrad za ni. Nezapomínejte také, že řada povinností vyplývá z interních předpisů zaměstnavatele a opačně některá práva mohou být upravena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zákoník práce říká, že má zaměstnavatel zajišťovat plnění úkolů především se zaměstnanci, kteří se nachází v pracovním poměru. Z toho plyne, že úvazky sjednávané prostřednictvím dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se hodí spíše pro příležitostné typy prací nebo brigády. Mohou být ale užitečnou alternativou právě pokud s přihlédnutím k diagnóze nepřipadá stálý pracovní poměr v úvahu. Nebo třeba pokud aktuálně studujete či jste již v důchodu. Oba typy dohod musí být uzavřeny písemně, nicméně, vzhledem k minimálním požadavkům zákoníku práce, jde v praxi o velmi jednoduché dokumenty. V potaz vezměte následující:
Dohoda o provedení práce (DPP)
DPP je možné uzavřít maximálně na 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Kromě stanovené doby by měla obsahovat výši odměny (nejčastěji formou hodinové sazby) a podmínky jejího poskytování, označení smluvních stran a vymezení pracovních povinností. Výhodou je, že může být sjednána obratem, umožňuje tedy prakticky okamžité plnění zadaných pracovních úkolů. Příjem z DPP se neuvádí v rámci daňového přiznání, přičemž pokud odměna činí do 10.000 Kč a poplatník nepodepsal prohlášení k dani, zdaňuje se taková dohoda 15% srážkovou daní, čímž jsou daňové povinnosti vypořádány.
Pokud se dostanete nad výše uvedenou částku, započítejte navíc ještě odvody na sociální a zdravotní pojištění. Za situace, kdy příjem z DPP činí do
10.000 Kč u jediného zaměstnavatele a poplatník naopak podepíše prohlášení k dani, je daň odváděna zálohově. Podepsané prohlášení umožňuje nad rámec uplatnit slevy na dani, ať už jde o slevu na studenta, základní slevu na poplatníka (v letošním roce ve výši 2.320 Kč), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
DPČ na rozdíl od DPP není limitována počtem hodin v kalendářním roce. Nelze ji ovšem vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení této podmínky se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů.
Ostatní náležitosti DPČ jsou pak obdobné těm vyžadovaným u DPP. Pakliže se nejedná o zaměstnání malého rozsahu (od roku 2021 jde o příjem nepřesahující 3.500 Kč v daném měsíci), příjmy z DPČ podléhají standardním odvodům sociálního a zdravotního pojištění jako klasický pracovní poměr. Od částky 3.501 Kč se pak v roce 2021 odvádí daň zálohově.
Podnikání nebo jiná samostatně výdělečná činnost
Podnikání ve zkratce znamená, že vykonáváte činnost za účelem dosažení zisku, na vlastní odpovědnost, náklady, riziko a pod vlastním jménem. Podnikatelská činnost je typická zejména pro osoby provozující zemědělskou výrobu, podnikající na základě živnostenského oprávnění, zapsané v obchodním rejstříku, pro tzv. svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci, veterinární lékaři, soudní znalci, tlumočníci atd.), umělecké profese a další.
Jestliže vám potenciální zaměstnavatel nabízí uplatnění, u něhož vyžaduje živnostenský list, zpozorněte. Za předpokladu, že vaše činnost vykazuje znaky závislé práce (tj. je vykonávána výlučně pro jednoho odběratele, s využitím jeho pracovních prostředků, nástrojů a prostor, dle jeho pokynů a jeho jménem, dlouhodobě), může docházet k tzv. švarcsystému, který není v České republice legální. Model švarcsystému volili někteří zaměstnavatelé ve snaze obejít daňové povinností a zákonné odvody za vlastní zaměstnance. V daném případě se proto vyplatí obezřetnost. V rámci švarcsystému nejenže přicházíte o ochranu garantovanou zákoníkem práce (formálně se totiž nacházíte v obchodním vztahu mezi podnikateli), rovněž se vystavujete pokutě až do výše 100 tisíc korun za účast na něm.
Podnikání se vyznačuje nezávislostí. OSVČ proto vždy odpovídá za vlastní odvody sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako za vypořádání daňových povinností. Dle vykonávané podnikatelské činnosti OSVČ určuje, zda povede účetnictví, daňovou evidenci či pouhou evidenci příjmů a pohledávek (tj. uplatňuje výdaje procentem z příjmu, laicky paušální výdaje).
Zajímá vás, kterou formu zvolit nebo jestli si ve vašem případě vůbec můžete vybrat? Sledujte naši Epizónovou právní rubriku. A nezapomeňte — až příště v inzerátu zahlédnete některou z oblíbených zkratek personalistů, k rychlé orientaci je tu náš seznam hlavních odlišností mezi zaměstnáním a samostatně výdělečnou činností.
Líbí se vám Epizóna, nový projekt Společnosti E? Podpořte nás jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem. Máte dotaz nebo konkrétní podnět? Napište nám na epizona@spolecnost-e.cz.
