Zapojte do výběrka člověka s epilepsií

Uchazeč, který vám svou diagnózu sdělí, přestože dle zákona nemusí, s vámi pravděpodobně chce jednat na rovinu. Jeho otevřenost lze vnímat jako vstřícné gesto. A to není vše. Představujeme vám další argumenty, proč člověka s epilepsií neposuzovat primárně dle jeho diagnózy a proč ho zapojit do výběrového řízení. Může pro vaši firmu být přínosem obdobně jako kdokoli jiný. Každý člověk má své klady i zápory, je jen otázkou, co převažuje.

Takto vypadá výběrové řízení u nás ve Společnosti E. Značnou část zaměstnanců zde tvoří lidé s epilepsií.

Každý z nás v životě potká spoustu různorodých lidí. Kdybychom si na základě krátkých rozhovorů s několika osobami měli vybrat, s kým pojedeme například na příští dovolenou, věřím, že volby by se podle subjektivních sympatií významně lišily.

Dejme tomu, že jste si na první dobrou vybrali člověka, se kterým je vám fajn a užíváte si příjemné společné chvíle. Obohacuje vám život, pomáhá v různých životních situacích a stojí při vás. Zkrátka jste rádi, že ho ve svém životě máte.

A pak najednou přijde den, kdy se vám onen přítel svěří, že má epilepsii. Je všemu konec? Byla vaše volba špatná? Byla to ztráta času? Nebo převažují pozitiva, která tento člověk do vašeho života přináší a stojí za to překonávat úskalí, která jeho onemocnění s sebou může nést? A co kdyby svou diagnózu oznámil ještě před prvním rozhovorem. Uskutečnil by se vůbec?

Možná, že kdybyste při výběru společníka na dovolenou předem věděli, že má některá osoba diagnostikovanou epilepsii, brali byste to při rozhodování v potaz. Možná byste ji rovnou vyřadili, stejně jako někteří z nás preventivně vyřazují osoby se zdravotním handicapem z výběrových řízení. Na co jsem se snažila poukázat, je, že může být ve výsledku výhrou dát někomu šanci i přesto, že se vám jakákoli konkrétní informace o jeho osobě nezdá.

Věřím, že klíčem ke spokojenosti v každém mezilidském vztahu je, aby byl pro obě strany přínosný a našly v něm to své, proč v něm setrvávají. A není podstatné, jedná-li se o vztah partnerský, přátelský nebo o vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Důvody, proč dát člověku s epilepsií šanci

Je možné, že někdy jakožto zaměstnavatelé nemáme při výběru svých podřízených a kolegů snadný úkol. Ano, je jednodušší vyselektovat si sektor uchazečů pouze na ty, u kterých na vás nevyskočí žádné „ale“. Jenže co když pro nás bude člověk s epilepsií pracovat mnohem lépe než jiný zaměstnanec, kterého žádný handicap netrápí?

Při zvažování, zda zahrnout do výběrového řízení i osoby se zdravotním handicapem, považuji za zásadní zhodnocení, zda je nabízená pracovní pozice pro osobu žijící s epilepsií vhodná z hlediska bezpečnosti. V případě, že ano, stanovme si, co od takového člověka vyžadujeme a v čem jsme ochotni vyjít vstříc.

Během pohovoru se můžeme zeptat, jak na tom uchazeč je, jak se jeho nemoc projevuje a do jaké míry by ovlivňovala výkon v zaměstnání. Na tom už se případně dá stavět slušná domluva.

Pokud jsme schopni si alespoň trochu konstruktivně odpovědět, existuje hned několik důvodů, proč do toho jít. Jsem si jistá, že důvody jsou to poměrně zásadní.

1. Osoba s diagnostikovanou epilepsií je člověk jako každý jiný — se svými klady i zápory. Na základě uvedené diagnózy, obzvláště u této nemoci, nemůžeme předem vědět, do jaké míry epilepsie život daného člověka ovlivňuje a jestli vůbec. Je totiž možné, že narazíme na jedince, u kterého byste si absolutně ničeho nevšimli.
2. Epilepsie je onemocnění stále stigmatizované a ukazuje se, že lidé mnohdy nemusí vědět, co vše obnáší. Osoby žijící s epilepsií se tak mohou v rámci hledání zaměstnání setkávat s negativními zkušenostmi. Je tudíž pravděpodobné, že si námi svěřené práce budou vážit a budou se ji snažit odvést co nejlépe.
3. Na základě vlastní zkušenosti se domnívám, že handicapované osoby obecně mají tendenci být k zaměstnavateli více loajální. Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím.
4. Epilepsie je neurologické onemocnění. U někoho zažitá informace, že epilepsie je primárně onemocněním duševním, se tedy nezakládá na pravdě. Je možné, že získáme na palubu člověka, jenž bude pro naši firmu velkým přínosem nejen v manuálních činnostech, ale také třeba v plánovacích, marketingových, vývojových či jinak intelektuálně náročných pozicích.
5. Domnívám se, že podílíme-li se na úspěšném začlenění osob s epilepsií do pracovní skupiny, vedlejším produktem může být její obohacení o nové vlastnosti. Různorodý kolektiv díky vybudované pospolitosti a lepší komunikaci odvádí efektivněji práci. Zaměstnanci si dokáží vyjít vstříc a pomoci jeden druhému.
6. V případě, že uchazeč má příslušným orgánem sociálního zabezpečení uznané zdravotní postižení či znevýhodnění, splníme si tím zákonem dané povinnosti ohledně zaměstnávání takto handicapovaných lidí a zároveň můžeme ušetřit na daních.
7. Nemohu vynechat dobrý pocit, jež podle mě zaměstnání člověka s epilepsií nabízí. Můžeme pomoci někomu, kdo má potíže najít pro sebe vhodnou pozici a zároveň rozšířit povědomí o nemoci, která neznamená jen silné záchvaty a pracovní neschopnost. Být v dnešní době společensky odpovědnou firmou je normální a v očích veřejnosti tímto může stoupnout v oblibě.

Lidé s epilepsií povětšinou znají povahu svého onemocnění a chtějí vykonávat pozice, na které stačí.

Rozumím důvodům, proč někteří zaměstnavatelé nechtějí osoby žijící s epilepsií zařazovat do výběrového řízení a v některých případech je toto rozhodnutí na místě. Pokud ale inzerát na nabízenou pozici vytvoříme správně, mělo by být jasné, zda je pro daného člověka vhodná, či ne. Tím bychom měli eliminovat počet přijatých životopisů těch, kteří vhodnými uchazeči nejsou.

Pokud žádné pádné důvody k vyřazení handicapovaných osob z výběrového řízení nejsou, pak radím, do toho! Můžeme tím rozhodně více získat než ztratit. Správně vedeným pohovorem a citlivou komunikací nelze nic zkazit. Výsledkem nám může být spokojenost na obou stranách.

Líbí se vám Epizóna, nový projekt Společnosti E? Podpořte nás jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem. Máte dotaz nebo konkrétní podnět? Napište nám na epizona@spolecnost-e.cz.