Právní opáčko — máte newslettery v souladu se zákonem?
Úřad pro ochranu osobních údajů rozeslal před pár dny aktualizaci nejčastějších dotazů v souvislosti s rozesíláním newsletterů. I když jsem ten zákon četl snad 100x, tak i přesto mě některé věci zaujaly a chtěl jsem se s vámi o ně podělit.
Na začátek jedno upozornění — protože se mi opakovaně stává, že to marketéři (a dokonce i firemní právníci) zaměňují: na posílání newsletterů se primárně vztahuje Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, což není to samé, jako GDPR — to totiž řeší “jen” ochranu osobních údajů (nejen ve spojení s posíláním newsletterů). Kolem GDPR byl loni velký hukot, tak si asi někdo mohl začít myslet, že už se musí řídit jen GDPR. Není to pravda.
Neskrývejte souhlas
Nedávno jsem řešil, že jedna firma chtěla při registraci do věrnostního klubu skrýt souhlas se zasíláním newsletterů (a mít ho defaultně zaškrtnutý). Myslím si, že bod 9 je v tomhle směru zcela jednoznačný: “zákazník musí mít možnost odmítnout souhlas s využitím svého elektronického kontaktu již při poskytnutí tohoto kontaktu”.
Double opt-in a uchovávání logů
Osobně považuju double opt-in za jeden z nejdůležitějších faktorů správného e-mail marketingu. A to nejen z pohledu práva, ale je to jediná cesta, jak předejít spamovým pastem (do kterých se chytají i velké ryby). Úřad sice bohužel neřekl, že je DOI povinný, ale doporučuje ho. Co považuju za důležité je důkazní břemeno — v případě problému je totiž povinnosti správce dokázat, že má souhlas v souladu s právem. Doporučenou cestou je uchovávání logů z prokliknutých DOI e-mailů (totéž jsme před pár dny řešili u jiného klienta).
Označení obchodního sdělení
Jedním z ne zrovna jasných požadavků zákona bylo “zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení”, aniž by specifikoval, co se myslí tím zřetelně a jasně. Jeden z výkladů byl, že se musí přidávat “OS” do předmětu nebo že v textu newsletteru musí být přesná formulace “obchodní sdělení”. Nově je možné používat běžně známé formulace, jako např. newsletter, novinky, akce, slevy, které ale musí být uvedeny “před adresou odesílatele nebo v předmětu zprávy tak, aby zcela jasně evokovaly, že se jedná o obchodní nabídku”.
Došlo tedy k uvolnění ve smyslu toho, jaká slova se můžou používat (můžete použít taková, která evokují, že se jedná o obchodní nabídku), na druhou stranu je nutné to označit buď v názvu odesílatele nebo v předmětu. Není přípustné mít toto označení jen v textu newsletteru.
Označení odesílatele
Další povinností je jasně označovat odesílatele zprávy (resp. toho, kdo má z obchodního sdělení prospěch) —některé výklady např. tvrdily, že musí být v textu uvedeno IČ, DIČ, adresa sídla a uvedení složky, se zápisem v obchodním rejstříku. Nic takového naštěstí nutné není — je nutné uvést přesné označení právnické nebo fyzické osoby (tj. název firmy), volitelně doplněné dalšími údaji (např. IČ, DIČ nebo sídlo firmy). Speciálně je tam zmíněno, že identifikace nesmí být skrytá až za odkazem, takže naše doporučení, jak formulovat patičky, zůstává (odkaz na názvu firmy vede na kompletní kontaktní informace):
Tento newsletter jsme Vám poslali na e‑mail james.smith@somedomain.com na základě Vašeho souhlasu.
Pokud už nechcete žádné akční nabídky dostávat, prosím odhlašte se zde.
© 2019, Etnetera Activate a.s., Jankovcova 1037/49, 170 00 Praha 7
Seznam robinsonů
Na závěr musím říct, že mě fakt pobavil pojem “seznam robinsonů” ve smyslu seznamu odhlášených příjemců. Zřejmě nejsem v oboru dostatečně dlouho, protože jsem se s tímhle pojmem setkal dneska poprvé a dost mě pobavil… :-)
Závěr
Rozhodně doporučuji si přečíst ty kompletní FAQ znovu a pořádně, ono se to opravdu hodí si čas od času osvěžit paměť…
