Etnetera sense
Published in

Etnetera sense

Step by step k novému produktu

V první řadě prosím — když stavíme nový produkt — snažme se primárně zlepšit svět — řešme reálné problémy a pomožme přinést nové a lepší řešení. Ať to, co děláme, má nějaký smysl ;).

Tím se dostáváme ke krokům, jak vytvořit nový produkt.

Krok 1 — správná definice problému

Pro správné nadefinování produktu musíme znát cílovou skupinu a jakou přidanou hodnotu jí chceme přinést (added value).

Bez pochopení problému, nepřijdeme s dobrým řešením.

Pokud má být produkt úspěšný, tak jedno nefunguje bez druhého.

Kdo je cílová skupina (tedy kdo zaplatí za řešení)? Jaký je reálný problém dané cílovky (který není už vyřešený jinak a lépe), a jaké je funkční řešení? Pokud se nedostaneme do sweet spotu added value (tedy průniku výše zmíněného), tak produkt selže, buď protože nezjistíme reálný problém, nevyřešíme problém, nebo nenajdeme nikoho, kdo řešení zaplatí.

Dobrý článek na toto téma například ZDE

Jak se dostat k problému:

  • Cílová skupina (kdo to je)
    Kdo by to měl koupit. Čím se daná cílová skupina vyznačuje, kde se pohybuje, co dělá, jaké má problémy.
  • Uživatel (kdo je potenciální uživatel)
    Kdo je uživatelem daného produktu, ne nutně je to cílová skupina (velmi klasický problém u rodičů a dětí. Jednoduše, kdo ten produkt bude reálně používat a proč).
  • Problém (co je přesně reálný problém)
    Často si myslíme, že problém je přeci jasný, nicméně zpravidla dojdeme k tomu, že u dané cílové skupiny existuje jiný problém, který je výrazně palčivější a měli bychom ho řešit jako první, nebo náš vymyšlený problém vlastně není problémem pro cílovou skupinu. Jj — je to zamotané.

Krok 2: Solution

Dalším krokem je navrhnout řešení daného problému. Řešení by mělo řešit hlavní a výrazný a jednoduše rozpoznatelný problém uživatelů.

Vytáhnu pár příkladů:

  • Problém — ve stáří nebudu mít dost peněz
  • Řešení — zpřístupním lidem investování novou aplikací

Je to ale to správné řešení? Je to ten hlavní problém?

Není problémem, to že si neuvědomuji, že nebudu mít ve stáří dost peněz, to že nerozumím financím, to že se nyní zadlužuji, to že se bojím toho co přijde a jsem z toho paralyzovaný?

A je to to správné řešen? To že dám někomu aplikaci? Bude jí umět používat, bude vědět, proč by jí měl používat, bude vědět, co je to investice, bude k tomu mít důvěru? Neutrácí nyní spíše za zbytečnosti? Bude mít prostředky na to vůbec investovat? Pokud ano, vydrží to až do důchodu?

Abych si toto ověřil, tak doporučuji do přemýšlení zařadit právě další krok.

Krok 3 — Value Proposition Design:

Ověření zda řeším správný problém správným řešením. Má to tedy nějakou naději na úspěch na trhu?

Proč se nejdříve neptáme zákazníků, co chtějí? Nejsou moc dobří v odpovědích. :)

Jak by řekl Henry Ford : „Kdybych se ptal lidí, co chtějí, řekli by mi, že rychlejšího koně.“

Pro definování market fitu našeho řešení nám slouží tzv. Value Proposition Design. Díváme se na zákazníka ze dvou pohledů.

Z pohledu zákazníkého profilu, jaké má:

  • Jobs To Do (co vše musí nyní udělat, aby dosáhl řešení svého problému)
  • Gains (co by pro něj zvýšilo hodnotu)
  • Pains (co negativního mu problém způsobuje)

Z pohledu našeho produktu

  • Co je produkt. (Co to je, co to dělá, co to nabízí)
  • Pain Relievers (jak odbourává či snižuje pains uživatele/zákazníka)
  • Gain Creators (co přináší zákazníkovi pozitivního)

Nedíváme se tedy přímo na potřeby zákazníků, ale jaké úkony nebo úkoly musí vykonat, aby problém vyřeši. Co ho na cestě brzdí nebo co mu překáží v úkolech, či co by byl pozitivní výsledek, kterého by chtěl dosáhnout.

Díky tomu jsme schopni definovat, kde nabízíme správné řešení, či vůbec řešíme správný problém. Často nám tato metoda ukáže, že to co jsme si mysleli je třeba správně, ale jsou zde mnohem zajímavější příležitosti, které bychom mohli vyřešit a třeba i efektivněji, nebo které bychom měli řešit jako první.

Hlavním výstupem je definování market fitu a potenciální definice Unique Selling Proposition — tedy propozice, co můj produkt nebo služba zákazníkům nabízí.

Příklad ZDE: https://www.youtube.com/watch?reload=9&v=ReM1uqmVfP0

Value Proposition Design původně vyvinutý a rozvynutý firmou Strategyzer

Tím se dostáváme k exekuci — jdeme produkt vyvíjet— jeee :)

Krok 4.1: POC

Máme vytvořený proof of concept? Jednoduchou ukázku řešení a zvalidované hlavní funkčnost — může řešení vůbec fungovat?

Existuje mnoho nástrojů jak vyzkoušet zda by řešení mohlo fungovat, aniž bych ho musel hned vyrobit/vyvinout.

  • nakreslím si obrazovky
  • udělám si klikatelnou prezentaci místo vývoje a otestuji možné řešení
  • využiji nějaký otevřený levný nástroj, který stačí pro otestování idee

Anebo krok 4.2: Prototyp — Design Sprint

Standardně vede k MVP či produktu cesta přes proof of concept a prototyp. Často je tento proces ale příliš dlouhý (a moc u toho přemýšlíme) a vývoj se stane rychle velmi robustním díky vymyšlení mnoho funkčnosti, která není testovaná se zákazníky a navíc bez správné komunikace a pitchingu (tedy jak prototyp zákazníkům správně představit).

Tento proces je možné zlepšit a zrychlit tzv. design sprintem, kdy se do krátkého času dostane ideace, vytvoření jednoho či více prototypů, vytvoření „reálné” customer journey a touchpontů a validace s potenciálními zákazníky.

Cílem design sprintu je vyřešit hlavní otazníky či hypotézy projektu.

Standardní proces je následující.

Samozřejmě proces není nutně rigidní a je možné si dle potřeby metodu upravit — cílem je jednoduše naplnit discovery fázi, návrhování, výběr nejlepších, prototyping a především ověření. Občas lze stihnout i za 3 dny. Nicméně ať 3 nebo 5 dní, tak se připravte, že toho zvládnete hodně — také je to velmi intenzivní.

Více ZDE: https://designsprint.cz/ (Naše Etneteří stránka)

či ZDE: https://www.thesprintbook.com/how („founder” metody)

V případě zájmu o větší detail doporučuji knížku Design Sprint od Jake Knapp

Krok 5: bájné MVP

Následně můžeme specifikovat přesně Minimim Viable Product (neboli MVP)

  • funkčnost
  • mapování zákaznické cesty produktu
  • touchpoints komunikace
  • návrh technického řešení
  • procesy (online a offline), které je potřeba vyřešit a nastavit

MVP není o kompletně funkčním produktu dovnitř, ale navenek. Jde nám zde primárně o spokojenost zákazníka a ověření našich hypotéz na trhu.

Více o MVP ZDE

Jakmile máme MVP, tak super. Dostaňme ho na trh, získejme feedback, upravujme/pivotujme a pokračujme v rozvoji.

Není od věci si jednou za čas všechny kroky zopakovat.

  • Nezměnila se cílová skupiny?
  • Nejsou další problémy?
  • Řeším pořád správný problém?
  • Nejsou už lepší řešení?
  • Mám dobrý market fit?

Takže na závěr znovu připomínám a prosím

  • chtít zlepšit svět (ať nám to dává smysl a naplňuje nás to)
  • řešit reálné problémy
  • navrhovat efektivní řešení
  • vyvíjet a iterovat efektivně (zdroje jsou vzácné — neplýtvejme jimi — včetně těmi osobními)

p.s. Žádný přístup by neměl být úplně rigidní — spíše je vždy třeba přemýšlet, co vše bych měl udělat abych byl co nejvíce efektivní. Just google it please :).

Chybělo vám něco, našli jste chybku (i mistr tesař se někdy utne), už nefunguje nějaký odkaz (stane se-opravím), máte nějaký konstruktivní feedback (tzn. pozitivní, ale i negativní)? Určitě dejte vědět. Budu rád za posun mých myšlenek.

--

--

We are here to make sense of your online activities.

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store
Filip Mandik

Filip Mandik

13 Followers

Jsem otec od rodiny, který si potřebuje občas utřídit myšlenky v dnešním komplexním světě plným otázek, které rozhodně nemají jednu správnou odpověď.