ArcGIS Pro — základy
V úvodní kapitole o softwaru ArcGIS Pro se podíváme na úplné začátky. Především na orientaci v uživatelském prostředí a základy vizualizace vrstev.
Před samotným začátkem si však vyzkoušejte, jak znáte kraje České republiky https://online.seterra.com/en/vgp/3088 a Slovenska https://online.seterra.com/en/vgp/3321.
Přihlášení
ArcGIS Pro je software s cloudovou licencí. Při jeho spuštění budete vyzváni k zadání přihlašovacího jména a hesla. Najděte položku s textem Your ArcGIS organization’s URL a zadejte “mendelu”. Tím budete přesměrováni na přihlášení přes vaše jméno a heslo jako do UISu.
Welcome
Jakmile se přihlásíte, uvítá vás obrazovka pro tvorbu a správu projektů.
Zde je možné vybrat několik možností jako tvorba nových projektů nebo otevření existujícího. Vyberte si možnost Blank, která vytvoří prázdný projekt. Projekt si dobře pojmenujte a umístěte ho tam, kde ho najdete.
Projekt slouží k organizaci práce. Obsahuje mnoho částí od map, scén, přes layouty až po samotná data, resp. odkazy na ně.
Uživatelské rozhraní
Uživatelské rozhraní se skládá z několika částí. Celé rozhraní je řešené přes tzv. Ribbon, který dobře znáte například z MS Office.
Hlavními části jsou:
- Záložky (Tabs) — zde najdeme většinu funkcí programu
- Contents — v podstatě seznam vrstev v mapě nebo scéně.
- View — aktuální náhled na mapu.
- Panely — nacházejí se na pravé straně obrazovky. Vždy nabízejí dodatečné funkce.
Tvorba nové mapy (a dalších věcí)
Základem celé práce v ArcGIS Pro je tvorba nového obsahu. Obsah může mít několik podob, ale v podstatě se jedná o následující:
- New Map — nová 2D mapa.
- New Global Scene — nová 3D mapa globálního rozsahu.
- New Local Scene — nová 3D mapa s lokálním rozsahem (může obsahovat lokální data, např. data pro ČR v souřadném systému pro ČR).
- New Stereo Map — stereoskopická mapa po projekci ve 3D.
- New Basemap — nová základní mapa, podkladová mapa.
Všechny tyto nabídky jsou součástí záložky Insert → New Map
Catalog
Základním panelem celého ArcGIS Pro je Catalog. Catalog slouží pro organizaci dat, jejich import, export a mnoho dalších operací. Zde najdete vaše geodatabáze, připojené složky a další.
Pojďme se podívat na základní položky catalogu:
- Maps — seznam map a scén v projektu.
- Toolboxes — naše scripty, pokročilejší funkce zpracování dat.
- Databases — geodatabáze. Budeme hodně používat.
- Styles — styly. Obsahují definice barev, symbolů,…
- Folders — připojené složky. Zde najdeme složky s daty, které chceme používat.
- Locators — služby pro geokódování.
Nyní si vytvořme vaši první mapu. Na záložce Insert klikněte na New Map. Mapa se přidá do seznamu map v catalogu a zároveň se zobrazí v panelu View. Zde budeme vždy vidět, jak mapa vypadá.
Přidání dat
Dřív nebo později si chceme do projektu přidat existující data. My budeme na cvičeních hodně využívat datovou sadu ArcČR® 500. V této datové sadě najdete mnoho geodat pro Českou republiku.
Datovou sadu si stáhněte a spusťe exe soubor. Data se Vám rozbalí do konkrétní složky, kde je vždy najdete. Nyní je potřeba je přidat do projekt. V Catalogu klikněte pravým tlačítkem na Folders a vyberte Add folder connection. Nyní vyberte složku, kam se datová sada nainstalovala.
V databázi AdministrativniCleneni_v13.gdb najděte vrstvu KrajePolygony. Vrstvu si tažením levého tlačítka myši přetáhněte do mapy.
Věnujte nějaký čas tomu, že si jednotlivé vrstvy projdete a podíváte se, co v nich vlastně je. Budeme je hodně potřebovat.
Navigace v mapě
Navigace v mapě je řešena přes záložku Map, v části Navigate.
Jednotlivá tlačítka mají následující funkce:
- Explore — běžná navigace pomocí myši. Kolečkem zoomujeme, levé tlačítko myši posouvá mapu, pravé tlačítko je detailnější zoom.
- Full extent — vidím celou oblast mapy (celá Země).
- Fixed zoom in — drobný zoom in.
- Fixed zoom out — drobný zoom out.
- Previous extent — vrácení k předchozímu pohledu.
- Next extent — znovu najet kamerou na minulý pohled.
- Bookmarks — záložky. Možnost vytvářet si konkrétní pohledy na na mapu.
- Go to XY — navigace na konkrétní místo podle definovaných souřadnic.
Tip: Když části Contents kliknete pravým tlačítkem na vrstvu, je tam položka Zoom to layer. Tím se vždy vrátí v mapě tak, aby byla vidět celá vrstva.
Nastavení barev (symbologie)
V gisovém žargonu se symbologií rozumí nastavení symbolů vrstvy. Tedy to, jak je vrstva vizualizována. Existuje několik možností, jak vrstvu obarvit a jakou dát například bodům ikonu.
Panel symbologie aktivujeme několika způsoby. Prvním je kliknutím na vrstvu a následně v záložce Appearance položka Symbology. Nebo přímo u vrstvy (v panelu Content) kliknutím na symbol (např. u polygonů je to rámeček s barvou).
V podstatě existují následující možnosti obarvení dat:
- Single Symbol — jeden symbol pro všechny objekty ve vrstvě. Např. všechny body mají jednu ikonu.
- Unique values — zbarvení objektů podle konkrétního atributu. V atributu se identifikují unikátní hodnoty a každé se přiřadí barva. Pozor na položku “all other values”. Obsahuje všechny objekty, které nespadly do definované kategorie.
- Graduated colors — rozdělení hodnot v atributu do tříd. Příkladem je přírůstek obyvatelstva. Objekty s kladnou hodnotou (s přírůstkem) budou zvýrazněny zeleně, objekty se zápornou hodnotou červeně.
- Graduated symbols — stejný princip jako u předchozí možnosti, ale pro bodové vrsty.
- Proportional symbols — nastavení symbolů podle velikosti atributu.
- Dot density — vytečkování mapy podle konkrétního atributu, resp. jeho velikosti. Jedná se o jiný způsob vizualizace polygonu.
- Dictionary — umožňuje vytvářet různé slovníky a pravidla pro zobrazení
Viditelnost vrstvy
U každé vrsvy můžeme upravovat její viditelnost. V podstatě se dá říct, že viditelnost lze upravit dvěma způsoby:
- průhlednost (transparency) — nastavíme průhlednost vrstvy. Užitečné především pro liniové a polygonové vrstvy. Průhlednost nastavíme po kliknutí na vrstvu v záložce Apparance → část Effects.
- Visibility Range — jedná se o velice běžno věc v GISech. Spočívá ve schování vrstvy v situacích, kdy není potřeba aby byla vidět.
Visibility Range
Na záložce Apparance → část Visibility Range můžeme nastavit dvě hodnoty:
- In Beyond — měřítko, od kterého je vrstva vidět.
- Out Bayond — měřítko, od kterého již vrstva vidět není.
Když chcete pochopit, jak funguje Visibility Range stačí si otevřít jakoukoliv mapu a začít na mapě celého světa. Nyní se začněte přibližovat blíže a blíže. Některé detaily se vám schovávají a některé naopak zobrazují. Na mapě světa nepotřebujete vidět polygony měst v ČR, nicméně při zobrazení České republiky se už tento detail hodí.
Visibility Range zrušíme pomocí tlačítka Clear Limits. Více zde.
Atributová tabulka
Jakákoliv geodata vždy mají dvě složky: prostorovou a atributovou. Prostorová říká, kde se objekt nachází. Ale nevíme, co to je za objekt. U atributové naopak víme co to je, ale nevíme, kde je.
V gisech se samozřejmě používá kombinace. Nyní se podívejme na atributovou složku. Každý objekt v ArcGIS Pro má atributy, minimálně vždy jeden (OBJECTID).
K atributům se dostaneme přes záložku Data (u konkrétní vrstvy) a Attribute table (nebo pravým tlačítkem myši u vrstvy).
Uvědomme si, že data musel někdo vyplnit. Mnohdy je za atributovými hodnotami více práce než se samotným zanesením objektů do mapy.
S tabulkou je možné dělat různé operace, např.:
- Vybrat konkrétní objekt (objekty) — kliknutí na šedý čtvereček vedle řádku v tabulce. Samozřejmě fungují klávesy Shift a Ctrl.
- Řadit podle atributu — kliknutím pravým tlačítkem myši na název sloupce (atributu).
- Přidat atribut — tlačítko Add.
- Smazat sloupec (atribut) — tlačítko Delete.
- Spočítat hodnotu atributu — tlačítko Calculate.
Úkol 1
Vytvořte mapu české republiky. Na mapě budou vidět:
- kraje ČR,
- dálnice,
- chráněné krajinné oblasti,
- hlavní dopravní letiště,
- státní hranice ČR.
Všechny tyto části musí být dobře viditelné a rozpoznatelné. Různým částem přidejte popisky, ale tak, aby jste nesnížili čitelnost mapy.
Úkol 2
Vytvořte mapu, která bude zobrazovat obce s rozšířenou působností podle počtu obyvatel. Nastavte si 4 třídy rozdělení. Při přiblížení k JMK (jihomoravský kraj) se zobrazí obce v JMK včetně názvů, dále vodní plochy a především hranice JMK.
Úkol 3
Vytvořte mapu, ve které bude perfektně vidět rozdělení krajů podle poměru počtu obyvatel k narozeným obyvatelům.