4 úrovně posunu kompetencí designérů
V Pábení potřebujeme prorůstově nastavené lidi. Proč? Vysvětluju to vcelku detailně v rozhovoru na Mladém podnikteli.
Otázka je, kam mají růst, aby se z nich stali designéři projektů, o kterých v Pábení mluvíme. Přemýšlím o tom asi takto:
Někde na začátku práce v Pábením se nově příchozí lidé do týmu snaží osedlat metody a designérský proces. A krom toho si musí postupně uvědomovat, že projekty mají své limity. Technické, personální a rozpočtové, časové.
Následně si začnou uvědomovat, kdy co použít. A taky jim dojde, že náš proces není vždy pro klienta ten pravý, protože neumí doručovat to, co projekt potřebuje. Někde tady designérům začne blikat i myšlenka:
No jo, já nemůžu klienta ohýbat k mému milovanému postupu, páč ten prostě není aplikovatelný a když ho aplikuju, udělám dobře sobě, ne jemu. Nemůžu z něj udělat vazala svého procesu.
Myslím, že to je první konzultanstké AHA.
Jakmile získají tenhle nadhled, začínají přemýšlet o tom, že mají oni i Pábení taky nějaký světonázor/vizi (vize světa bez balastu a s důrazem na užitečnost a teprve pak peníze — viz stejný rozhovor na Mladém podnikateli). A reflektovat si, kteří klienti do toho vlastně spadají a jak projekty nastavovat tak, abychom Pábení nelhali do kapsy.
Informace bokem: Osobně nevěřím, že diskuze nad vizí designérského studia může být opravdu upřímná v momentu, kdy v týmu nemá každý jednotlivec v hlavě srovnáno, kam chce on sám a co pro něj opravdu znamená, že je mu v práci dobře a nedělá opičí byznys.
Druhé konzultanstké AHA (plus designérská seniorita, jak ji potřebujeme v Pábení) pak přichází v momentu, kdy si designér uvědomí, že nemůže dělat klienta vazalem své osobní, potažmo firemní vize, maximálně může hledat klienty, kteří jsou podobní, jako on.
Klíčové je myslím uvědomění, že seniorní designér v Pábení:
- Chápe metody, proces a souvislosti.
- Soustředí se na delivery/implementaci.
- Má v hlavě srovnáno, co je pro něj samotného důležité.
- Chápe, kam a proč Pábení jde.
- Se vším výš popsaným nakládá uvážlivě a moudře.
Celá úvaha výš vychází z různých pozorování vlastních chyb. Toho, jak, co a kdy se nám na projektech daří anebo nedaří. A vlastně mě moc zajímá, jak to vnímáte vy v jiných firmách, s jinými procesy a postupy, s jinými vizemi. Povíte?
