7. Královéhradecká knihovnická konference na téma “Knihovny a školy”
19. listopadu se ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové konal 7. ročník Královéhradecké knihovnické konference aneb Kam kráčíš, knihovnictví… , tentokrát na téma knihovny a školy. Celý den, kterým provázela Eva Semrádová, se nesl v duchu zajímavých, informačně hodnotných přednášek. Program skvěle doplňovaly i moderní prostory knihovny a výborný catering.
Současná praxe a co s tím
Dopolední program, který byl zaměřen zejména na teoretickou rovinu problematiky, zahájila Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Svým vstupem otevřela otázku pozice učícího knihovníka v dnešním vzdělávacím prostředí. Představila také projekt „Co nebylo v učebnici“, jehož cílem je spolupráce knihovníků s učiteli různých stupňů vzdělávání ve 3 vzdělávacích modulech. Na jejich základě v současné době vzniká 9 vzdělávacích programů (16 vyučovacích hodin/program) v celkovém rozsahu 144 lekcí. Důležitou součástí projektu byla také evaluace. Projekt ukázal, že spolupráce knihoven se školami rozhodně smysl má a je potřeba ji dále rozvíjet a podporovat.
Následovala prezentace Mgr. Vladany Pillerové z Knihovnického institutu, která shrnovala výsledky výzkumu současného stavu spolupráce knihoven se školami. Výzkum se uskutečnil v červnu 2019, zúčastnilo se ho celkem 841 knihoven, převážně veřejných. Zjistilo se, že knihovna vykazuje v průměru 77 vzdělávacích akcí pro školy ročně. Knihovny dokážou kapacitně vyhovět poptávce škol po vzdělávacích programech, jdou však až na hranice svých možností. Problém se objevuje zejména u menších knihoven (do 500 obyvatel), z nichž 28% uvedlo, že jim kapacity nestačí. Výzkum se dále zaměřoval na obsah vzdělávacích aktivit, typ škol, se kterými spolupracují, formu výuky, evaluaci, odbornost zaměstnanců a překážky v provozování činnosti. Poukazuje také na činnosti, které by měly knihovny vylepšit. Výsledky výzkumu si můžete přečíst v dokumentu zde.
Dopoledne pokračovalo přednáškou Mgr. Petry Bubeníčkové Ph.D., která vyučuje na pedagogické fakultě Univerzity Hradce Králové a popisovala programy na podporu čtenářství, které vytvářejí pro školní třídy v Knihovně Města Hradce Králové její studenti v rámci plnění zkoušky. Koncepce těchto programů je velmi dobře promyšlená, a určitě zajímavá i pro knihovníky, kteří tomuto typu výuky v knihovně přihlížejí, podílejí se na evaluaci a mohou se inspirovat pro vzdělávací aktivity ve vlastní režii.
Blok zakončila Mgr. Vanda Vaníčková Ph.D. příspěvkem o mediální a digitální gramotnosti v knihovnách a kreativních způsobech, jak vytvářet lekce zaměřené tímto směrem. Upozornila, že by v lekcích rozhodně neměl být opomíjen Facebook, Instagram a další sociální sítě, které děti a mládež dnes aktivně využívají a je potřeba, aby s nimi uměli bezpečně zacházet. Také je důležité s nimi probírat aktuální mediální kauzy, aby dokázaly rozlišit mezi informací pravdivou a výmyslem. V její režii vznikl např. seminář „Most! — Máme ho rádi, ale proč vlastně?“, inspirovaný populárním českým seriálem Most a zaměřený právě na již zmíněné gramotnosti. Příspěvek byl obohacen i o tipy na stránky, které mohou pomoct při tvorbě vzdělávacích lekcí…
· Projekt Podpora práce učitelů
…a o tipy na knihy.
· Média, lži a příliš rychlý mozek
· Streampunkeři: YouTube a mediální rebelové
Dobrá praxe vzdělávání i podpory čtenářství
Po obědě byla zahájena druhá část konference, věnovaná spíše konkrétním aktivitám různých knihoven, tzv. prezentace dobré praxe.
Začala příspěvkem Michaely Haškové, pracovnice přímo z knihovny. Prezentovala programy, nabízené v loňském roce studentům a školám přímo SVHK. Velký zájem byl o programy pro studenty vysokých škol. Ty zahrnovaly nejen psaní odborných prací, vyhledávání a citování, ale také paměťové techniky pro efektivnější učení s certifikovanou lektorkou. Pro základní a střední školy byly připraveny programy ve spolupráci se Zvol si info nebo projektem Ověřeno. Zaměřují se také na paměťové techniky, psaní odborných prací (na středoškolské úrovni) a do vzdělávání zapojují i svou digitální knihovnu. Spolupráci se školami plánují dále zachovat a rozvíjet, seznam vzdělávacích aktivit najdete zde. Mimo jiné zorganizovali v knihovně setkání s učiteli, v jehož rámci se s pomocí knihovníků mohli učitelé poučit o současné dětské literatuře a moderních způsobech práce s knihou.
Program pokračoval prezentací Lucie Hudouskové o akci S knížkou v pohodě, která byla již potřetí realizována v Městské knihovně Rychnov nad Kněžnou. Akce se vyvinula z původního nápadu představit v knihovně regionální nakladatelství veřejnosti, nakonec z něj ale vyplynulo, že bude efektivnější zaměřit se přímo na dětské čtenáře. Akce je realizována ve spolupráci s nakladatelstvími prostřednictvím besed a autorských čtení s autory dětské literatury, výtvarných aktivit a knihařské dílny. Mezi školami má tento typ aktivit velký úspěch, kapacita jednotlivých programů bývá vždy rychle obsazená, v knihovně se vystřídá i 300 žáků za den.
Štafetu přednášejícího přebrala Mgr. Barbora Čižinská, ředitelka Knihovny města Hradce Králové. Představila projekt Festival školní četby, který v knihovně realizují. Festival je koncipován jako neformální odpoledne v rámci Týdne učitelů, kdy jsou v knihovně připraveny stánky s kvalitní, aktuální dětskou literaturou. Učitelé si je mohou prohlédnout a rozšířit si tak svůj rozhled o tom, co s dětmi číst a co jim ke čtení doporučovat. Mohou si odnést i seznam s názvem “Doporučená literatura”, dostupný také online.
Na téma kvalitní dětské literatury navázala paní ředitelka Městské knihovny ve Svitavách, Mgr. Marta Bauerová, s projektem Kufr plný knih, realizovaným díky Místnímu akčnímu plánu. Projekt probíhá tak, že každé zapojené dítě dostane každý měsíc 3 knihy, z nichž jednu, která ho nejvíc zaujme, si může nechat a zbylé dvě vrátí. Na konci školního roku má tak pro sebe 10 knih, čímž si tvoří hezký základ pro domácí dětskou knihovničku, což například rodiny s menším rozpočtem a zájmem o rozvoj čtenářské gramotnosti jistě ocení. Kromě toho provozuje knihovna ve svých prostorách také čtenářský klub pro děti od 2 do 8 let, fantasy klub pro děti od 8 do 12 let a filmový klub, v němž se promítají filmy vzniklé na základě literární předlohy.
Příspěvek Martina Slavíka z Městské knihovny Meziměstí se zabýval školním čtenářským projektem, vzniklým díky projektu Nové školy. Klub vede vždy jeden pedagog společně s knihovníkem, kteří se svými znalostmi vzájemně doplňují, a má u žáků velký úspěch. Každá schůzka klubu má tři části — napřed si děti mezi sebou povídají o tom, co čtou doma, následuje dílna čtení, kdy si samy v tichosti čtou ze svých knih a na některých schůzkách je součástí i čtenářská lekce. Druhá část slouží především k rozvoji čtenářské gramotnosti a pracuje s kreativními metodami, které nám pan Slavík ve své prezentaci také představil (např. podvojný deník, dopis postavě, zápis do deníčku apod.). Poslední část pak slouží jako doporučovací a má podněcovat k zájmu o další četbu. Čtenářský klub v Meziměstí je krásnou ukázkou toho, že i v menším městě se může knihovna aktivně zapojit do vzdělávacího procesu zábavným, kreativním způsobem. 😊
Konferenci zakončila Bc. Vladimíra Buchtová ze SVKHK výzvou k účasti v regionální kampani, která slouží k propagaci knihoven. Představila akce a činnosti, kterými se zapojila právě Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a zároveň uvedla téma na rok příští.
7. Královéhradecká se velice vydařila, příspěvky byly bohaté na informace a plné inspirace. Odjížděla jsem po exkurzi, která byla pro účastníky konference možná po skončení hlavního programu. Pokud jste na této konferenci ještě nebyli, určitě doporučuji její příští ročník navštívit. 😊
