David Černý: Etika umělé inteligence

Koncem listopadu loňského roku proběhla přednáška v rámci Bloku expertů na téma Etika umělé inteligence. Přednášejícím byl David Černý.

Přednáška pana Černého začala seznámením posluchačů se samotnou definicí umělé inteligence a následným rozdělením samotných umělých inteligencí.

„Definice umělé inteligence se dá vyjádřit tak, že je to inteligence, která je umělá, nebo-li oplývá schopností řešit problémy,“ zdůrazňuje Černý.

Dělení umělých inteligencí:

Úzká inteligence — za tuto inteligenci považujeme inteligenci, která dobře řeší jen určité, konkrétní problémy např. dobře hraje šachy, diagnostikuje choroby. V dnešní době máme několik výborných úzkých inteligencí, které dosahují perfektních výsledků, kterými přesahují člověka. Za zmínku stojí diagnostika chorob, nebo čtení rentgenových snímků.

Obecná inteligence — tato inteligence je definovaná jako inteligence, která se vyrovnává v situacích, které řeší člověk a vyrovná se mu. Obecná inteligence zatím neexistuje, jsou dohady o tom, jak vůbec bude vypadat.

Super inteligence — za tu se považuje inteligence natolik inteligentní, že ve všech oblastech přesahuje člověka a je naprostou záhadou do budoucnosti.

V případech obecné a super umělé inteligence nastává problém, že nikdo neví, jak se tyto inteligence budou chovat, vypadat a reagovat. Často se umělé inteligence spojují v souvislosti s robotikou.

Prvním velkým tématem přednášky byla Etika — ta je vnímána jako jednoduchý etický systém, který se zdá být pro umělou inteligenci extrémně vhodný — konsekvencialismus, nebo jeho konkrétnější verze jako utilitarismus. Konsekvencialismus je velice jednoduchá etická teorie, která říká, že jediným správným faktorem mezi člověkem, nebo umělou inteligencí jsou důsledky. Zatím se ale neví, jak tyto důsledky hodnotit. Existují proto i další faktory jako wellfare, utilitarismus, hedeonismus a preferencialismus.

Pan Černý se tak zabýval provázaností těchto faktorů, jež by stroje s umělou inteligencí měly použít. Jednalo se o určité hodnoty, které musí být brány v potaz, pro správné vyhodnocování a rozhodovaní — co je a není přípustné s ohledem na dané situace a fakta. Tyto faktory později znázornil na určitých příkladech.

Jako první příklad byl zvolen válečný stroj, který měl za úkol likvidaci konkrétních cílů. Jeho hlavním úkolem bylo sice zničení cíle, avšak musel zároveň brát v potaz, že by mohlo dojít ke zničení i jiných cílů, nebo ohrožení civilistů.

Druhým příkladem bylo téma autonomních automobilů. Za autonomní automobil se považuje autonomní stroj, který by měl posádku dopravit z bodu A do bodu B za všech podmínek. V této části došlo k seznámení s problémy, co všechno by se mohlo u autonomních automobilů očekávat.

Pro představu byly vybrány dopravní nehody, u kterých hraje největší roli lidský faktor, a to až přes 90%. Jako jedna z výhod budoucnosti se vlivem autonomních automobilů nabízí možnost snížení dopravních nehod, což je samo o sobě velkým etickým faktorem. Dle slov pana Černého totiž díky umělé inteligenci budou autonomní automobily zachraňovat životy.

Dále na tohle téma byly aplikovány příklady, ve kterých bude docházet k rozhodnutím, kdy autonomní automobil bude postaven do situace dopravní nehody. Volit pak bude mezi nárazem do stromu a nárazem do člověka, kdy autonomní automobil musí brát v úvahu i ohled na posádku.

Velmi zajímavou a diskutabilní částí byla situace, jak budeme nahlížet na dopravní nehodu autonomního automobilu, proti dopravní nehodě automobilu řízeného člověkem. I přes to, že autonomní automobil díky umělé inteligenci bude mít vyšší rychlost ve výpočtu rozhodování se a bude se snažit měnit trajektorie (ať už od jedné, nebo druhé překážky) tak budou mít lidé vůči těmto strojům velmi přísné morální postoje.

Velkým problémem bude, způsob určení, jak se tyto autonomní automobily v určitých situacích budou rozhodovat. Pan Černý se navíc snažil vysvětlit problémy, které mohou vzniknout, jakmile budou autonomní automobily pravděpodobně reagovat, dle jakých parametrů se budou rozhodovat, nebo jakou volbu si zvolí.

Třetím a posledním příkladem přednášky bylo seznámení se s umělou inteligencí u robotů. Zaměření se týkalo převážně robotických strojů v lékařském průmyslu a tzv. Sexbotech. U prvních jmenovaných byly popsány stroje, které plní svoji funkci v nemocnicích na operačních sálech, kde jsou velkou pomocí pro personál. U druhých jmenovaných se debata nesla ve smyslu soužití člověka s robotem, ke kterému by v budoucnosti mohlo dojít.

Závěr přednášky byl dle přednášejícího pana Černého spíše skeptického rázu, jelikož stále nemáme dostatečně dobré nástroje k posunu vpřed s umělou inteligencí. Stále se také vedou spory o tom, který z etických systémů by se měl používat, protože žádný není zcela bez problémů a bez chyb.