Dita Malečková : Digitální filosof

Dne 15.4.2021 přednášela paní doktorka Dita Malečková v Bloku expertů o svém projektu Digitální filozof, na kterém pracuje s magistrem Janem Tylem, který je expertem na strojové učení. Vystudovala klasickou filozofii a informační studia na UK FF a od roku 2019 pracuje na projektech využívající neuronové sítě, jako je projekt, o kterém se dnes bavíme. Zajímá se zejména o umělou inteligenci v kontextu s uměleckými experimenty, médii a technologiemi a v neposlední řadě etických otázek.

Digitální filozof vznikl ve spolupráci studentů FF UK a společnosti Alpha Industries, pod vedením Dity Malečkové. Náplní tohoto projektu je stvoření virtuálních osobností, jimiž jsou právě, jak už název projektu napovídá, „digitální filosofové“. Využívají neuronové sítě a jazykový model od Alpha Industries s názvem GPT-3. Cílem projektu je vidět spojení umělé inteligence s filozofií.

V první části přednášky se paní doktorka věnovala historii umělé inteligence, jelikož její kořeny jsou v historii opravdu hodně hluboko. Když v počátku lidstva začali lidé používat nástroje, už v těchto dobách se nedá inteligenci nazývat přirozenou. Když si rozebereme originální, nepřeložený název umělé inteligence, kterým je „Artifical Intelligence (AI)“, zjistíme, že slovo Art, které je součástí přídavného jména artificiální, vede k tvořivosti a dokonalosti výrazu. Byla také představena práce profesora filozofie médií Mattea Pasquinelliho. Poukazuje na prastaré kořeny zejména algoritmů a algoritmické historie a pracuje s náčrtem ohnivého oltáře. Algoritmy jsou přesné mechanické postupy, které jsou v kontextu s umělou inteligencí velice důležité.

Další oblastí umělé inteligence je strojové vidění, které je v jistém smyslu kopie lidského zpracování obrazu, který je umístěn do virtuálního prostoru výpočetní geometrie. Velice zajímavý projekt strojového vidění je od Benjamina Grossera a nese název Computers Watching Movies.

Zajímavým momentem ve vývoji umělé inteligence jsou neuronové sítě, které existovaly ve formě perceptronů, jejichž původcem byl Frank Rosenblatt. Neuronová síť je vlastně simulací lidského mozku, ale přesně řečeno je matematickou funkcí neuronů v lidském mozku. Další termín, který je třeba zmínit je „hluboké vidění“, které lze dobře ukázat na obrazech Vincenta Van Gogha. S přispěním neuronové sítě tvoří pocit halucinací. Umělci používají umělou inteligenci jako kreativního kolaborativního partnera, tato umělecká díla však můžou procházet sporem ohledně autorství.

První robotická autonomní umělkyně nese jméno AiDa a je příkladem umění tvořené umělou inteligencí. S pomocí neuronových sítí zvládne tvořit portréty, krajiny a další díla. Letos v létě bude mít dokonce svou první velkou výstavu v Londýně.

Závěrečná část přednášky byla věnována citátům filosofů týkajících se umělé inteligence a ukázce „digitálních lidí“, projektu společnosti Alpha Industries, která je založena na podobném principu. Je to vytváření modelových funkčních bytostí, které získaly lidskou podobu formou vizualizace.

Přednáška paní doktorky Malečkové byla dle mého názoru opravdu velkým přínosem pro všechny posluchače, tohle téma mě velice zaujalo a ukázalo mi, co všechno je pomocí umělé inteligence v dnešních dnech možné.