Jaké to je být na Erasmu v Oslu
Jaké je to vyrazit na půl roku do ciziny? Co vás čeká? Je škola náročná? V následujících odstavcích si můžete přečíst něco o tom, jak jsem doposud na Erasmu v Norsku bojovala já a zda by to třeba bylo zajímavé i pro vás.
Můj Erasmus je specifický v tom, že jsem nejela sama. Měly jsme to štěstí, že vybrali jak mě, tak i moji spolužačku; kamarádku, která studuje stejný obor jako já. Nakonec jsme tedy skončily jak ve stejné zemi, tak na stejné univerzitě, a dokonce i na stejných kolejích a ve stejné budově 😆 Možná si říkáte, že to už je možná trošku moc, a ono opravdu někdy je. Ale o tom třeba někdy jindy.
Do Osla jsme přiletěly hned ze začátku ledna, protože semestr tu začíná opravdu brzo. Tento fakt hodně ovlivnil naše první měsíce, protože jsme logicky ještě neměly ukončené všechny zkoušky na MUNI, a tak jsme v průběhu ledna i února víceméně pořád pracovaly na různých esejích a úkolech, abychom mohly ukončit semestr v Brně.
To ale neznamená, že bychom si počátky Erasmu neužily. Hned druhý týden si pro nás univerzita a její buddies (dobrovolníci, kteří novým studentům pomáhají s jejich počátky ve škole i ve městě, poradí v případě nouze, poskytnou pomoc) přichystali tolik možností, co podnikat, že jsme se nestačily divit. Kromě grilování u zamrzlého jezera, společného hraní her nebo ochutnávání nejrůznějších norských pochutin jsme zažily i tzv. scavenger hunt (tedy jakousi honbu za pokladem) nebo pořádnou mezinárodní party v našem apartmánu.
Ještě předtím, než jsme se ponořily do výše zmíněných aktivit, nás ale hned druhý den po příjezdu čekala první přednáška. Předmět nese název Information Retrieval a v současné době už jej můžu zhodnotit víc než na počátku semestru. Zpočátku mi totiž přednášky přišly docela zajímavé, ale postupem času, jak učitel začal zabředávat do stále větších detailů a technikalit, zjistila jsem, že tento předmět nebude nic pro mě. Jeho cílem je představit teorie, metody a modely pro konstrukci, používání a vyhodnocování systémů automatického vyhledávání informací. V předmětu jsou tedy kombinovány vstupy z lingvistiky, matematiky, statistiky či teorie informací.
Myslím, že je důležité zmínit, že jsme ve výběru předmětů neměly až takové možnosti. Na Katedře archivnictví, knihovní a informační vědy se totiž v magisterské profilaci vyučují pouze tři předměty, a z toho jeden z nich byl zrušen z důvodu nemoci lektorky.
Druhým předmětem, který jsme si zapsaly, je Knowledge Management & Information Behavior. Látka tohoto předmětu je z mého pohledu zajímavější, protože je zaměřena na informační potřeby jednotlivců a jejich chování při vyhledávání informací. Jeho výuka se sice koná pouze třikrát za semestr, zato ale celé tři dny po sobě, což je velmi náročné na udržení pozornosti. V obou předmětech se nám ale vyučující snaží dávat časté přestávky, což je skvělé — na to z MUNI nejsme zvyklí, že? Na druhou stranu je třeba zmínit, že hodiny tu netrvají standardních 90 minut. Information Retrieval se vyučuje každé úterý od 9 hodin do 12, Knowledge Management je vyučován zhruba od devíti hodin ráno do čtyř hodin do odpoledne.
Třetím a posledním předmětem, který tu studujeme, je samozřejmě norština. Dle mého názoru je určitě vhodné se základy jazyka země, do které jedete na delší dobu, naučit buď před samotným pobytem, nebo tedy až v rámci něj (jako my). Ať už se chcete zeptat na cestu nebo si objednat kávu, pár norských frází se vám jistě bude hodit, a troufnu si říct, že samotní Norové ocení už jen vaši snahu mluvit jejich jazykem. Kurz norštiny je docela intenzivní — výuku máme dvakrát do týdne, vždy na 105 minut. Díky této intenzitě jsme už ale schopní relativně dobře komunikovat: seznámit se, popsat svůj běžný týden, mluvit o své rodině nebo si objednat v kavárně.
Během našeho pobytu jsme také pochopitelně narazily na jisté rozdíly mezi českou a norskou kulturou, některé méně zajímavé, jiné zajímavější. Abych vás nalákala na další článek, uvedu pro zajímavost fakt, že Norové se poměrně neradi socializují. A víte, jaký je hlavní důvod? Protože oni se respektují. Nechtějí si navzájem zasahovat do osobní zóny. Nejen o tom, zda je těžké se s Nory seznamovat a zda jako cizinec v jejich zemi máte šanci dostat pozvánku na jejich párty, se dozvíte v jednom z dalších článků 😊
