Jak si ekologičtí aktivisté ověřují informace?

I v posledních měsících je hojně diskutovaným mediálním tématem klimatická krize, ekologický aktivismus a budoucnost naší planety. Tím vším se zabývá mezinárodní hnutí Extinction Rebellion původem z Británie. Mohli jste si jich všimnout na velkém množství originálně pojatých a nápadných akcí, které (nejen) v Brně pořádají za účelem upozornění na změnu klimatu a rizika, která to pro naši populaci může znamenat. V internetových diskuzích jsou ale označováni také za ekoteroristy či extremisty. Nás zajímalo toto hnutí spíše z hlediska práce s informacemi o tematice, které se věnují. Vyzpovídali jsme tedy jednu z jeho aktivních členek, Veroniku Fuxovou.

Veronika je již přes rok členkou hnutí Extinction Rebellion. Předtím půl roku působila jak aktivistka v Kolektivu pro zvířata, kde, jak již název hnutí napovídá, se zabývala organizací událostí, které měly zvířecí práva propagovat. V XR působí jako akční koordinátorka v národním týmu — designuje národní akce, má na starost podporu lokálních skupin a fundraising. Účastní se velkého množství akcí, do paměti se jí však nejvíce zapsaly tyto: „Nejvíc se mi zapsalo do paměti, když jsme tady v Brně měli postavenou šibenici a stáli jsme na blocích ledu, které se pod námi pomalu rozpouštěly, abychom upozornili na tání ledovců. Pak Pohřeb pro naše lesy, který pro mě byl hodně emotivní.“

Dohledávat si informace o problematice, kterou se hnutí Extinction Rebellion zabývá, je pro hnutí i Veroniku samotnou velmi důležité. Informace, kterých je v dnešní době opravdu mnoho, si poctivě ověřuje: „Snažím se hledat zdroje, které jsou nějakým způsobem vědecky ověřené, hodně mi v tom pomáhá takový návod, který sestavili právě studenti MU, „Surfařův průvodce“. Obsahuje základy toho, jak poznat dobrý zdroj nebo dobrý článek. Také když najdu nějakou informaci, tak se snažím zjistit, odkud vzešla, kde byl její původ. Když se k tomu dopátrám — když se mi to podaří — tak potom podle těch kritérií se snažím vyhodnotit, jestli je to důvěryhodné nebo ne.“ Jako důvěryhodný zdroj o klimatu pak doporučuje panel IPCC nebo český web Fakta o klimatu.

Problematika získávání informací a jejich věrohodnost je aktuálním tématem také v hnutí — nové členy se snaží informovat prostřednictvím přednášky Míříme k vyhynutí a co se s tím dá dělat. V rámci této problematiky se v hnutí řeší také různé, i protichůdné informace pojednávající o klimatu, jak říká Verča: „Určitě je důležité mít spoustu různých pohledů, a v těch zdrojích, studiích, které jsou ke klimatické krizi, to většinou tak je, že tam jsou informace, které jsou protichůdné. Jedny studie říkají, že v roce 2050 bude v Evropě počasí jako na Sahaře, jiné zdroje tvrdí, že tady bude naopak hrozná zima, protože golfský proud nebude fungovat tak, jak funguje. Jsou to předpovědi, nikdo neví, co se stane. Protichůdné informace tam budou vždycky, takže se je snažíme zahrnovat, vykládat a zajímat se o ně. Nejedeme si jenom svoje tunelové vidění.“

K podpoře aktivit hnutí Extinction Rebellion se můžou přidat také knihovny jakožto neutrální prostory pro vyjádření skupin s různými názory. Případně mohou pomoci i jiným způsobem: „Myslím si že, knihovny by se mohly nějakým způsobem stát součástí toho našeho prvního požadavku Tell the truth — Říkejte pravdu. Určitě by bylo fajn, kdyby nám pomohly hledat nebo přímo poskytovat místa, kde můžeme přednášky dělat, protože je děláme samozřejmě bez nároku na honorář. Pak nás mohou kontaktovat — rádi dodáme spoustu materiálů, už máme nějaké prochozené cestičky i knížku, finanční zdroje.“

A co by Veronika poradila lidem, kteří si chtějí o klimatu nějaké informace zjišťovat, ale jsou přehlceni?

„Určitě je dobré se nejdříve nadechnout a vydechnout. (smích) Vím, že těch informací je fakt hodně, ale myslím si, že základem je vybírat si už podle toho, kde se informace objeví. Nejen podle toho, jaký je jejich obsah. Pokud se jedná o web typu Sputnik, tak tam prostě asi člověk nepůjde hledat relevantní informace o klimatu. Prvním krokem je vždy podívat se, kde se informace vyskytla a potom až zkoumat, jaká vlastně je.“