Jana Línová: Přístupy městských samospráv k problematice bezbariérovosti

Na konci června proběhlo letošní v pořadí již šesté plánované setkání v rámci projektu Knihovna pro bezbariérové Brno. Tentokrát přednášela Jana Línová, která se věnovala tématu přístupu městských samospráv k problematice bezbariérovosti a také tomu, jakým způsobem je systematicky řešena bezbariérovost ve velkých městech.

V Knihovně pro bezbariérové Brno (https://www.kjm.cz/knihovna-pro-bezbarierove-brno) se každé poslední úterý v měsíci setkávají odborníci na témata bezbariérovosti a další lidé, mající k tématu blízko. Na přednášku pak naváže řízená diskuze, jejímž cílem je propojit nejrůznější typy aktérů zabývajících se přístupností prostoru, a především pak jejich know-how, jak odstraňovat bariéry ve městě, a zlepšovat tak kvalitu života lidí v něm.

Přednáška Jany Línové byla především o diplomové práci věnované porovnání přístupů čtyř městských samospráv k problematice bezbariérovosti. Jedná se o porovnání přístupu Prahy, Brna, Olomouce a Pardubic, jakožto čtyř největších měst České republiky, která se problematikou přístupnosti dlouhodobě zabývají. Posluchači se mohli dozvědět jakým způsobem je problematika bezbariérovosti v jednotlivých městech institucionalizována, jakým financována, pro koho je prostředí zpřístupňováno, pro koho nikoliv a jaké strategické vize či priority si jednotlivá města v otázce bezbariérovosti stanovila.

V současné situaci probíhá plánování dle potřeb majoritní společnosti. Podléhá tomu vyhláška 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, její dodržování však není nikterak vymáháno.

Mezi městské samosprávy, jež řeší systematicky otázku bezbariérovosti patří Olomouc s pracovní skupinou Projekt bezbariérová Olomouc, Pardubice se svou Komisí pro bezbariérovost, Praha mající Komisi Rady HMP pro Prahu bezbariérovou a otevřenou a Brno s Poradním sborem Rady města Brna pro bezbariérové Brno.

Jana Línová ve své přednášce popisuje i počátky systematického odstraňování bariér, jež nastaly na počátku 21. století z důvodu nedodržování vyhlášky a požadavky neziskových organizací. Apeluje, že důležitá je politická reprezentace a dále pak klíčový partner v rámci samosprávy.

Mezi hlavní myšlenky patří dodržování zákonných norem a povinností, koordinace aktivit na svých územích a šíření myšlenky bezbariérového prostoru do městských institucí. „Sdílení informací mezi všemi zapojenými subjekty je to nejcennější, co zde vzniká,“ popisuje Línová.

Mezi klíčové role projektů patří odborníci x „informátoři“. Účast v týmu je dobrovolná. Mezi nejdůležitější partnery pak patří dopravní podnik, či správce městských komunikací.

Co se týká ukotvení v rámci samosprávy, důležitá jsou různá umístění v rámci městské samosprávy a dále pak pracovní skupiny vs. oficiální poradní orgány Rady města.

Dle vyhlášky 398/2009 Sb. Má být prostor přístupný pro všechny. „Základním principem při efektivním odstraňování bariér je znalost základních potřeb cílové skupiny,“ říká Línová a dodává: „Je nutné porozumět těmto potřebám, aby nedocházelo ke špatné implementaci opatření, jež by mohla ve výsledku generovat nové bariéry.“ Mluvíme tedy o osobách s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním omezením, osobách v pokročilém věku, těhotných ženách, osobách doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let věku. Skutečná reflexe prostorových nároků cílových skupin? Výsledkem jsou diametrálně odlišné prostorové nároky.

Jak s nimi tedy správně pracovat? Nástrojů k odstraňování bariér je celá řada. Zahrnout můžeme strategické/koncepční dokumenty, vlastní rozpočty, rozpočty dotčených organizací, vnější zdroje: Evropské a státní programy podpory, Národní rozvojový program mobility, Státní fond dopravní infrastruktury, Grantové podpory, či účast v dalších poradních skupinách.

Typy činností patří primárně odstraňování bariér — nejčastěji zastávky MHD — bezbariérové přechody, koncepční a metodická činnost — nastavování procesů a spoluprací –mapování, dále pak osvětová činnost — zahrnující aktivity pro širokou veřejnost přibližující danou tématiku a různá aktivita jednotlivých činností.

Institucionální problémy jsou napříč samosprávami. Stavební úřad posuzuje nevyhovující projekty, řeší se i ochrana památkové péče.

Jak se inspirovat? Je třeba zvážit zapojení stavebního úřadu do týmu i zavedení základního plánu zimní údržby. V Brně se stále více do popředí dere osvětová činnost. A v neposlední řadě samozřejmě samotné know-how, které je však často nepřenositelné — vše je o lidech.

Robert Osman z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU a Ústavu geoniky AV ČR a současně člen poradního sboru dodává, že v další tvorbě programu jsou otevřeni návrhům i tipům od veřejnosti případně i účasti přímo na organizaci projektu. „Určitě bychom rádi, aby se zapojily také další obory a instituce, ať už z Pedagogické fakulty nebo Fakulty sociálních studií MU. Smysl by mělo i zahrnutí architektů třeba z VUT,“ říká Osman.

Celou přednášku Jany Línové můžete shlédnout zde: