Mariana Chytilová: Neslyšitelné bariéry v designu služeb, míst a lidských interakcí
Na konci listopadu proběhlo letošní v pořadí již deváté plánované setkání v rámci projektu Knihovna pro bezbariérové Brno. Tentokrát přednášela Mariana Chytilová, která se věnovala tématu neslyšitelných bariér v designu služeb, míst a lidských interakcí.
V Knihovně pro bezbariérové Brno se každé poslední úterý v měsíci setkávají odborníci na témata bezbariérovosti a další lidé, mající k tématu blízko. Na přednášku pak naváže řízená diskuze, jejímž cílem je propojit nejrůznější typy aktérů zabývajících se přístupností prostoru, a především pak jejich know-how, jak odstraňovat bariéry ve městě, a zlepšovat tak kvalitu života lidí v něm.
Přednáška paní Mariany Chytilové za doprovodu prezentace a tlumočníků pro neslyšící začala stručným úvodem o přístupnosti bariér, fyzických prostor, služeb a lidských interakcí. Poté navázala řízená diskuze, při které docházelo k postupnému vysvětlování, co si lidé představují pod pojmy jakou jsou: přístupnost, bezbariérovost, nebo při pohledu na piktogramy člověka na invalidním vozíku, schody, rampu, nebo výtah.
Prvním ze zmíněných hlavních bodů byly tzv. neslyšitelné bariéry, kdy byla posluchačům představena například indukční smyčka. Většina lidí tuší, že existuje, ale povětšinou neví, kde přesně se nachází. Dokonce ani samotní technici neví, jak ji zapojit, nebo otestovat, takže se vlastně nepoužívá.
Dalším z příkladů byly titulky v česky mluveném filmu. Rozebíralo se, zda jsou opravdu nezbytně nutné, když je film v českém jazyce, nebo online tlumočník, který by byl velkou pomocí při potřebných službách a informacích.
Paní Chytilová oslovila přítomné posluchače otázkou, zda se někdy s těmito nebo podobnými situacemi setkali a na chvíli tak vznikla otevřená debata.
Jeden z posluchačů vysvětlil, že je plně neslyšící a technické věci prakticky nevyužívá. Jediné, co využívá, je online tlumočník, kterého občas nalezne v některých z navštívených míst — jako je lékař nebo banka. Když už je tato služba přece jen k dispozici a chce ji dotyčný využít, lidé ji neumí zprovoznit a musí tak komunikovat přímo.
Další posluchačka se zmínila o problémech s indukční smyčkou na různých místech jako jsou kina, divadla nebo Městská knihovna v Praze, kde nejsou tyto smyčky přístupné, nebo je naopak obsluha neumí zprovoznit.
Vysvětleny byly i tzv. neviditelné bariéry, kterými se myslí bariéry, které jsou tvořené nedostatkem informací. Neví se jak a co v jakých příležitostech používat. Tyto tzv. neviditelné bariéry dle slov paní Chytilové míjíme na každodenní bázi my všichni. Nejedná se tak o problém pouze sluchově postižených, nebo neslyšících.
Paní Chytilová dále své posluchače zodpovídala sériemi otázek a pozorovala jejich reakce, aby později rozdělila posluchače do dvou skupin. Každá skupina měla za úkol sepsat bariéry, se kterými se každodenně setkává a následně proběhla diskuze v závislosti na řešení těchto problémů.
Zhruba v polovině přednášky byly posluchačům představeny 3 případové studie — CAMP (Centrum architektury a městského plánování), Tableto (čtenářská aplikace) a Festival jeden svět. Dle slov paní Chytilové: „Jedná se o případové studie ve vší své nedokonalosti a hledání, co přístupnost a přístupná služba vlastně je.“
Posledním tématem přednášky byl tzv. inkluzivní design, což je design, který se snaží najít více způsobů, jak využít určitých služeb, nebo více způsobů, jak se zapojit tak, aby to posloužilo všem.
Tohle téma bylo demonstrováno na následujících 6 bodech. Jaké jsou body vyčleňování — jsou to body za které se považovalo vysvětlení, co jsou to vlastně bariéry.
Identifikace situačních obtíží — jedná se o identifikaci, co vlastně může být zdrojem problémů. Jako příklad byla zvolena absence informací ve znakovém jazyce.
Rozpoznávaní osobních předsudků — v tomto bodu paní Chytilová uvedla příklad, kdy se může předpokládat, že neslyšící umí znakovou řeč, zároveň spolu s nimi je velká skupina lidí, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví v totálně slyšícím prostředí, ale zároveň znakový jazyk nepoužívají. A proto je důležité si připustit, že není řešením této skupině lidí předat psaný text, protože se najde skupina lidí, kteří tak neocení tlumočené akce. V takových případech je velmi oceňovaná možnost přepisovatelky výkladu.
Nabídnout různé způsoby zapojení — je to způsob, jakým se nabízí různé možnosti, jak vidět určité věci.
Nabídnout srovnatelný zážitek — tento bod byl prezentován na přikladu přístupu do divadla jak pro lidi bez hendikepu, tak pro lidi s invalidním vozíkem, kdy se posuzovaly rozdíly v cestě, možnostech a přístupu na dané místo.
Řešení pro jednoho rozšířit pro ostatní — v tomto bodu bylo velmi důležité uvědomění si, že ať už má člověk nějaké postižení, chce trávit den co nejvíce nezávisle, aby se nemusel dožadovat o pomoc, o radu, nebo o asistenci.
Závěrem přednášky pronesla paní Chytilová pár slov, kdy je velmi důležité si uvědomit, že přístupnost někdy není dokonalá a není nikdy rychle hotová, ale zároveň nás učí hledat nová řešení.
