O jazyce v kontextu doby

8. října 2019 se v pražském kině Bio OKO pořádala konference Kontext 2019. Odborníci napříč obory vystoupili s přednáškami o jazyce, literatuře, poezii, reklamním textu, fake news i jazyce umělé inteligence. Dostat na jedno místo různé textaře i formáty a propojit je, se pokusili Pavel Sobek a Anna Štičková, organizátoři akce. Program byl opravdu nadupaný. V článku najdete to nejdůležitější z celého dne.

Reklamní a mediální jazyk

O tom, jak se proměnil obsah i forma reklamy, promluvil Martin Charvát ve své přednášce Reklamní text v průběhu času. Od průmyslového básníka Járy Cimrmana se dostal až k základním formátům dnešní reklamy. Vysvětlil, že nedostatek českých pojmů v reklamě je zapříčiněn především totalitními režimy, které svobodnou reklamu zakazovaly (jo, tentokrát za to nemůže Kalousek). Od té doby, co si můžeme dělat reklamy skoro na cokoliv, prošla marketingová komunikace značným vývojem. Ten směřoval hlavně k jednoduchosti. Dnes na nás působí až 7 tisíc reklam za den, nikdo nemá čas si všimnout všech, natož je číst. Text je tudíž nahrazován vizuálem. Na jednoduchost vsadila třeba i firma Heinz, která kdesi v Anglii umístila billboard, na němž byl pouze obrázek majonézy Heinz. Nic víc. Těžko říct, jestli by měl billboard takový úspěch, kdyby u něj několik měsíců neseděl cirkusový artista a celý ho nesežral.

Že se jazyk podezřele podobá zombie viru, prokázali během své přednášky Štefan Švec a Jan Studnička. Jazyk vás totiž ovládne, využije jako hostitele a šíří se dál. Vlastně mu sloužíte jenom k další replikaci. Taky vás nikdy nenapadlo, že byste mohli být zneužiti jazykem? Naštěstí vás nepokouše (spíš vy jeho?). Na zombie jazykový virus existuje velice jednoduchý test. Pokud se ve vašich textech objevuje nadměrné množství otřepaných frází a klišé nebo používáte „na jednom místě“ či „více než“, je velká šance, že test je pozitivní. Gratulujeme! Klube se z vás zombie.

Literární část

Petr Borkovec se v literární části pokusil přimět báseň ke komunikaci. Před publikum předstoupil s referátem na téma Básni, řekni něco. Popisoval především to, jak ne něj jazyk působí. Že jazyk píše jeho, nikoliv naopak. Že na začátku básně nemusí mít žádnou myšlenku, kterou by chtěl sdělit. Jazyk společně s rytmem totiž sami nabízejí různá pokračování i konce. Praktická rada ze života: Pokud jste na psaní závislí, nepijte při tom. Dvě závislosti by se totiž mohly navzájem vyrušit. Škoda.

Překladatelka Anna Kareninová, která paradoxně dala českou podobu filmové adaptaci Anny Kareniny, vystoupila s přednáškou Proměny jazyka a textu v překladech za posledních 30 let. Že překlad může být ovlivněn nejen autorským stylem ale i dobou, ukázala třeba na příkladu Božské komedie a nápisu nad pekelnou branou.

Mnou jde se do tmy města bolestného,
mnou jde se do bolesti nekončící;
mnou jde se v místa lidu ztraceného.

(Karel Vrátný, 1929)

Mnou vchází se do trýznivého města,
Mnou vchází se do věčné bolesti,
Mnou vchází se k tem, jež Bůh věčně trestá.

(Vladimír Mikeš, 80. léta)

Stejná předloha. Stejná pekelná brána. 50 let časový odstup.

Současný jazyk a Korpus

O současné mediální češtině promluvila na konferenci Lucie Jílková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Ono médium v tomto případě zastupuje Česká televize, která si pravidelně nechává vypracovat zhodnocení jazykové úrovně pořadů právě Ústavem pro jazyk český. Jaké jazykové nešvary se tedy dostávají do vysílání Čétéčka? Jedná se především o využívání obecné češtiny a mísení spisovného jazyka a nářečí. Co myslíte, odpustíme jim to?

Lingvistka Lucie Lukešová se ve své přednášce zaměřila na korpus. Ne, nejde o dorty. Nýbrž o Český národní korpus. Elektronický soubor psaného i spontánního mluveného jazyka, v němž lze vyhledávat různé jazykové jevy. Jednoduché vyhledávání v korpusech pak hravě zvládne appka KonText. A jestli vás zajímá, jaké je nejpoužívanější slovo v mluvené češtině (to se v korpusu také dozvíte), jedná se o „to“. Teď můžete v klidu umřít.

Jazyk písňového textu

Tomáš Belko se ve své přednášce Improvizace o psaní pokusil zdůraznit podobnost mezi texty a hudbou. Své argumenty přesvědčivě podpořil i hrou na klarinet. A od hudby to už byl jen krůček k tanci. Představte si jakoukoliv známou báseň. Cítíte ten rytmus? Nepřipomíná vám to taneční parket?

Spisovatel, esejista, textař a kandidát na prezidenta v jedné osobě — Michal Horáček si na Kontext 2019 připravil přednášku Rytmus a rým, ve které se pokusil přiblížit tradici vázané řeči nejen v české poezii. Učinil tak na různých příkladech ze starověké i novodobé historie a mnoha citacích v latině.

Nové trendy — Jazyk fake news a robotický jazyk

O fake news a sociální realitě přednášel na Kontextu publicista a mluvčí českých elfů Bob Kartous. Sociální realita se dá snadno popsat tzv. Thomasovým teorémem (tady se Wiki může), který zjednodušeně říká, že pokud se více lidí na něčem shodne, stává se to skutečností. V době přehlcení informacemi a šíření dezinformací poměrně nepříjemné, nemyslíte? Fake news se totiž velmi snadno mohou stát sociální realitou.

Konferenci zakončil svou přednáškou Robotický jazyk Jiří Materna, odborník na strojové učení. Kromě vysvětlování toho, jak funguje strojové učení nebo neuronová síť (nic, co bychom neznali), představil pan Materna také „svou“ sbírku básní Poezie umělého světa. Sám ji nenapsal. Napsala je neuronová síť, kterou pro tuto činnost natrénoval. Ukázalo se, že taková neuronová síť by byla schopná i celkem slušně zastoupit Donalda Trumpa na sociálních sítích. Snadno se dá totiž zneužít pro generování a následné šíření poměrně přesvědčivých fake news (neuronová síť, ne Donald Trump).

Ukázka z knihy Poezie umělého světa:

IMAGINACE

V pivu je poezie
Jako jsou motýli v housenkách
Popelník je pro prach
A strach

Neboj se vidět a tvořit
Spoutané srdce je hrob

VESMÍR

Láska je jako hvězdná obloha
Pocit nekonečna
Jediná ukončí zlo
Co tě tak trápí

Záměrně zde není uvedena citace ve formátu ISO 690 😊 Jiří Materna totiž sám sebe nepovažuje za autora sbírky. Jak byste tedy knihu citovali vy?