Překážky ve světě beze zvuku

29. října 2019 se v Knihovně Jiřího Mahena uskutečnilo již osmé setkání z projektu Knihovna pro bezbariérové Brno. O své zkušenosti se podělila Mgr. Jana Havlová, jako uživatelka kochleárního implantátu. Pro celou přednášku byl zajištěn přepis mluvené řeči Střediskem Teiresiás a Unií neslyšících překlad do českého znakového jazyka. Prostory a techniku včetně indukční smyčky poskytla Knihovna Jiřího Mahena.

Terminologie

V případě sluchového postižení se často odlišují neslyšící a Neslyšící. Neslyšící jsou členy kulturní a jazykové menšiny, jejichž jazykem je znakový jazyk. Osoby neslyšící jsou ty, kterým jejich sluchové postižení neumožňuje porozumět mluvené řeči prostřednictvím sluchu. Velký pozor je třeba si dávat také na termín hluchoněmí. Některým se může zdát jako vhodný. Osoby se sluchovým postižením však uráží. Mluvit mohou, ale nechtějí, jelikož sami sebe neslyší.

Sluchové postižení a bariéry

S jakými bariérami se sluchově postižení setkávají v běžném životě? Bohužel, stále je jich nesčetné množství. Byť se mohou zdát slyšícím osobám jako banální, pro neslyšící se jedná o překážky zásadně ovlivňující jejich běžné fungování ve společnosti. Často si ani neuvědomujeme, jak by se všední činnosti mohly stát náročnými, kdyby najednou někdo vypnul zvuk. Třeba taková telefonická objednávka jídla nebo návštěva lékaře se pak zdá jako nepředstavitelný úkol. Navíc vás jich během dne čeká hned několik. Ve službách a veřejném prostoru se totiž na sluchově postižené často nebere ohled.

Mgr. Jana Havlová je v současnosti doktorandkou na Katedře pracovního práva Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. Narodila se jako neslyšící dítě neslyšícím rodičům, kteří se rozhodli nechat jí ve čtyřech letech zavést kochleární implantát, elektronické zařízení, které zastává funkci poškozených částí vnitřního ucha. Se znalostí českého znakového jazyka i mluveného a psaného českého jazyka Jana úspěšně absolvovala osmileté gymnázium a následně i magisterský program na PrF MU. Byť si Jana jde úspěšně za svými sny, naráží denně na mnohé překážky, které jí i dalším sluchově postiženým značně komplikují život.

Mezi příklady, které Jana během své přednášky zmínila patří mimo jiné třeba cestování MHD. Pro neslyšícího je velkou výhodou, že jsou v prostředcích hromadné dopravy umístěny televize s jednotlivými zastávkami. O změně trasy nebo nutnosti opuštění vozu však informuje pouze zvuková nahrávka. Představte si návštěvu u doktora nebo v nemocnici. Sedíte v čekárně, sestřička vyvolává vaše jméno. To je naprosto v pořádku. Když slyšíte. Jenže někteří neslyší. Neslyší budík, telefon, zvonek, klepání ani požární poplach.

Samozřejmě se najdou i prostředky, které sluchově postiženým život usnadňují . Ať už jsou to online aplikace pro tlumočení z mluvené řeči do znakového jazyka a naopak, vibrující volanty zastupující zvukový signál parkovacího senzoru nebo obyčejné samoobslužné kiosky. Zkuste si představit, že by najednou někdo vypnul zvuk. Co by pro vás bylo překážkou? A co by vás potěšilo?

Jak správně zatleskat neslyšícímu se dozvíte ve videu.