Rudá síla má zelenou. Čeká bílou sílu červená?

Publikováno 28.1.2010

Ke Dni památky obětí holokaustu přišel pěkný dárek: soud zrušil rozhodnutí o rozpuštění Svazu komunistické mládeže. Dárek opepřil podivným vysvětlením: je třeba zkoumat, jestli ti mladí komunisté představují reálné nebezpečí pro současnou demokratickou společnost.

To jistě nepředstavují.

Není tedy asi žádný důvod je rozpouštět. Jenže Dělnická strana, jejíž věc u soudu právě běží, také nepředstavuje žádné nebezpečí pro demokratickou společnost. Že by se moci chopili komunisté či neonacisté, zatím nehrozí. Soudy by tedy měly měřit stejně komunistům jako nacistům. Mladí komunisté chtějí lidem sebrat soukromý majetek, neonacisté chystají svá opatření proti Romům, homosexuálům, Židům, narkomanům, anarchistům a ostatním, které bílá síla označí. Soudy musí zvážit, jestli je odstranění soukromého vlastnictví a soukromých vlastníků stejná hrozba jako odstranění lidí, které bílá síla označí za nežádoucí. Bylo by divné, aby se jedno (bílá síla) považovalo za nebezpečné, druhé (rudá síla) nikoliv. Zkoumání hrozby pro demokratickou společnost vrhá podezřelé světlo i na norimberský proces. Po válce nacismus žádné nebezpečí už nepředstavoval. A přesto se věšelo.