Ars Electronica 2017: Pohled do budoucnosti

Light Scale II. Credit: Tom Mesic

Ars Electronica je festival nových médií v rakouském Linzu, kterého historie sahá až do roku 1979. Prakticky od počátku své existence se snaží o mapovaní průniků mezi uměním, vědou a technologiemi, v centru záujmu ale vždy zůstává člověk a společnost. V roce 2017 byla hlavní témou festivalu “Artificial Intelligence: The Other I”, čili “Umělá inteligence: Druhé Já”, co samozřejmě slibovalo zajímavý obsah a také se to podle mně hodně povedlo. Jen pár čísel pro představu o rozměru a rozsahu festivalu: 5 dnů, 12 lokací, 1000+ vystavujících umělců, 80.000m2, 600+ eventů, performancí, workshopů, přednášek a 100.000+ návštevníků. Čísla mohou svádět k dojmu, že se jedná o monstrózní akci s neduhy, jaké známe z komerčních akcí. Není tomu tak, protože festival je organizačne výborně zvládnutý a také publikum festivalu je mimořádně vyspělé. Pro představu se oplatí shlédnout video nebo galerii s výběrem nejzajímavějších momentů, pro pár mojich impresí, čtete dál…

Technologie-člověk-vzdělávání

Ars Electronica má ambici být showcase nejnovějších uměleckých, technologických i sociálních trendů a dá se říct, že se to hodně daří a je náhledem do bližší i vzdálenejší budoucnosti.

Technologie jako VR, AR, AI již nejsou jen experimentální záležitostí ale stávají se doslova mainstreamem. Virtuální a rozšířená realita již nebyli užívaný pro jakýsi laciný wow efekt, ale jako prostředek intenzivnejšího, hlubšího prožitku. Když se dívate jak senioři hrají Pac-mana v Hololens brýlých, sledujete děti ponořené do programování v rámci hackatonu BR41N.IO (The Brain-Computer Interface) nebo na monitoru sledujete jak přemýšlí umělá inteligence flyAI, dojde vám, že technologická budoucnost nemusí byť nutně dystopická. I když zajímavým příspěvkem k dystopiánské představě budoucnosti byla výstava “The Turnton Docklands”, která nabízela spekulativní a trochu depresivní pohled na svět v roce 2047. Nicméně skutečne již otázka nestojí, zda používat technologie, spíše by jsme si měli klást otázku jak je používat, aby to bylo přínosné a prospěšné.

Člověk a jeho interakce s roboty, digitálním světem, umělou bytostí je tradičním tématem Ars Electronica a v letošním vydání byl na to kladen zvláštní důraz. Byla možnost shlédnou tanec s prvky AR, robota malujícího abstraktní obrazy na základě interakcí s publikem, Samanthu — sexuálního robota, který umí reagovat na lidskou sexualitu, nebo třeba KittyAI, virtuální kočku s umělou inteligencí, která se chce v roce 2039 politicky angažovat jako první ne-lidský politik. Ukazuje se, že krom mezilidských vztahů se budeme brzo hodně věnovat také vztahům s umělými bytostmi. Jak ukázalo mnoho vystavěných projektů, bude to zábavné, poučné, rozhodně neobvyklé, ale možná i trochu nebezpečné.

Vzdělávání se na mou radost prolíná celým programem festivalu. Edukativní charakter byl všudepřítomen, od workshopů, přednášek, diskuzí, guidetours, až po samotné artefakty. Totiž téměř u každého vystavného exponátu, jste měli možnost potkat se a popovídat si s autorem/autormi. Popisy, informace i samotné instalace byli prezentovány tak, aby bylo možné poznat, jak to funguje a vyhnout se tak “black box efektu”. Několik projektů se věnovalo přímo inovacím ve vzdělávaní, např. Teaching City, projekt, který využíva interakci člověka s městem na edukaci. Enviromentálnímu vzdělávaní byla věnovaná speciální výstava Feminist Climate Change. Velmi zajímavý byl projekt věnující se biotechnológiím Semiotics of the Laboratory, kde samotný labák byl prezentován jako artefakt a tak dále. Samotné Ars Electronica Centre v Linzu má celoroční provoz a ne náhodou je jeho hlavní náplní právě vzdělávání a stojí za návštěvu i v čase mimo konání festivalu.

Využívaní interakcí, možností si všechno osahat, vyzkoušet je velkou inspirací pro vzdělávání v 21. století. Také využívaní kreativity i umělecké prvky je něco, čemu by jsme měli věnovat více pozornosti. Multidisciplinarita a hledání průniků, mezi vědou, uměním, technologiemi jsou mimořádně inspirativní a každému, kdo se věnuje těmto oblastem mohu festivat Ars Electronica jen doporučit.

Pro mně osobně byl silným zážitkem pozorovat kluka ve věku 5 let, který jěště neuměl ani číst, ale sebajistě programoval instrukce pro robota, až jsem si položil otázku: Hele a proč vlastně jěště stále neovládáš pořádne některý z programovacích jazyků? A jak jste na to vy? :)