Český portál pro e-government
Zadání znělo jasně. Napište přípravu o e-governmentu. Já bych si nechtěl stěžovat, ale po pročtení nabízených zdrojů mi přijde, že my to u nás prostě nějak neumíme. Dokonce nás v open data indexu poráží o pět příček i Slovensko. A to si nemyslím, že by jejich momentální vláda zrovna dvakrát nahrávala otevírání dat a nahlížení pod pokličku fungování státu.
Jakub Čížek v jednom z doporučených zdrojů naráží na to, že u nás otevřená data do jisté míry máme. Problém je v tom, že máme zastaralý přístup k jejich zveřejňování. Pokud bych měl srovnat digitalizaci české státní správy a českého knihovnictví, řekl bych, že by se náš stát mohl od knihovníků učit. Kdo ho ještě neznáte, mrkněte na portál Knihovny.cz. Netvrdím, že je tento portál bez chyb, ale je to krok správným směrem. Pokud bychom něco podobného zavedli pro státní správu, otevřeli bychom si web, který by nám přehledně zpřístupnil všechny zveřejněné informace na jednom místě. Mohli bychom si například procházet zápisy ze zasedání rady města pode data nebo nechat všechny zápisy prohledat a najít v nich jen klíčová slova. Po přihlášení a ověření naší identity bychom se mohli objednat k lékaři, podat daňové prohlášení nebo volit prezidenta.
V Estonsku je tráva zelenější a všichni mohou volit, hlasovat a přistupovat k datům o svých městech i o sobě jen díky občanskému průkazu. A já si myslím, že by něco takového v Česku projít nemohlo. Nevím kolik lidí nosí svůj PIN ke kartě napsaný na lístečku ve stejné peněžence, ve které má i kartu. Ale dovedu si představit, že by stejní lidé měli napsané i heslo ke svojí občance přímo na ní. A to pak prostě nechcete ztratit peněženku. Osobně raději dám přednost nejednotnému systému, ve kterém potřebuji ke každé službě zvláštní heslo, než abych se bál, že někdo prolomí to jedno, které mám ke všemu. Napadá mě ale, že by celkem dobře mohl fungovat vícestupňový systém pro ověřování identity, který známe třeba právě z internetového bankovnictví. Člověk by pak sice musel po zadání hesla ještě napsat kód, který mu došel SMS zprávou, ale za zvýšení bezpečnosti účtu to podle mého názoru stojí.
Bezpečnost je podle mě zásadní otázkou, na kterou je třeba brát ohled při vývoji takového jednotného systému státní správy. Na druhou stranu by bylo asi zajímavé zhodnotit, jak moc jsou portály státní správy napadány nyní a jestli má otevřenost dat na tento jev vliv. Studie této problematiky by mohla být velmi užitečným argumentem proč data (ne)zveřejňovat v dostupné formě. Když se nad tím zamyslíme, můžeme najít i spoustu pozitivních důvodů, proč data zveřejňovat. Novináři a analytici by mohli rychleji a efektivněji vyvracet a poukazovat na případné manipulativní vykládání dat. Mohly by vznikat jednoduché infografiky a aplikace vizualizující data ve formě, ve které by se mohli vyznat i lidé, kteří mají problém pochopit data v klasických tabulkách. Lidé by mohli rychleji reagovat na případné chystané změny v zákonech a připomínkovat je. To by mohlo dát politikům cennou zpětnou vazbu na připravované zákony, které by mohly jít ke schválení kvalitněji zpracované.
Abych shrnul, co mi z pročtených materiálů vyplývá: Česko na tom s otevřeností dat vlastně není špatně. Zatím jsme ale nedokázali lidem tato data podat v uživatelsky přívětivé formě. Jednotná brána pro e-government je dobrý nápad, který bohužel není zatím platný v praxi a knihovnictví je v tomto ohledu před státem napřed. Souhlasím s myšlenkou, že bychom se měli inspirovat u států jako je například všude zmiňované Estonsko, které jsou v této oblasti před námi. Další velice důležitou otázkou, kterou bychom se v tomto ohledu měli zabývat, je bezpečnost. To je asi vše, co mě napadá v návaznosti na téma a prostudované materiály.
