Čtenářství v digitálním věku?

Téma, které ve mě vyvolává znechucení. Respektive ne samotné téma, ale některé názory lidí. Mám na mysli generické názory typu “dříve se četlo více a lidé byly vzdělanější”. Jasně! A pivo bylo levnější, v hospodách se smělo kouřit a dětské tábory byly zadarmo. Zdá se mi to jako názor, se kterým je velice snadné a hlavně hodně pohodlné se ztotožnit. Nevyžaduje moc zamyšlení, nezohledňuje pokrok ani dobový kontext.

Doba

Bylo by naivní myslet si, že je stejná doba, jako před sto lety. Pokrok a vývoj se pořád zrychlují a vlastně nelze už ani říci, před deseti lety bylo stejně jako dnes. A celkově nejrychleji se vyvíjejí digitální technologie. Jen za posledních 27 let bylo vyvinuto mnoho technologií, které měly dopad na společnost. Například v roce 1990 T. B. Lee naprogramoval první webový prohlížeč. Rok 1993 a první MP3, 1996 první DVD. Potom tu máme Facebook založený v roce 2004. Roku 2008 byl na trh uveden první chytrý telefon se systémem Android. Dále to byl 2010 první iPad. A to je jen rychlý výčet, který znázorňuje akceleraci ve vývoji technologií. Je nutné si uvědomit, že doba se změnila. Změnilo se, jak lidé přemýšlí, jak jednají a interagují s okolním světem. Očekávání, která jsme měli dříve, jsou nám dnes cizí. Proč bychom si tedy měli naivně myslet, že dnes je potřeba pro čtení používat staré technologie. Proč máme číst naprosto stejným způsobem a konzumovat stejný obsah jako dříve?

Když si tedy připustíme, že dříve se četlo více, tak se musíme zeptat, proč nikdo nepodniká kroky k tomu, aby se četlo úplně ve stejné míře? Ale on ty kroky někdo podniká. V posledních pár letech se začínáme bavit o nových trendech čtenářství. Hledají se nové způsoby, jak udělat text pochopitelnější. Jak obsah předat záživnějším a atraktivnějším způsobem. Jak umožnit čtení, aniž bychom museli s sebou vláčet těžké papírové knihy nebo se roztahovat s nepochopitelně velkým formátem novin. Lidé už nechtějí brouzdat skrze nepřeberné množství informací. Chtějí to, co hledají, a pokud možno hned! Tomu ale starý koncept knihy bohužel neodpovídá. Proto nastupují nové technologie, interaktivní knihy, komiksy a noviny v digitální podobě. V podobě, která je dnešnímu člověku mnohem bližší než ta původní.

Vzdělání

Pak je tu vzdělání, o kterém někteří tvrdí, že upadá ruku v ruce se čtenářstvím. Ale to nemusí být nutně pravda. Doba je rychlejší, očekávám, že zjistím potřebné informace v co nejkratším čase. Taková naučná kniha je napsána složitým jazykem, špatně se v ní vyhledává a trvá věky, než ji přečteme. Ve výsledku musím strávit mnoho drahoceného času, jen abych si dohledal potřebnou informaci. Proto není potřeba se vracet ke starým knihám, ale je nutné začít inovovat celou oblast čtenářství. Převést vzdělávání jinam, využít nové informační zdroje a nástroje. Možná také upravit podobu knihy. Digitalizovat ji a umožnit lidem přímo interagovat s obsahem. Díky technologiím máme obrovskou moc vzdělávat, více než kdysi. Máme moc nabízet vzdělání jako produkt, který lidé nutně potřebují, který chtějí a nebudou se ho moct nabažit. Lidé by mohli být vzděláváni, aniž by o tom věděli. Stačilo by jen chtít. Nechtít reklamy ve výlohách a u silnic, ale nahradit je něčím poučným a zároveň dost atraktivním, aby si je lidé četli.

Závěr

Čteme tedy méně, než se četlo kdysi? Vůbec ne! Čteme možná i více, ale jiným způsobem a jiný obsah. Chceme číst jen to, co je pro nás hodnotné nebo důležité. Nechceme se utopit v nepřeberném množství textu, který na nás ze všech stran útočí a nemá pro nás žádnou hodnotu. A už vůbec nesouhlasím, že dříve se četlo víc, a proto ta doba byla lepší. Rozhodně nemůžeme říct, jestli bylo dřív lépe a dnes je hůře. Můžeme pouze kriticky zhodnotit veškeré aspekty problematiky a neztotožnit se s prvním generickým názorem, který nám někdo řekl.