202020
Téma eGovernmentu je striktně politickým tématem. Technologie, kompetence, prostředky, všechny tyto prvky v dnešní České republice jsou a jsou dosažitelné. Přesto o tomto tématu není v médiích příliš slyšet a zavedené projekty se téměř nemění. Zároveň Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi silně zaostává, nachází se na 50. místě v žebříčku OSN. Tento stav se snaží změnit Iniciativa 202020, kterou vám zde představím.
Agendu eGovernmentu má v současnosti na starosti ministerstvo vnitra a všechny změny či novinky v eGovernmentu v ČR jsou odpovědí na Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR na roky 2014–2020, který má jako jeden ze svých čtyř strategických cílů tzv. Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu:
- dobudování architektury eGovernmentu,
- koncepční zajištění fungování eGovernmentu a realizace projektů ICT,
- tvorba koncepčně-strategického materiálu — Strategie řízení investic do ICT,
- prosazování principu open data,
- rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle jednotlivých agend i na principu “opendata“,
- dobudování informačních a komunikačních systémů veřejné správy a realizace bezpečnostních opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti,
- podpora vzniku a vybavení orgánů veřejné moci pro ochranu infrastruktury ICT a novelizace relevantní legislativy vztahující se k eGovernmentu.
Na neodpovídající situací českého eGovernmentu se rozhodli reagovat hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček a založili tzv. Iniciativu 202020. Jedná se o uskupení, které má na jedné straně vyvíjet tlak na politiky, aby podporovali rozvoj infrastruktury a zákonů eGovernmentu, na straně druhé má iniciativa bořit mýty kolem elektronických služeb a zpřístupňovat je široké veřejnosti. Celý projekt podporuje premiér i řada dalších vysoce postavených politiků.
Cílem iniciativy je odstranit nedůvěru občanů, firem, ale i úředníků veřejné správy v každodenní používání on-line služeb. Využívání služeb eGovernmentu musí být pro orgány veřejné moci samozřejmostí a to včetně principu sdílení již dostupných dat. Poskytované služby musí v maximální možné míře respektovat zásady přehlednosti, uživatelské přívětivosti a dostupnosti z mobilních zařízení. (vize iniciativy)
Celkovým cílem vize je dostat v roce 2020 Českou republiku na 20. místo v žebříčku OSN porovnávající míru eGovernmentu v jednotlivých zemích. Otázkou ovšem je, zdali se nejedná pouze o “prázdnou” iniciativu bez skutečnějšího dopadu. Ačkoliv se v ní angažuje řada významných politiků, nabízí se zde otázka, proč pro propagaci eGovernmentu zvolili právě tuto formu. Do roku 2007 například existoval post ministra informatiky, který měl celou tuto agendu na starosti, čímž ji i zároveň propagoval. Absence této pozice vedla k roztříštění činností týkajících se eGovernmentu (ale třeba také počítačové gramotnosti) na jiné resorty. Z toho vyplývá řada nepříjemností, jako nejasné rozdělení činností a odpovědností, nestrukturované a nekoordinované zavádění nových služeb apod. (viz zmiňovaný strategický dokument). A ačkoliv premiér Sobotka považuje eGovernment a elektronické občanky jako jednu ze důležitých činností ministra vnitra na zbytek volebního období, stále se jedná pouze o velmi obecnou představu a zadání pro tak širokou oblast.
Ačkoliv má Iniciativa 202020 poměrně velké ambice, jak zapojit odbornou i neodbornou veřejnost do rozhodování o eGovernmentu v České republice, nelze říci, že by byla příliš mediálně činná. Na Facebooku má pouze přes 5000 fanoušků a mediálním prostorem proběhla pouze v kontextu jejího spuštění v září. Co ovšem iniciativě nelze upřít, je její přehledné zpracování projektů, které se v ČR v oblasti elektronizace veřejné správy chystají, nebo které fungují. Jedná se tak o pěkný rozcestník, kde se s tímto tématem dostat do styku.
